vy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb. K projednání sporu týkajícího se plnění z již uzavřené smlouvy o připojení k dis- tribuční soustavě, jehož účastníci řízení neudělili souhlas s pravomocí Energetické- ho regulačního úřadu, je dána pravomoc soudu.
Zvláštní senát již dříve (v souladu s judi- katurou Nejvyššího soudu) konstatoval, že 463 2275 soud musí o předběžném opatření rozhod- nout vždy, má-li pravomoc rozhodovat o věci samé. Může předběžné opatření nařídit, ná- vrh na nařízení předběžného opatření zamít- nout, odmítnout nebo řízení o návrhu zastavit. Soud ale nesmí ukládat takovou povinnost, která nespadá do jeho pravomoci (viz usne- sení ze dne 16. 9. 2008, čj. Konf 41/2008-12, č. 1933/2009 Sb. NSS). V projednávané věci je z návrhu na nařízení předběžného opatření (jakož i z později podané žaloby ve věci sa- mé) zřejmé, že žalobce se domáhá po žalované plnění ze smlouvy, která byla dle jeho názoru platně uzavřena dne 26.
5. 2006, spočívající v připojení odběrného zařízení žalobce k za- řízení distribuční soustavy a umožnění dodá- vek elektřiny. Právě ve vztahu k tomuto před- mětu řízení je tedy třeba posoudit otázku pravomoci rozhodnout o návrhu na nařízení předběžného opatření. Pravomoci Úřadu v oblasti rozhodování soukromoprávních sporů byly od přijetí energetického zákona pozměněny dvěma no- velami, konkrétně zákonem č. 670/2004 Sb. a zákonem č. 158/2009 Sb. Jak krajský soud v usnesení o zastavení řízení, tak i Úřad ve svém návrhu na rozhodnutí kompetenčního sporu vycházely ze znění energetického zá- kona před novelou provedenou zákonem č. 158/2009 Sb. Nicméně zvláštní senát, jak již konstatoval ve své předchozí rozhodovací činnosti (srov. usnesení ze dne 24.
11. 2004, čj. Konf 3/2003-18, č. 485/2005 Sb. NSS), roz- hoduje o kompetenčním sporu podle skutko- vého a právního stavu existujícího ke dni, kdy o věci rozhoduje. Jelikož přechodné usta- novení obsažené v čl. II odst. 6 zákona č. 158/2009 Sb. na projednávaný případ ne- dopadá, neboť k postoupení žalobcova návr- bu na nařízení předběžného opatření, a tedy k zahájení řízení před Úřadem, došlo až poté, co zákon č. 158/2009 Sb. vstoupil v účinnost, je třeba otázku pravomoci v projednávané vě- ci vyřešit podle znění energetického zákona po novele provedené zákonem č. 158/2009 Sb. Tato novela přesunula úpravu pravomocí Úřadu v oblasti rozhodování soukromopráv- ních sporů z $ 17 odst. 8 do $ 17 odst. 5 ener- getického zákona.
(...) 464 Ačkoliv z novel energetického zákona je zřetelně patrný záměr zákonodárce rozšiřo- vat rozhodovací pravomoci Úřadu na úkor obecného soudnictví, vyšel zvláštní senát při posuzování otázky pravomoci z premisy, že výluky z rozhodovací pravomoci obecných soudů ve prospěch správních orgánů je třeba vykládat restriktivně. Tyto výluky totiž odní- mají soudům jejich nejvlastnější pravomoc - rozhodovat spory ze soukromoprávních vzta- hů v klasickém nalézacím řízení (srov. usne- sení zvláštního senátu ze dne 13.
10. 2005, čj. Konf 99/2004-5, č. 1478/2008 Sb. NSS). Z tohoto důvodu zvláštní senát posoudil zá- konodárcem vymezený rozsah rozhodovací pravomoci Úřadu s tím, že nebude-li možno podřadit právě projednávaný případ pod žádnou z oblastí, ve kterých je Úřad oprávněn rozhodovat, bude ve věci dána pravomoc obecného soudu. Z povahy věci na projednávaný případ ne- dopadají pravomoci Úřadu vymezené v $ 17 odst. 5 písm. d) energetického zákona. Rov- něž písmeno b) téhož ustanovení není ve vě- ci aplikovatelné, neboť účastníci žádný sou- hlas s pravomocí Úřadu rozhodnout jejich spor neudělili; naopak, adresovalli žalobce návrh na nařízení předběžného opatření obecnému soudu, vyjádřil tím vůli, aby ve vě- ci rozhodl tento soud. Pokud jde o $ 17 odst. 5 písm. a) energe- tického zákona, zvláštní senát souhlasí se zá- věrem Úřadu, že v dané věci nejde o spor, kdy nedošlo k uzavření smlouvy mezi držiteli li- cence nebo mezi držitelem licence a jeho zá- kazníkem: žalobce vychází z toho, že zde smlouva existuje a domáhá se plnění z této smlouvy, nikoliv jejího uzavření.
Žalobce se rovněž nedomáhá poskytnutí náhrady za ne- dodržení stanovených standardů kvality do- dávek a služeb. Konečně spor v projednávané věci nelze označit ani za spor o omezení ne- bo přerušení dodávek elektřiny z důvodu ne- oprávněného odběru. Žalobce totiž nenamítá omezení či přerušení dodávky elektřiny žalo- vanou, nýbrž primárně žádá o připojení své- ho odběrného zařízení k zařízení distribuční soustavy. Ostatně ve vztahu k žalobci dosud k žádné dodávce elektřiny nedošlo, a tak ne- mohlo ani dojít k omezení či přerušení této dodávky.
K posouzení tak zbývá poslední relevant- ní ustanovení energetického zákona - $ 17 odst. 5 písm. c), konkrétně zda se v projedná- vané věci jedná o spor o přístup k distribuční soustavě. Ačkoliv novela energetického záko- na provedená zákonem č. 158/2009 Sb. vypus- tila zákonnou definici přístupu k přenosové nebo distribuční soustavě dříve obsaženou v $ 2 odst. 2 písm. a) bodu 25 energetického zákona, zvláštní senát akceptuje výklad Úřa- du, že je, třeba rozlišovat mezi právem na pří- stup k přenosové nebo distribuční soustavě a právem na připojení k soustavě.
U práva na přístup se jedná o právo na do- pravu elektřiny prostřednictvím elektrizační soustavy, resp. právo na přenos nebo distri- buci elektřiny. Právo na připojení je naproti tomu třeba vnímat jako právo na fyzické při- pojení zařízení do elektrizační soustavy. Prá- vo na připojení k elektrizační soustavě při- znává energetický zákon odděleně od práva na přístup k přenosové nebo distribuční sou- stavě u těch subjektů, u kterých je připojení fyzicky možné, resp. nezbytné pro využití Sa- motného práva na přístup k přenosové nebo distribuční soustavě.
Tak právem na připoje- ní disponuje např. zákazník v $ 28 odst. 1 písm. a) energetického zákona, avšak nikoliv již obchodník s elektřinou, jehož činností je nákup a prodej elektřiny dalším účastníkům trhu s elektřinou a jenž se k elektrizační sou- stavě fyzicky nepřipojuje a pouze využívá práva na přístup do soustavy [$ 30 odst. 1 písm. a) energetického zákona]. Z odlišného pojetí obou práv pak vyplývá, že spor o připojení odběrného místa do di- stribuční soustavy není zároveň sporem o přístup do distribuční soustavy.
Jinými slo- vy, má-li Úřad podle $ 17 odst. 5 písm. c) ener- getického zákona pravomoc rozhodovat spo- ry týkající se výhradně práva na přístup k přenosové nebo distribuční soustavě, tj. tý- kající se přenosu a distribuce elektřiny, nelze z této pravomoci dovozovat další pravomoc ohledně sporů souvisejících s fyzickým při- pojením odběrného místa k distribuční sou- stavě (tj. s právem na připojení). Spory o při- pojení k distribuční soustavě je Úřad oprávněn rozhodovat pouze podle $ 17 odst. 5 písm. a) energetického zákona (tedy v přípa- dech, kdy nedošlo k uzavření smlouvy o při- pojení), případně podle $ 17 odst. 5 písm. b) téhož zákona (pokud s rozhodovací pravo- mocí Úřadu souhlasí všichni účastníci říze- ní).
Jelikož v projednávaném případě jde o spor týkající se plnění z již uzavřené smlou- vy o připojení k distribuční soustavě a sou- časně účastníci řízení souhlas s pravomocí Úřadu rozhodnout jejich spor neudělili, je dá- na pravomoc obecného soudu. Zvláštní senát přitom ponechává stranou otázku, zda byla ta- to smlouva platně uzavřena, neboť to není pro posouzení kompetenčních otázek rozhodují- cí; určující je v této souvislosti formulace ža- lobcova návchu předběžného opatření, kte- rým se domáhá plnění z uzavřené smlouvy.
465 2276-2277 II. PRÁVNÍ VĚTY 2276 Řízení před soudem: rozsah žalobní legitimace poškozeného v přestupkovém řízení; konkurence důvodů pro odmítnutí žaloby k $ 70 odst. 2 a $ 72 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích k $ 46 odst. 1 písm. b), c) a d) soudního řádu správního I. Žalobu poškozeného proti správnímu rozhodnutí v řízení o přestupku krajský soud odmítne podle $ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. proto, že byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, v té části, v níž žalobce napadá výrok správního rozhodnutí týkající se viny obviněného z přestupku či sankce (přičemž výrokem týkajícím se vi- ny je i výrok o zastavení řízení o přestupku).
II. Žaloba poškozeného proti správnímu rozhodnutí o přestupku v části týkající se výroku o náhradě škody podle $ 70 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je přípustná; k projednání žaloby jsou příslušné soudy rozhodující ve správním soudnictví.
III. Důvod odmítnutí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu pro nepřípust- nost podle $ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s $ 68 písm. a) s. ř. s. má přednost před dů- vodem odmítnutí pro její opožděnost podle $ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Spor o pravomoc mezi Energetickým regulačním úřadem a Krajským soudem v Ústí nad Labem, pobočkou v Liberci, za účasti žalobce Mykoly L. a žalované akciové společnosti ČEZ Distribuce, ve věci nařízení předběžného opatření.