Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele L. P., t. č. Věznice Pardubice, zastoupeného Mgr. Michaelou Aronovou, advokátkou, sídlem Čílova 274/17, Praha 6 - Veleslavín, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 11 Tdo 980/2023-593 ze dne 15. listopadu 2023, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. 13 To 166/2023-255 ze dne 27. června 2023 a rozsudku Okresního soudu v Chrudimi č. j. 1 T 31/2022-519 ze dne 5. dubna 2023, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu v Chrudimi, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Okresního státního zastupitelství v Chrudimi, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zaručených čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 a 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Na základě zjištění, že ústavní stížnost nesplňovala náležitosti předepsané zákonem o Ústavním soudu, neboť k ní nebyla přiložena plná moc pro zastupování před Ústavním soudem (ani jiná), jak vyžaduje § 30 a násl. tohoto zákona, byla právní zástupkyně stěžovatele vyzvána výzvou ze dne 4. dubna 2024 k odstranění vady (tj. k předložení plné moci) a byla upozorněna na následky neodstranění. Výzva byla právní zástupkyni stěžovatele doručena dne 15. dubna 2024. Lhůta k odstranění vad uplynula dnem 18. dubna 2024. Právní zástupkyně stěžovatele v jejím průběhu a ani později na výzvu nereagovala, nepožádala o prodloužení lhůty, ani vadu ústavní stížnosti neodstranila.
3. Ústavní soud dne 22. dubna 2024 ověřil u Okresního soudu v Chrudimi, že plná moc udělená stěžovatelem právní zástupkyni v řízení tam vedeném pod sp. zn. 1 T 31/2022 nevyhovuje § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, neboť výslovně neuvádí, že je i pro zastupování před Ústavním soudem (srov. plná moc ze dne 6. prosince 2022 na č. l. 468 spisu okresního soudu).
4. Ústavní soud předtím, než s výzvou k odstranění vady obeslal přímo stěžovatele, dne 22. dubna 2024 telefonicky kontaktoval právní zástupkyni, která sdělila, že stěžovatel plnou moc pro řízení před Ústavním soudem dokládat nebude a že jsou se stěžovatelem srozuměni s odmítnutím ústavní stížnosti z důvodu nedoplnění plné moci. Toto bylo obratem potvrzeno písemným podáním.
5. Vzhledem k tomu, že vada ústavní stížnosti nebyla v určené lhůtě a ani později odstraněna, Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. dubna 2024
Veronika Křesťanová v. r. soudkyně zpravodajka