Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele: Turon, s. r. o., se sídlem Brno, Hlinky 133/64, zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem Brno, Veveří 57, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2012, čj. 72 C 894/2011 - 5, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Stěžovatel v ústavní stížnosti polemizuje s právními závěry městského soudu a označuje jeho postup v dané věci za nesprávný. Trvá na tom, že odměna advokáta stěžovatele měla být stanovena podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., a nikoliv podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. K této polemice je třeba uvést, jak již bylo mnohokrát judikováno, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy. Nevykonává tudíž přezkumný dohled nad jejich činností, pokud postupují v souladu s Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod i mezinárodními smlouvami podle čl.
10 Ústavy ČR. Problematikou, která je obsahem i tohoto řízení, se Ústavní soud již několikrát zabýval a stačí odkázat např. na argumenty v nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11 , s tím, že není žádný důvod, proč se odchylovat od argumentů zde uvedených. V souladu s jeho závěry Ústavní soud konstatuje, že v dané věci nedošlo k porušení základních práv stěžovatele, jak to uvádí v ústavní stížnosti.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl I. senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 17. května 2012
Vojen Güttler předseda I. senátu Ústavního soudu