Rozhodnutí o námitkách proti zápisu ochranné známky do rejstříku ochranných známek není rozhodnutím správního orgánu 0 věci soukromo- 1042 právní ve smyslu $ 46 odst. 2 [$ 68 písm. b)] s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví.
* V průběhu registrace ochranné znám- ky může nastat situace, kdy Úřad rozho- duje v řízení o námitkách proti přihlášce ochranné známky. V námitkovém řízení Úřad posuzuje, zda přihlášené označe- ní nezasahuje do zákonem chráněných starších práv třetích osob. Zatímco na- mítatel, tj. osoba, která námitky vznesla, má zájem na tom, aby přihláška ochran- né známky byla zamítnuta, druhá strana řízení, tj. přihlašovatel, má zájem opačný. Byť se toto řízení představuje jako spor o právo, nelze význam tohoto aspektu absolutizovat.
Sporná povaha tohoto ří- zení nutně neznamená, že se v něm roz- hoduje o subjektivním soukromém prá- vu. Nelze totiž odhlédnout od toho, že v námitkovém řízení Úřad - mimo jiné - také posuzuje, zda přihlašované ozna- čení není shodné s ochrannou známkou, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného majitele pro stejné nebo podob- né výrobky nebo služby s dřívějším prá- vem přednosti, a také to, zda obsahuje prvky přihlášeného označení či zapsané ochranné známky, které by mohly vést k záměně (právě tato námitka ostatně padla i v posuzované věci).
Tyto otázky jsou zákonnými podmínkami registra- ce a Úřad se s nimi při registraci musí zabývat vždy, nejen v námitkovém říze- ní. Zbudovat dělení věcí soukromopráv- ních a veřejnoprávních na tom, v jakém řízení byla táž otázka posuzována (zda v řízení o „sporu“ mezi namítatelem a přihlašovatelem, nebo v registračním řízení o jediném účastníkovi - přihlašo- vateli), by bylo protismyslné a nebylo by to v souladu s principem právní jistoty, dle kterého má každý adresát právní nor- my právo očekávat, že řešení, která záko- nodárce, případně soud svým výkladem zákona, zvolí, jsou racionální a směřují k funkčnímu uspořádání společenských vztahů, a nikoliv naopak.
Na okraj je třeba upozornit na vý- znamný podíl neurčitých právních po- jmů v dotčené právní úpravě, který kla- de na rozhodující orgán vysokou nároč- nost z hlediska jednotnosti rozhodovací praxe. Právní jistotu budoucích adre- sátů rozhodnutí Úřadu, mezi kterými by registrací mohly vznikat majetkové vztahy, by jistě mohlo narušit rozšíření meritorního rozhodování v těchto vě- cech na všechny okresní soudy. Principu účelnosti a požadavku jednotného apli- kování práva více odpovídá soustředění rozhodování u Úřadu.
Znovu je třeba připomenout, že ná- mitkové řízení neexistuje samo o sobě, ale je reakcí na podání přihlášky ochran- » Vypuštěny pasáže identické s předchozím rozhodnutím. 1044 né známky a je součástí řízení o regis- traci ochranné známky jako celku. Sama registrace (či výmaz) známky tedy není soukromoprávní věcí; není rozhodné, že registrací (Či výmazem) a v návaznosti na ně vznikají nebo zanikají soukromo- právní nároky. Žádná soukromá osoba, se kterou je přihlašovatel (majitel) v rov- ném postavení, mu nemůže registraci udělit ani mu nemůže známku vyma- zat.
To může učinit jenom správní úřad, který k tomu má zákonnou kompetenci, a může to udělat jen tak, že o tom vydá vrchnostenský správní akt. Proto tedy i v přezkumném řízení soudním se žalobce nedomáhá žádné- ho svého soukromoprávního nároku, ale jen toho, aby správní úřad o věci rozho- doval podle zákona. (aza)
Spor o pravomoc mezi Nejvyšším správním soudem a Okresním soudem v Tep- licích ve věci zápisu ochranné známky do rejstříku ochranných známek.