Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele A. R., zastoupeného JUDr. V. J., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 1996, čj. 13 Co 511/96 - 189,
takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Ústavní stížností ze de 8. 2. 1999, danou k poštovní přepravě dne 9. 2. 1999, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 10. 2. 1999, podal stěžovatel návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 1996, čj. 13 Co 511/96 - 189, kterým byl mimo jiné potvrzen rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 23. 2. 1996, čj. 9 C 3/93 - 161, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele - žalobce - vůči žalovaným Městu Přerov a České republice, zastoupené Okresním úřadem v Přerově, o vydání domu čp. 1461 se stavební parcelou čp. 893, katastrální území P., podle zákona č. 403/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel má za to, že tímto rozsudkem odvolací soud porušil článek 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Z obsahu této ústavní stížnosti je patrno, že stěžovatel si podal do rozsudku Krajského soudu v Ostravě včas dovolání Nejvyššímu soudu ČR, a to dne 22. 2. 1997.
Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 8. 1999, čj. 2 Cdon 630/97 - 207, proti kterému není přípustný opravný prostředek, Ústavní soud zjistil, že dovolání stěžovatele - žalobce - proti napadenému rozsudku, které bylo podáno včas a subjektem k tomu legitimovaným, bylo odmítnuto jako nepřípustné podle ustanovení § 243b) odst. 4 a 5 o. s. ř. ve spojení s § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Ústavní soud z obsahu ústavní stížnosti, předloženého napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě a dále z obsahu shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu ČR dospěl k závěru, že ústavní stížnost stěžovatele tak, jak byla podána, musí být odmítnuta jako opožděná.
Ústavní soud vzal v úvahu, že podle § 240 odst. 1 o. s. ř. lhůta k podání dovolání je jednoměsíční a začíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání dle stěžovatele bylo podáno dne 22. 2. 1997 a Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení konstatuje, že bylo podáno včas.
Jestliže tedy stěžovatel svou ústavní stížností z února 1999 napadá pouze rozsudek odvolacího soudu, který podle sdělení Okresního soudu v Přerově nabyl právní moci dne 3. 2. 1997, je nucen Ústavní soud konstatovat, že předmětná stížnost do rozsudku Krajského soudu v Ostravě nebyla podána v šedesátidenní lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto nezbylo než ji podle § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona jako opožděnou odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 12. října 1999 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu