Rozhodnutím vrchního soudu o věcné příslušnosti soudů v ob- čanském soudním řízení podle $ 104a o. s. ř. nelze založit příslušnost soudu rozhodujícího ve věcech správního soudnictví. Vydáním tako- vého rozhodnutí proto nemůže být ještě založen kompetenční spor [S 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů].
Žaloba ve shora uvedené věci na- padla u Okresního soudu ve Vyškově dne 19. 10. 2001. Žalobkyně se jí do- máhala zrušení dvou rozhodnutí Okresního úřadu Vyškov ze dne 16. 8. 2001, kterými bylo zamítnuto její od- volání proti rozhodnutím Městského úřadu v Ivanovicích na Hané ze dne 8. 6. 2001 o vyvlastnění pozemků ve vlastnictví žalobkyně podle $ 108 a násl. stavebního zákona a kterými byla tato rozhodnutí potvrzena. Usnesením ze dne 30. 12. 2002 vy- zval Okresní soud ve Vyškově účast- níky k vyjádření se k jeho záměru předložit věc vrchnímu soudu k roz- hodnutí o věcné příslušnosti s tím, že v dané věci se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle $ 247 o.
s. ř., ve znění tehdy účinném, k jejímuž projednání a rozhodování jsou podle $ 246 odst. 1 o. s. ř. věcně příslušné krajské soudy. Poté, kdy vy- jádření došla, okresní soud předložil věc přípisem ze dne 9. 5. 2003 Vrch- nímu soudu v Olomouci k rozhodnu- tí o věcné příslušnosti z důvodu, že věc nepatří do věcné příslušnosti okresních soudů. Vrchní soud v Olomouci usnese- ním ze dne 30. 6. 2003 rozhodl podle $ 104a 0. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný krajský soud. Písemné vyhotovení rozhodnu- tí vrchního soudu s poukazem na ustanovení $ 169 odst. 2 o.
s. ř. neob- sahuje odůvodnění. Po právní moci usnesení postoupil Okresní soud ve Vyškově věc k dalšímu řízení Krajské- mu soudu v Brně. Ten ve svém návr- hu, doručeném zvláštnímu senátu dne 24. 11. 2003, uvedl, že okresní 418 soud postupoval nesprávně, když předložil věc k rozhodnutí o věcné příslušnosti Vrchnímu soudu v Olo- mouci. Domníval-li se totiž okresní soud, že věc náleží do věcné přísluš- nosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona ve správním soud- nictví, měl postupem podle $ 104b o.
s. ř. řízení zastavit a poučit žalobce o možnosti podat žalobu ve správ- ním soudnictví. Jelikož tak však neu- činil a věc předložil k rozhodnutí o věcné příslušnosti Vrchnímu sou- du v Olomouci a ten určil věcně pří- slušným krajský soud, podal krajský soud, který zastává názor, že žaloba byla podána proti rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromo- právní věci, návrh na zahájení řízení o negativním kompetenčním sporu mezi ním a Vrchním soudem v Olo- mouci.
Zvláštní senát o návrhu uvážil takto: Z ustanovení $ 1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování ně- kterých kompetenčních sporů, ply- ne, že stranami kladného nebo zá- porného kompetenčního sporu jsou buď soudy na straně jedné a orgány moci výkonné, územní, zájmové ne- bo profesní samosprávy na straně druhé, nebo soudy v občanském soudním řízení na straně jedné a sou- dy ve správním soudnictví na straně druhé. Podle odst. 2 téhož ustanove- ní je kompetenčním sporem spor, ve kterém si jedna strana osobuje pra- vomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účast- níků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí (tj. pozitivní kompetenční spor).
Kom- petenčním sporem je též spor, ve kte- rém jeho strany popírají svou pravo- moc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků (tj. negativní kompetenční spor). Krajský soud v Brně jako navrho- vatel označil v návrhu na zahájení ří- zení o negativním kompetenčním sporu za odpůrce Vrchní soud v Olo- mouci. Mezi těmito dvěma soudy však kompetenční spor nemohl vznik- nout. Vrchní soud v Olomouci totiž nepopřel svou pravomoc vydat roz- hodnutí a ani k tomu neměl důvod, neboť zákon mu v daném případě příslušnost k rozhodnutí o věci samé nesvěřil a ani žalobkyně jej ve své ža- lobě za soud, u něhož se podanou ža- lobou domáhá ochrany, neoznačila.
Vrchní soud rozhodoval pouze o tom, který soud je věcně příslušný k pro- jednání a rozhodnutí věci. Svou nevůli rozhodovat o věci sa- mé naopak vyjádřil Okresní soud ve Vyškově, u něhož byla žaloba žalob- kyní podána, když předložil věc Vrch- nímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o soudu věcně příslušném k projed- nání věci v I. stupni. Vrchní soud však může rozhodovat pouze o pří- slušnosti soudů jednajících v občan- ském soudním řízení, nikoli ve správ- ním soudnictví. V této souvislosti je lhostejné, že Okresní soud ve Vyško- vě hodlal - jak plyne z jeho usnesení ze dne 30.
12. 2002 - předložením věci vrchnímu soudu dosáhnout to- ho, aby o věci rozhodoval soud jed- nající ve správním soudnictví. Kdyby vrchní soud považoval předložení věci k rozhodnutí o věcné přísluš- nosti ze strany okresního soudu za nepřípustné, věc by mu vrátil bez rozhodnutí a případně by jej poučil o správném postupu. Vyslovil-li Vrch- ní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 30. 6. 2003 (které nijak ne- odůvodnil), opírajícím se o ustanove- ní $ 10440. s. ř., že k projednání a roz- hodnutí věci je příslušný krajský soud, založil tímto rozhodnutím pou- ze věcnou příslušnost krajského sou- du jednajícího v občanském soudním řízení.
Není-li rozhodnutí vrchního soudu odůvodněno, nelze tomuto rozhodnutí podsouvat, že jím vrchní soud - v rozporu se zákonem stano- veným postupem - mínil založit pří- slušnost krajského soudu jako soudu jednajícího ve správním soudnictví; lze z něho pouze vyvodit závěr vrch- ního soudu, že v dané věci je dána věcná příslušnost krajského soudu k projednání a rozhodnutí věci v ob- čanském soudním řízení. Výslovně je nutno poznamenat, že zvláštní senát - za situace, kdy tu kompetenční konflikt vůbec není - nemůže hodnotit správnost tohoto závěru.
Krajský soud v Brně, jehož přísluš- nost byla takto rozhodnutím vrchní- ho soudu určena, je tedy soudem jednajícím v občanském soudním ří- zení, stejně jako jím jsou Okresní soud ve Vyškově a Vrchní soud v Olo- mouci; bylo proto na tomto krajském soudu, aby příslušný senát v občan- ském soudním řízení buď ve věci jed- nal a rozhodl, nebo, má-li za to, že jde o věc správního soudnictví, postu- pem podle rozvrhu práce předal věc k projednání a rozhodnutí specializo- vanému senátu krajského soudu pro věci správního soudnictví.
Teprve pokud by mézi těmito senáty téhož krajského soudu nastal spor o to, zda jde o věc, která má být projednána 419 197 v občanském soudním řízení nebo ve správním soudnictví, bylo by na místě věc předložit zvláštnímu sená- tu s návrhem na rozhodnutí negativ- ního kompetenčního sporu. Zvláštní senát by v dané věci mohl rozhodovat o negativním kompe- tenčním sporu pouze tehdy, kdyby. Okresní soud ve Vyškově jednající v občanském soudním řízení místo předložení věci Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o věcné příslušnosti zastavil řízení o věci po- dle $ 104b odst. 1 o.
s. ř., žalobkyně podala žalobu u soudu jednajícího ve správním soudnictví a tento soud pak popřel svou pravomoc, anebo jestliže by spor o to, zda jde o věc ná- ležející do věcné příslušnosti soudů v občanském soudním řízení nebo ve správním soudnictví, nastal mezi specializovaným senátem pro věci správního © soudnictví A | jiným senátem Krajského soudu v Brně ($ 104b odst. 3 o. s. ř., $ 46 odst. 4 s. ř. s.). K tomu však v této věci nedo- šlo, a kompetenční spor proto dosud nevznikl. (Šk) 197 Řízení před soudem: kompetenční výluka k $ 46 odst. 1 písm. d), $ 65 a $ 70 písm. a) soudního řádu správního k $ 30 a $ 65" správního řádu Rozhodnutí, jímž bylo zastaveno řízení o přezkoumání rozhodnu- tí mimo odvolací řízení ($ 30 a $ 65 správního řádu), je úkonem správního orgánu, jímž nedošlo k založení, změně, zrušení či závaz- nému určení práv a povinností účastníka řízení.
Takový úkon je vy- loučen ze soudního přezkoumání ve správním soudnictví podle $ 70 písm. a) s. ř. s., neboť není rozhodnutím ve smyslu $ 65 s. ř. s.; žalobu proti němu podanou správní soud odmítne podle $ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ee
Kompetenční spor mezi Krajským soudem v Brně a Vrchním soudem