601 Dualismus práva: pozemkové úpravy k zákonu č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (v tex- tu též „zákon o pozemkových úpravách“)* Příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí Ústředního po- zemkového úřadu o schválení jednoduché pozemkové úpravy podle záko- na č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, je soud ve správním soudnictví.
» Nyní srov. zákon č. 139/2002 55., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb.,-o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zeměděl- xx, skému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 654 Prejudikatura: č. 508/2005 Sb. NSS. Věc: Spor o pravomoc mezi Okresním soudem v Chebu a Nejvyšším správním sou- dem, za účasti žalobkyně Patricie P. v H. a žalovaného Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu, a za další účasti dvaceti tří osob, ve věci ža- loby proti rozhodnutí žalovaného o schválení jednoduché pozemkové úpravy.
Okresní pozemkový úřad v Chebu rozhodnutím ze dne 7. 3. 2001 s odka- zem na $ 9 odst. 4 zákona o pozemko- vých úpravách schválil návrh jednodu- ché pozemkové úpravy v katastrálním území H. Ministerstvo zemědělství - Ústřední pozemkový úřad odvolání proti uvede- nému rozhodnutí zamítlo a napadené rozhodnutí potvrdilo. Proti označenému rozhodnutí odvo- lacího správního orgánu podala Žalobky- ně žalobu k Vrchnímu soudu v Praze, jíž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci odvolacímu orgánu ve smyslu $ 247 a násl. o.s.
ř., v tehdejším znění. Protože vrchní soud o věci nerozhodl do.31. 12. 2002, převzal ji k dokončení podle $ 132 s. ř. s- Nejvyšší správní soud. Ten pak usnesením ze dne 18. 2. 2003 ža- lobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že souzená věc spadá pod ty případy, kdy správní orgán v mezích své zákonné pra- vomoci rozhoduje v soukromoprávní věci. Uvedl, že pozemkové úpravy ve své většině nepředstavují vyvlastnění v pravém slova smyslu, protože jsou v podstatě hromadnou dobrovolnou směnou vlastnických práv dotčených vlastníků.
Ochrana vlastníků s provádě- nými úpravami nesouhlasících je zajiště- na možností podat žalobu v občanském soudním řízení podle části páté občan- ského soudního řádu, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. Podle $ 9 zákona o po- zemkových úpravách okresní pozemko- vý úřad rozhodne o schválení návrhu po- zemkové úpravy, pokud s ní souhlasí vlastníci aspoň dvou třetin výměry půdy dotčené pozemkovou úpravou. Ve svých důsledcích samotný postup správního orgánu s sebou přináší nikoli převládají- cí autoritativní zásah orgánů veřejné mo- ci vrchnostenským způsobem, nýbrž se předpokládá role arbitra, který za přes- ně vymezených podmínek může vydat rozhodnutí o schválení návrhu pozem- kové úpravy, totiž pokud s ní souhlasí vlastníci alespoň dvou třetin půdy do- tčené pozemkovou úpravou.
Tento po- stup lze připodobnit typicky občansko- právnímu (soukromoprávnímuů) vzta- hu týkajícímu se způsobu řešení vzájem- ných vztahů v rámci podílového spolu- vlastnictví ($ 139 občanského zákoní- ku). Ani v případě pozemkových úprav není důvod uvažovat v odlišných katego- riích, protože jde opět pouze o způsob řešení sporů vzniklých v rámci určitého vlastnického vztahu mezi více vlastníky, o čemž je nadán rozhodovat nikoli soud v prvním stupni, nýbrž správní orgán. Soudní kontrola jeho postupu je umož- něna cestou podání žaloby ve lhůtě jed- noho měsíce od právní moci usnesení, jímž Nejvyšší správní soud odmítá ná- vrh, a to ke krajskému soudu, jehož míst- ní příslušnost je dána ustanovením $ 7 odst. 2 s.
ř. s., tedy tomu, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni ne- bo jinak zasáhl do práva toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh od- mítl podle $ 46 odst. 2 s. ř. s. s poukazem 655 601 na shora učiněné poučení žalobkyně o možnosti podat žalobu u věcně pří- slušného soudu. : Žalobkyně poté dne 17. 4. 2003 poda- la žalobu u Městského soudu -v.Praze s označením, že jde o žalobu podle části páté občanského soudního řádu, ve zně- ní zákona č. 151/2002 Sb., řídíc se tak po- učením obsaženým v označeném usne- sení Nejvyššího správního soudu, v níž vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím o schválení návrhu jednoduché pozem- kové úpravy v katastrálním území H.
a navrhla, aby soud rozhodl tak, že se tento návrh neschvaluje. : Nejvyšší správní soud poté dne 29. 4. 2003 vydal opravné usnesení, jímž opravil poučení z předchozího usnesení potud, že namísto textu o tom, že má být žaloba podána u krajského soudu, má být správ- ně uvedeno, že žaloba. má být podána u místně příslušného okresního soudu. . Usnesením ze dne 14. 1. 2004 pak Vrchní soud v Praze rozhodl,.že k pro- jednání věci jsou příslušné okresní sou- dy a že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okre- snímu soudu v Chebu; usnesení neobsa- huje odůvodnění.
Okresní soud.v Chebu namítl nedo- statek své pravomoci věc projednat a roz- hodnout. Poukázal především na $ 2 zá- kona o pozemkových úpravách, podle něhož se pozemkovými úpravami uspo- řádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, po- zemky se jimi prostorově a funkčně upra- vují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se ji- mi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, 656 zvelebení krajiny a zvýšení její ekologic- ké stability.
V rámci řízení o pozemko- vých úpravách (jednoduchých či kom- plexních) tak dochází ke scelování či dělení pozemků, takže se jedná do jisté míry © vyvlastňovací řízení sui generis. Veřejný zájem ve smyslu čl. 11 odst. 4 Lis- tiny základních práv a svobod, který ta- kové vyvlastnění ospravedlňuje, je pak blíže vymezen v $ 2 větě druhé citované- ho zákona. Jakkoli je nepochybné, že se v řízení o pozemkových úpravách rozho- duje o soukromých zájmech vlastníků, je- jichž pozemky mají být sceleny či rozdě- leny, nelze pominout, že se rozhoduje i 0 zájmech veřejných.
Jen z tohoto důvo- du jsou pozemkové úpravy slučitelné s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. K pozemkové úpravě může do- jít, pokud s-ní souhlasí vlastníci alespoň dvou třetin výměry půdy dotčené po- zemkovou úpravou. Ve vztahu ke zbývají- cí třetině tak jde o vyvlastnění ve smyslu uvedeného článku Listiny základních práv a svobod. Při rozhodování o pozem- kové úpravě jsou tak dotčeny zájmy sou- kromé i veřejné. Zde zastoupený veřejný zájem, jejž Nejvyšší správní soud zcela pominul, má přitom povahu kvalifikova- ného veřejného zájmu, neboť spočívá ve veřejném zájmu na určitém výsledku da- ného rozhodnutí.
Proto je nepřiléhavé i přirovnání řízení o pozemkových úpra- vách k vypořádání spoluvlastnictví podle $ 139 občanského zákoníku, neboť vypo- řádání spoluvlastnictví je čistě soukro- moprávní záležitostí, ve které veřejný zá- jem absentuje. Z toho plyne, že v daném řízení převažují typické znaky tzv. veřej- noprávní věci. Proto takové rozhodnutí pozemkového úřadu nelze považovat za rozhodnutí správního orgánu o věci, jež by vyplývala z občanskoprávních vztahů, jak to má na mysli $ 244 odst. 1 o. s.
ř., ale jde o rozhodnutí orgánu veřejné správy v oblasti veřejné správy ve smyslu $ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a věc tedy spadá do kompetence správního soudnictví. -: ; : Zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhod- nutí Ministerstva zemědělství - Ústřed- ního pozemkového úřadu. o schválení jednoduché pozemkové úpravy, je soud ve správním soudnictví; zároveň zrušil usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2003. Zodůvodnění: Při řešení vzniklého sporu o pravo- moc mezi obecným soudem 4 soudem ve správním soudnictví se zvláštní senát řídil následující úvahou: Součástí reformy správního soudnic- tví, účinné od 1.
1. 2003, bylo také obno- vení obecného principu, kdy všude tam, kde zákon svěří správnímu orgánu roz- hodování ve věcech soukromého práva, se ten, kdo s takovým rozhodnutím není spokojen, může obrátit na soud rozho- dující ve věcech občanskoprávních, kte- rý bude rozhodovat v kontradiktorním sporu o věci samé ($ 244 a násl. o. s. ř.). Naopak rozhodovalli správní orgán věc veřejného práva, náleží přezkoumání zá- konnosti takového rozhodnutí soudům ve správním soudnictví v řízení podle soudního řádu.
správního. Podrobný výklad k otázce rozhraničení působnos- ti: soudů správních a soudů rozhodují- cích v občanskoprávním řízení a k otáz- ce právního dualismu zvláštní senát zaujal v usnesení ze dne 6. 1. 2004, čj. Konf 93/2003-5 (publikováno pod č. 276/2004 Sb. NSS). V těchto obecných otázkách zvláštní senát pro stručnost od- kázal na uvedené usnesení a rovnou při- kročil ke zkoumání charakteru rozhod- nutí o schválení návrhu jednoduché pozemkové úpravy. K- posouzení soukromoprávního či veřejnoprávního charakteru dotyčného správního rozhodnutí.o přechodu vlast- nických práv se nabízejí různé cesty.
Pře- devším použití teorie zájmové, teorie mocenské, teorie organické či metody právního regulování. Žádná z nich však není natolik spolehlivá, aby dokázala po- skytnout odpověď na položenou otázku v každém konkrétním případě a větši- nou přichází v úvahu použití jen některé z nich, vždy se zřetelem na konkrétní okolnosti dotyčného právního vztahu. V daném případě se především nabí- zí použití zájmové. teorie. Její podstata spočívá v tom, že veřejné právo chrání zájmy veřejné, zatímco soukromé právo zájmy soukromé, přičemž veřejným zá- jmům se přikládá vyšší hodnota (větší „právní cennost“) než zájmům soukro- mým (srov. Hoetzel, J.: Dualismus práv- ní, in: Slovník veřejného práva českoslo- venského, svazek I, str.
493 a násl.). Účel pozemkových úprav je vymezen přímo v zákoně, konkrétně v $ 2 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpra- vách a pozemkových úřadech, jak .správ- ně poukazuje ve svém návrhu již okresní soud. Podle tohoto ustanovení se po- zemkovými úpravami uspořádávají vlast- nická práva k pozemkům a s nimi souvi- sející věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Sou- časně se jimi vytvářejí podmínky k racio- nálnímu hospodaření, k ochraně a zů- rodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability.
Veřejný zájem na provedení pozemko- vých úprav (v případě potřeby) je tedy jasně vyjádřen již v tomto zákonném ustanovení, zejména pak ve větě druhé. Je třeba dále také připomenout, že neji- nak k této otázce přistupuje právo nové. 657 602 I zákon č. 139/2002 Sb., který s účinností od 1. 1.2003-zrušil zákon č. 284/1991 Sb., vymezuje v úvodních ustanoveních účel pozemkových úprav, a to velmi podob- ně:,Pozemkovými úpravami se ve veřej- ném zájmu prostorově a funkčně uspo- řádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jími přístupnost a vyu- žití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro raci- onální hospodaření vlastníků půdy.
V těchto souvislostech se k nim uspořá- dávají vlastnická práva a s nimi souvi- sející věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životní- ho prostředí, ochranu a zúrodnění půd- ního fondu, vodní hospodářství a zvýše- ní ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování“ * Zároveň je třeba poukázat na to, že Správní orgán v tomto případě autorita- tivně zasahuje do vlastnických práv. Předmětem řízení před soudem není sa- ma otázka vlastnického práva, není zde sporu o vlastnické právo, nýbrž jeho předmětem je přezkum rozhodnutí o:přechodu vlastnických práv, tedy roz- hodnutí o založení, byť i zčásti nových, od dosavadního stavu odlišných práv.
Právě tento právní titul, nikoliv vlastnické právo samotné a jeho povaha, je určující pro stanovení, zda věc náleží do pravo- moci soudů ve věcech občanskopráv- ních, anebo soudů ve věcech správního soudnictví. Ze všech těchto důvodů zvláštní se- nát vyslovil podle $ 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., že rozhodovat o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu o schvá- lení návrhu jednoduché pozemkové úpra- vy náleží soudu ve správním soudnictví. - (doĎ 602 Azyl: následky vstupu na území jiného státu k $ 25 písm. h) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. zjistí li správní orgán v řízení o udělení azylu, že žadatel o azyl neopráv- něně vstoupil na území jiného státu, zastaví podle $ 25 písm. h) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, takové řízení, aniž by byl povinen zkoumat zavině- ní na straně žadatele, tj. zda k neoprávněnému vstupu na území jiného stá- tu ze strany žadatele o azyl došlo úmyslně nebo z nedbalosti.
Spor o pravomoc mezi Okresním soudem v Chebu a Nejvyšším správním sou- dem, za účasti žalobkyně Patricie P. v H. a žalovaného Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu, a za další účasti dvaceti tří osob, ve věci ža- loby proti rozhodnutí žalovaného o schválení jednoduché pozemkové úpravy.