Kompetence správního orgánu rozhodovat spory z veřejnoprávních smluv uza- vřených před nabytím účinnosti správního řádu z roku 2004 se posuzuje podle : právní úpravy platné ke dni rozhodování sporu, zatímco hmotněprávní nároky vzniklé z takových smluv podle dosavadních právních předpisů (6 182 odst. 2 věta za středníkem správního řádu z roku 2004).
Prejudikatura:, č. 1518/2008 Sb. NSS, č. 1555/2008 Sb. NSS a č. 1675/2008 Sb. NSS; č. 50/2009 Sb. NS; nález Ústavního soudu č. 63/1997 Sb. 305 Věc: Ministerstvo vnitra proti Ministerstvu dopravy, za účasti osob zúčastněných na řízení 1) akciové společnosti ČAS - SERVICE, 2) Miloslava M., 3) Jihomoravského kraje a 4) Ústeckého kraje, o určení příslušnosti mezi správními orgány. Dne 31. 3. 2006 podala osoba zúčastněná na řízení 1) k Městskému soudu v Brně žalo- bu na zaplacení částky 2 495 961 Kč vyplýva- jící ze smlouvy o vzniku závazku veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě uzavřené s osobou zúčastněnou na řízení 3).
Usnesením ze dne 28. 2. 2011 městský soud řízení zastavil a rozhodl, že věc bude postou- pena Ministerstvu vnitra (žalobce). Následně žalobce usnesením ze dne 11. 5. 2011 věc po- stoupil Ministerstvu dopravy (žalovaný) po- dle $ 12 správního řádu jako správnímu orgá- nu věcně příslušnému. Žalovaný nicméně poté přípisem ze dne 7. 6. 2011 věc vrátil ža- lobci ($ 12 a $ 178 odst. 1 správního řádu), neboť podle jeho názoru je k projednání spo- ru příslušný žalobce. Osoba zúčastněná na řízení 2) jako zakla- datel firmy BusMat plus, s.
r. o., podala dne 29. 3. 2010 k Okresnímu soudu v Lounech ža- lobu na zaplacení 1 383 345,90 Kč, jež měla být společnosti BusMat plus uhrazena jako prokazatelná ztráta za ujeté kilometry v roce 2007 podle smlouvy o závazku veřejné služby na zajištění základní dopravní obslužnosti uzavřené s osobou zúčastněnou na řízení 4). Okresní soud v Lounech, aniž by se zabýval otázkou aktivní věcné legitimace, usnesením ze dne 1. 7. 2010 vyslovil svoji místní nepří- slušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Ústí nad Labem.
Ten poté usnesením ze dne 14. 2. 2011 řízení zastavil a rozhodl, že věc bu- de postoupena žalobci. Žalobce následně usnesením ze dne 17. 5. 2011 věc postoupil žalovanému ($ 12 správního řádu) jako správ- nímu orgánu věcně příslušnému. Žalovaný nicméně poté přípisem ze dne 7. 6. 2011 věc vrátil žalobci (6 12 a $ 178 odst. 1 správního řádu), neboť podle jeho názoru je k projed- nání sporu příslušný žalobce. Dne 28. 7. 2011 podal žalobce k Nejvyšší- mu správnímu soudu kompetenční žalobu, jíž se domáhal rozhodnutí tvrzeného kompe- tenčního sporu ve smyslu $ 97 s.
ř. s. 306 Podle názoru žalobce je k vyřízení obou věcí příslušný žalovaný z následujících důvo- dů. Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) dovo- zují své právní nároky ze smluv o závazku ve- řejné služby uzavřených v letech 2003 a 2007 na základě tehdy platného $ 19 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Jejich po- vahou se zabýval zvláštní senát pro řešení kompetenčních sporů v usnesení ze dne 21.5. 2008, čj. Konf 31/2007-82, č. 1675/2008 Sb. NSS, přičemž uzavřel, že orgánem přísluš- ným rozhodnout o sporu z těchto subordi- načních veřejnoprávních smluv je podle $ 169 odst. 1 písm. d) ve spojení s $ 178 správ- ního řádu žalobce.
Podle žalobce došlo od 3. 12. 2009 ke změně právní povahy smluv o závazku veřej- né služby a s ní související změně v určení příslušného správního orgánu v souvislosti s účinností nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných služ- bách v přepravě cestujících po železnici a sil- nici a zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70. Toto nařízení totiž nadále neumožňuje (s výjimkou uvedenou v čl. 5 odst. 5) nahradit uzavření smlouvy o veřej- ných službách vydáním rozhodnutí o uložení „přepravní povinnosti“, jak až dosud při- pouštěl čl.
1 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 o postupu členských států ohled- ně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitro- zemských vodních cestách. Pro určení věcně příslušného správního orgánu k vedení správního řízení je přitom podle žalobce rozhodující (nestanoví-li zá- kon, resp. přechodná ustanovení jinak) práv- ní stav platný v době rozhodování věci. Odká- zal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 12. 2009, čj. Komp 6/2009-35, č. 2021/2010 Sb. NSS, podle něhož správní řád počítá s trváním místní, a nikoli věcné příslušnosti.
Povahu zmiňovaných smluv je proto podle žalobce nutno posuzovat ke dni, kdy je o nich ve správním řízení rozhodováno. Pravomoc správních orgánů rozhodovat spory z jakékoli veřejnoprávní smlouvy plyne podle žalobce z $ 141 odst. 1 správního řádu a a contrario rovněž z $ 7 odst. 1 o. s. ř. Ne- určuje-li $ 169 odst. 1 správního řádu správní orgán příslušný rozhodovat o sporech z „obecné“ veřejnoprávní smlouvy, je třeba vyjít z $ 133 odst. 1 správního řádu a uzavřít, že v souladu s $ 17 zákona č. 2/1969 Sb., o zří- zení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, je příslušným orgánem žalovaný.
Žalovaný byl naopak přesvědčen, že i v současné době je věcně příslušný k pro- jednání předmětných sporů ze smluv o zá- vazku veřejné služby žalobce. Shrnul, že (D nařízení č. 1370/2007 umožňuje, aby bylo vydáno správní rozhodnutí, kterým bude do- pravci uložena povinnost provozovat dopra- vu (účinností tohoto nařízení proto k rele- vantní změně právní úpravy nedošlo), (ii)
Ministerstvo vnitra proti Ministerstvu dopravy, za účasti osob zúčastněných na řízení 1) akciové společnosti ČAS - SERVICE, 2) Miloslava M., 3) Jihomoravského kraje a 4) Ústeckého kraje, o určení příslušnosti mezi správními orgány.