nů státní správy České republiky, ve znění účinném k 1. 1. 2003 (v textu též „kom- petenční zákon“) Ústředními správními úřady ve smyslu ustanovení $ 97 odst. 1 písm. c) s. . s. jsou jen ty ústřední orgány státní správy České republiky, které jsou buď zákonem ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, nebo zvláštním zákonem jako ústřed- ní správní úřad nebo ústřední orgán státní správy výslovně označeny.
Soud, vycházeje z vymezení kompe- tenčního sporu v ustanovení $ 97 s. ř. s., se v prvé řadě musel zabývat řešením otázky, zda se ve shora uvedené právní věci vůbec jedná o žalobcem tvrzený kladný kompetenční spor. V tomto ohledu tu na prvém místě byla k řešení otázka, zda žalované úřady jsou stranami kompetenčního sporu. Podle shora uvedeného ustanovení jsou stranami kompetenčního sporu: správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy; orgány územ- ní, zájmové a profesní samosprávy na- vzájem; ústřední správní úřady navzá- jem.
Žádný z žalovaných především není orgánem samosprávným. Prvé dva pří- pady kompetenčních sporů tedy nepři- padají v úvahu. Nemůže jít ale ani o třetí případ kompetenčního sporu uvedený v $97 odst. 1 s. ř. s. Ústředními správní- mi úřady jsou jen ty ústřední orgány stát- ní správy, které jsou zákonem za takové prohlášeny. Pojem „ústřední správní úřad“ soudní řád správní nevymezil, ani nepoukázal na jiný právní předpis, který by takové vymezení obsahoval, nicméně jde 0 vý- raz obsahově totožný s pojmem „ústřed- ního orgánu státní správy“ ve smyslu zá- kona ČNR č. 2/1969 Sb. (kompetenčního zákona).
V současné době platí tento zá- kon ve znění četných novel; naposledy byl měněn zákonem č. 162/2003 Sb., o pod- mínkách provozování zoologických za- hrad a o změně některých zákonů. K tomu je vhodné poznamenat: Starší pojem „orgán státní správy“ je od účinnosti Ústavy v textech právních předpisů postupně a stále častěji nahra- zován pojmem „správní úřad“ (arg. čl. 79 odst. 1 Ústavy: „Ministerstva a jiné správ- ní úřady..“). To Ize dokumentovat - i ohledně náhrady pojmu „ústřední or- gán státní správy“ pojmem „ústřední správ- ní úřad“ - na desítkách případů (srov. např. $ 3 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, $ 7 odst. 1 záko- na č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, $ 30 zákona č. 129/2000 Sb., krajského zřízení, $ 12 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České repub- liky a jejím vystupování v právních vzta- zích, a mn.
j.). Neděje se tak ovšem bez výjimek a nejednotného označování (srov. „ústřední správní orgán“ v $ 6 odst. 3 zá- kona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví). Zejména v důsledku toho, že přes tři- cet let starý kompetenční zákon (i přes 873 339 několik pokusů o jeho nové zpracování a přes několik desítek novelizací) svou terminologií setrvává v době vzniku čes- koslovenské federace (stejně tak ovšem základní termín „správní orgán“ ve správním řádu z roku 1967), tu může do- cházet k záměnám pojmů; nicméně je- jich obsahové vymezení i stabilní judika- tura správních soudů chápe shodně v tom smyslu, že „ústředním správním úřadem“ jsou jen ty správní úřady (orgá- ny), které jsou výslovně jako „ústřední orgány státní správy“ vypočteny v kom- petenčním zákoně (srov. k tomu dále č. 11/1993 Sbírky rozhodnutí ve věcech správních nebo Soudní judikatura ve vě- cech správních č. 205/1998).
Z kompetenčního zákona vyplývá, že ústředním orgánem státní správy jsou ministerstva a dále některé jiné správní úřady výslovně vypočtené. Mezi nimi však není Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Pokud by zákonodárce zamýšlel založit právní postavení ČTÚ jako ústřed- ního orgánu státní správy, musel by jej v zákoně, jímž byl zřízen, takto označit, jako to ostatně učinil při zřízení někte- rých správních úřadů, pokud při jejich zřízení takový úřad za ústřední orgán státní správy explicitně označil a součas- ně novelizoval kompetenční zákon.
Při zřízení ČTÚ to zákonodárce neučinil (přes- to, že postavení ČTÚ jako ústředního or- gánu státní správy bylo při přípravě zá- kona o telekomunikacích zpracovatelem návrhu zamýšleno, ale v zákonodárném procesu se neprosadilo). Zbývá dodat, že k charakteristice ČTÚ jako ústředního správního úřadu ve smyslu $ 97 odst. 1 písm. C) s. ř. s. nepo- stačuje, že vykonává státní správu na celém území republiky; celorepubliko- vá územní působnost správního úřadu z něj ještě nečiní orgán ústřední. Je celá 874 řada správních úřadů, které vykonávají svou působnost na celém území státu a přitom jsou podřízeny ústřednímu or- gánu státní správy a nebo jsou dokonce jeho součástí.
Na druhé straně ani to, že orgán vykonávající svou působnost na celém území státu není podřízen ústřed- nímu orgánu státní správy, z něj takovýto orgán nečiní. To především proto, že po- sláním takovýchto orgánů většinou bývá plnit především funkce jiné, přičemž výkon státní správy není pro jejich cha- rakteristiku určující (Národní banka, Nejvyšší kontrolní úřad, předseda Nej- vyššího soudu nebo Nejvyššího správní- ho soudu, prezident republiky). Podobné postavení v tomto smyslu má i ČTÚ (na rozdíl např. od Energetic- kého regulačního úřadu, při jehož zříze- ní byl současně novelizován kompetenč- ní zákon - srov. $ 100 energetického zákona a $ 2 odst. 1 bod 11 kompetenč- ního zákona).
Proto mezi ČTÚ a Úřadem pro ochra- nu hospodářské soutěže nemohl vznik- nout „kompetenční spor“ ve smyslu usta- novení $ 97 s. ř. s., k jehož řešení by byl příslušný Nejvyšší správní soud. Poznamenává se, že některá další hle- diska, doktrínou občas traktovaná jako určující pro vymezení pojmu ústřední orgán (například pravomoc vydávat právní předpisy k provedení zákona ne- bo požadavek završení hierarchicky uspořádané soustavy orgánů), soud ne- akceptoval, a to nejen proto, že je praxe často vyvrací, ale i proto, že zavedení po- dobných kritérií stojících mimo pozitiv- ní právo by vedlo k tomu, že soudy by v každém konkrétním případě musely zkoumat, zda žalovaný je či není ústřed- ním správním úřadem.
Takový postup by přivodil nejen stav právní nejistoty, ale byl by nutně základem nejednotné judikatury. Takový záměr zákonodárce nesledoval. Proto soud dospěl k závěru, že ústředními správními úřady ve smys- lu ustanovení $ 97 odst. 1 písm. C) s. ř. s. České republiky, které jsou buď kompe- tenčním nebo zvláštním zákonem jako ústřední správní úřad nebo ústřední or- gán státní správy výslovně označeny. (aza)
Společnost s ručením omezeným E. v P. proti 1) Úřadu pro ochranu hospodář-