Konf 17/2010- 17 - text
Konf 17/2010 - 19
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Marie Žižkové a JUDr. Milady Tomkové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Karlových Varech, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 13 C 485/2008, ve věci žaloby o zaplacení částky 3901 Kč s příslušenstvím: žalobkyně Český inkasní kapitál, a. s., se sídlem Václavské nám. 808/66, 110 00 Praha 1 – Nové Město, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Plzni, Úslavská 33, a žalovaného Z. Z.,
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 13 C 485/2008, v části týkající se smluvní pokuty ve výši 2400 Kč s příslušenstvím, j e správní orgán.
II. Rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. září 2009, čj. 13 C 485/2008 – 57, j e n i c o t n ý .
Návrhem doručeným zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále již „zvláštní senát“), dne 13. dubna 2010, se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním a Okresním soudem v Karlových Varech ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 13 C 485/2008. Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Společnost Telefónica Czech Republic, a. s. (dále již „Telefónica“), uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb, na jejímž základě žalovanému poskytovala služby prostřednictvím mobilní telekomunikační sítě. Za tyto služby se žalovaný zavázal hradit vyúčtování za telekomunikační služby.
Společnost Telefónica postoupila pohledávky v celkové výši 3901 Kč žalobkyni, která podala proti žalovanému dne 27. listopadu 2008 u Okresního soudu v Karlových Varech žalobu na zaplacení této částky s příslušenstvím.
Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 19. února 2009, čj. 13 C 485/2008 - 36, řízení o žalobě zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok II.). Okresní soud v odůvodnění svého usnesení uvedl, že podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále již „zákon o elektronických komunikacích“), rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popř. uživatelem na straně druhé, Český telekomunikační úřad.
V daném případě k projednání věci je dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu, neboť ze žalobních tvrzení se podává, že předmětem řízení byl učiněn nárok ze smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb uzavřené mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a účastníkem; pokud by tomu tak nebylo, neexistoval by žádný právní důvod pro tvrzená vyúčtování čerpaných telekomunikačních služeb pro účastnické telefonní číslo. Rozhodnými z hlediska naplnění zákonných podmínek pro posouzení pravomoci podle § 7 o.
s. ř. a § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. jsou právě a jen právní skutečnosti, které jsou právním důvodem vzniku právního vztahu mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem. Je nerozhodným, že v důsledku singulární sukcese došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, která není osobou vykonávajícího komunikační činnost ve smyslu § 7 zákona č. 127/2005 Sb.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28. dubna 2009, čj. 10 Co 145/2009 - 46, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. v části týkající se částky 1501 Kč (nezaplacené platby za telekomunikační služby) s příslušenstvím a ve výroku II. vztahujícího se k této částce potvrdil (výrok I.), a v části výroku I. týkající se zaplacení částky 2400 Kč s příslušenstvím (smluvní pokuta) a ve výrocích II. a III. týkajících se uvedené částky zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II.).
Krajský soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu ohledně nedostatku pravomoci soudu ve věci žaloby o zaplacení plateb za telekomunikační služby, nikoliv však ohledně požadavku žalobce na zaplacení částky 2400 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty. Z listin doložených k žalobě totiž vyplývá, že žalovanému byla vyúčtována smluvní pokuta za porušení smlouvy ve výši 2400 Kč. V této části je podle krajského soudu žaloba neúplná, neboť v ní chybí vylíčení rozhodujících skutečností ve smyslu § 79 odst. 1 věta druhá o.
s. ř. Pokud v této části soud řízení zastavil a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu, učinil tak předčasně.
Okresní soud v Karlových Varech poté rozsudkem pro uznání ze dne 18. září 2009, čj. 13 C 485/2008 - 57, uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 2400 Kč (smluvní pokutu) s příslušenstvím (specifikovaným úrokem z prodlení) a rozhodl náhradě nákladů řízení.
Český telekomunikační úřad (dále již „navrhovatel“) podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí kladného kompetenčního sporu. Navrhovatel vychází (ve stručnosti shrnuto z jeho argumentace obsažené v návrhu) z toho, že smluvní pokuta je sankcí vycházející z porušení povinnosti ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Vztah mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je vztahem příčiny a následku; nelze je posuzovat odděleně. O smluvní pokutě tedy rozhoduje ten orgán, který je podle zákona příslušným k rozhodnutí o sporech vyplývajících z porušení povinností. V daném věci jde o případ, jehož skutkové a právní okolnosti jsou obdobné případům zvláštním senátem již posuzovaným; postačí proto odkázat na předchozí judikaturu zvláštního senátu.
Pokud jde o postoupení pohledávek ze společnosti Telefónica, a.s. na jiné právní subjekty, k této materii zvláštní senát ve svém usnesení ze dne 14. září 2009, čj. Konf 38/2009 - 12, judikoval, že: „Text § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který zakládá příslušnost správního orgánu k rozhodování některých soukromoprávních sporů, ve slovech: »Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem …«, je třeba vyložit tak, že tu zákon myslí na »spory vzniklé mezi«, nikoli »spory existující mezi«. Pro určení věcné příslušnosti správního úřadu k rozhodnutí sporu není proto určující, že pohledávka telefonního operátora za telefonním účastníkem byla po svém vzniku postoupena třetí osobě, která telekomunikační činnost nevykonává. I spor z pohledávky takto postoupené je proto věcně příslušný rozhodnout správní orgán, tedy Český telekomunikační úřad.“
Ohledně sporu o pravomoc rozhodovat o povinnosti zaplatit smluvní pokutu zvláštní senát opakovaně zaujal právní názor, že: „O smluvní pokutě za porušení či nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem (§ 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích), rozhoduje ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti samotné.“ (usnesení zvláštního senátu ze dne 9. září 2008, čj. Konf 27/2008 - 7, a na něj obsahově navazující další rozhodnutí cit. senátu, in www.nssoud.cz).
Relevantní tedy je, za jaké porušení povinnosti nárok na smluvní pokutu vznikl. Pokud se jedná o porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, ve které si tyto subjekty dohodly smluvní pokutu pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu, pak je k rozhodování o smluvní pokutě příslušný Český telekomunikační úřad. Neuhrazení ceny za poskytnuté služby je porušením zákona o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu s tímto porušením přímo souvisí. O takový případ se jedná i v posuzované věci.
Jedná-li se ovšem o (typickou) smluvní pokutu za nevrácení vypůjčeného zařízení (např. satelitní antény, modemu atp.), tedy výpůjčku, byl by k rozhodování o smluvní pokutě plynoucí z porušení povinností vztahujících se k výpůjčce příslušný soud (k tomu srov. např. usnesení zvláštního senátu ze dne 13. října 2005, čj. Konf 99/2004 - 5, publikované ve Sb. NSS pod č. 1478/2008).
V nyní řešení věci se jednalo o smluvní pokutu za neuhrazení ceny za poskytnutou službu, zvláštní senát proto z uvedených důvodů vyslovil, že k rozhodnutí o věci je dána pravomoc správního orgánu (§ 5 odst. 1 zákon a č. 131/2002 Sb., výrok I.).
Protože pak v řízení, které následovalo po řízení odvolacím, okresní soud mimo svou pravomoc rozhodl o té části návrhu, která se týká smluvní pokuty, vyslovil zvláštní senát podle § 5 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. nicotnost rozhodnutí (rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. září 2009, čj. 13 C 485/2008 - 57).
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 12. října 2010
JUDr. Pavel Vrcha předseda zvláštního senátu