Konf 17/2022 – Nejvyšší správní soud

Konf 17/2022- 30 - text

Konf 17/2022-32 pokračování

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Jitky Zavřelové, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 58/219, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním na straně jedné a Okresním soudem v Bruntále na straně druhé, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 208 C 25/2021, o zaplacení částky 6 763 Kč s příslušenstvím: žalobkyně: goNET, s. r. o., IČO 26822580, se sídlem v Ostravě, Úprkova 1/25, proti žalovanému: J. J.,

I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 208 C 25/2021, v části týkající se zaplacení částky 294 Kč s příslušenstvím za poskytnutí služby „Lepší.TV“ a částky 4 338 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty, je soud.

II. Rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 5. 5. 2022, čj. 208 C 25/2021-47, se ve výrocích II. a III. zrušuje.

[1] Návrhem doručeným dne 9. 11. 2022 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále „zákon č. 131/2002 Sb.“), se Český telekomunikační úřad (dále „navrhovatel“ či „ČTÚ“) domáhá, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc podle § 1 odst. 1 písm. a) citovaného zákona. Spor vznikl mezi ním a Okresním soudem v Bruntále (dále též „okresní soud“) ve věci vedené u okresního soudu pod sp. zn. 208 C 25/2021, a to pokud jde o částku 4 632 Kč s příslušenstvím představovanou žalobkyní uplatněnými nároky na úhradu poskytnuté služby Lepší.TV a smluvní pokutou s tím spojenou.

[2] Z předloženého soudního spisu se podává, že žalobkyně podala u okresního soudu návrh na vydání platebního rozkazu, jímž se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 6 763 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje (i) poplatek za poskytnutou službu Lepší.TV (294 Kč), (ii) pronájem „TV boxu“ umožňujícího využívání této služby (132 Kč), (iii) „sankci do konce období dle smlouvy Služba Lepší.TV“ (4 338 Kč) a (iv) „sankci za Lepší.TV box dle smlouvy Odkoupení boxu“ (1999 Kč). Okresní soud rozsudkem ze dne 5. 5. 2022, čj. 208 C 25/2021-47, rozhodl výrokem I., že žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2 131 Kč [tvořenou pronájmem „TV boxu“ ve výši 132 Kč a sankcí dle smlouvy Odkoupení boxu ve výši 1 999 Kč, viz body (ii) a (iv) výše]. Výrokem II. řízení co do částky 4 632 Kč [tvořené poplatkem za službu Lepší.TV ve výši 294 Kč a sankcí dle smlouvy o poskytnutí služby ve výši 4 338 Kč, viz body (i) a (iii) výše] zastavil s tím, že po právní moci tohoto rozsudku bude věc v tomto rozsahu postoupena ČTÚ. Výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[3] V odůvodnění rozsudku čj. 208 C 25/2021-47 okresní soud uvedl, že nárok žalobkyně zahrnuje mimo jiné i zaplacení částky 294 Kč za poskytování služby spočívající v možnosti sledování internetové televize Lepší.TV, a částky 4 338 Kč jakožto smluvní pokuty za porušení povinnosti včasné úhrady plateb za službu. Podle okresního soudu má k projednání a rozhodnutí sporu o úhradu ceny za poskytnutou službu elektronické komunikace pravomoc ČTÚ, a to na základě § 108 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 129 odst. 1 větou první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Při posuzování nároku na smluvní pokutu z důvodu porušení povinnosti k úhradě ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací je pak rovněž (jako u této povinnosti samotné) dána pravomoc ČTÚ, nikoli soudu. Podle okresního soudu se tedy nejedná v tomto rozsahu o věc spadající do věcné příslušnosti soudů v občanském soudním řízení ve smyslu § 7 odst. 1 o. s. ř. Okresní soud proto postupem dle § 104 odst. 1 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil a rozhodl o postoupení věci ČTÚ, jakožto orgánu, do jehož pravomoci rozhodování o těchto nárocích náleží. Co se týká nároku žalobkyně na zaplacení částky za pronájmem „TV boxu“ ve výši 132 Kč a s tím spojené sankce ve výši 1 999 Kč dospěl okresní soud k závěru, že vyplývají z běžného soukromoprávního vztahu, tedy ze smlouvy o zápůjčce a ze smlouvy nájemní, a dovodil, že rozhodování o těchto nárocích přísluší soudu v občanském soudním řízení. V této části týkající se částky 2 131 Kč proto žalobě vyhověl.

[4] Navrhovatel (ČTÚ) s tímto postupem okresního soudu nesouhlasí. Odkazuje především na judikaturu zvláštního senátu, podle které musí být pro vznik sporu podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích kumulativně splněny osobní i věcné předpoklady. Ani jeden z těchto předpokladů však podle jeho názoru není v dané věci splněn. Rozhodující je, že žalobkyně neposkytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikací, neboť z příslušné evidence navrhovatele je patrné, že žalobkyně oznámila zahájení podnikatelské činnosti toliko coby poskytovatel neveřejné služby elektronických komunikací (služby přístupu k internetu v pevném místě). V čl. 3.3 obchodních podmínek poskytování služby Lepší.TV se dále mj. uvádí, že „Poskytovatel neposkytuje Uživatelům související službu elektronických komunikací spočívající v zajištění internetového připojení, ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Uzavřením Smlouvy bere Uživatel na vědomí, že Služba a vztah vyplývající ze Smlouvy se neřídí zákonem o elektronických komunikacích.“ Osobní předpoklad pravomoci ČTÚ pro rozhodnutí sporu o úhradu žalobkyní poskytované služby tedy splněn není. Ze stejného důvodu není podle navrhovatele splněn ani předpoklad věcný (předmět sporu), neboť aby se jednalo o nárok na úhradu ceny za službu ve smyslu § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, musela by být opět splněna podmínka poskytnutí veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Navrhovatel má také za to, že služba Lepší.TV nenaplňuje ani samotnou definici služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích (ve znění účinném od 1. 1. 2022 – pozn. zvláštního senátu). Žalobkyně totiž poskytuje službu Lepší.TV formou přístupu do OTT (over-the-top) aplikace (za pomoci „Lepší.TV BOXu“ poskytnutého žalobkyní nebo „chytrého“ koncového zařízení vlastněného uživatelem). Danou službu nerealizuje prostřednictvím vyhrazené přenosové kapacity pouze pro poskytování šíření televizního signálu (IPTV), čímž se liší od jiných poskytovatelů veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Uvedené závěry se plně vztahují i na žalobkyní uplatněný druhý nárok, neboť smluvní sankce nemá spojitost s porušením povinností dle zákona o elektronických komunikacích.

[5] Z výše popsaných důvodů ČTÚ navrhuje, aby zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 208 C 25/2021, o zaplacení částky v celkové výši 4 632 Kč, je soud, a aby zároveň zrušil rozsudek tohoto soudu ze dne 5. 5. 2022, čj. 208 C 25/2021-47, ve výrocích II. a III.

[6] Zvláštní senát o věci uvážil následovně.

[7] Okresní soud v předcházejícím soudním řízení popřel ve shora popsaném rozsahu svou pravomoc věc rozhodnout a rovněž navrhovatel (ČTÚ) popírá svou pravomoc ve věci rozhodnout poté, co mu byla okresním soudem postoupena. Zvláštní senát tedy shledal, že se jedná o negativní (záporný) kompetenční spor ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) a § 1 odst. 2 věty druhé zákona č. 131/2002 Sb., k jehož projednání a rozhodnutí je uvedeným zákonem povolán.

[8] Podle § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích, ve znění účinném od 1. 1. 2022, se službou elektronických komunikací pro účely tohoto zákona rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb: 1. službu přístupu k internetu, 2. interpersonální komunikační službu, 3. služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro rozhlasové a televizní vysílání.

[9] Podle § 108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích Úřad [míněn ČTÚ – pozn. zvláštního senátu] podle tohoto zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon.

[10] Ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích posléze stanoví, že Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.

[11] Zvláštní senát úvodem předesílá, že prakticky totožným předmětem sporu se již zabýval v usnesení ze dne 27. 6. 2022, čj. Konf 7/2022-14, č. 4372/2022 Sb. NSS, a v na něj navazujících usneseních ze dne 12. 10. 2022, čj. Konf 8/2022-16, a čj. Konf 15/2022-13, a usneseních ze dne 13. 1. 2023, čj. Konf 11/2022-30, a čj. Konf 16/2022-40. V označených věcech šlo v zásadě o totožné nároky uplatněné stejnou žalobkyní (společností goNET, s. r. o.) před okresními soudy proti různým žalovaným, které souvisely s poskytováním služby Lepší.TV, a u nichž okresní soudy ve vymezeném rozsahu popřely svou pravomoc rozhodovat a věc postoupily ČTÚ. Navrhovatelem byl tedy v těchto věcech rovněž ČTÚ, který v nich uplatnil totožnou argumentaci jako v nyní projednávaném případě. Zvláštní senát neshledal žádný důvod pro to, aby se od svých předešlých závěrů odchýlil, na citovaná usnesení v podrobnostech odkazuje a níže stručně rekapituluje pouze jejich stěžejní závěry.

[12] Navrhovatel správně poukazuje na konstantní judikaturu zvláštního senátu, dle které musí být pro založení pravomoci ČTÚ k projednání a rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích kumulativně splněny osobní i věcné předpoklady takového sporu (viz např. usnesení ze dne 19. 8. 2014, čj. Konf 10/2014-12, č. 3238/2015 Sb. NSS).

[13] V citovaném usnesení čj. Konf 7/2022-14 se zvláštní senát zaměřil na detailní posouzení charakteru služby Lepší.TV, kterou poskytuje žalobkyně, respektive na posouzení, zda lze tuto službu považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích. Zvláštní senát v bodech 15 a 16 konstatoval, že „[j]e evidentní, že podstatou služby žalobce je poskytování převzatého televizního vysílání. (…) Lapidárně řečeno tedy žalobce přebírá od provozovatelů televizního vysílání jejich programy, které pak (současně a bez dalších zásahů) distribuuje svým zákazníkům cestou elektronických komunikací. Není také pochyb o tom, že v rámci této služby žalobce neposkytuje službu přístupu k internetu. (…) Je tedy zřejmé, že aby uživatel žalobcem nabízené služby Lepší.TV (tj. převzaté televizní vysílání) mohl užívat, musí mít zajištěnu nejen tuto službu, týkající se konec konců jen obsahu (programu) vysílání, ale současně též jinou, samostatně poskytovanou službu, spočívající v technickém zpřístupnění tohoto obsahu, tedy zajišťující, že dojde k jeho šíření (přenosu) až do koncového zařízení. Touto službou je přístup k internetu [který je službou elektronických komunikací – viz § 2 odst. 3 písm. a) bod 1. zákona o elektronických komunikacích], tu však žalobce vůbec neposkytuje. (…) Evidentně tedy v projednávaném případě dochází k oddělení samotné služby převzatého televizního vysílání (provozované žalobcem) od služby spočívající v přenosu této služby uživatelům prostřednictvím sítí elektronických komunikací (služby připojení k internetu), kterou musí zajišťovat jiný subjekt na základě samostatného smluvního vztahu s uživatelem.“

[14] Na základě výše uvedeného poté zvláštní senát v bodě 17 usnesení čj. Konf 7/2022-14 uzavřel, že žalobkyní poskytovaná služba je „[s]lužbou poskytující obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích, tedy tzv. ′službou obsahu′, která ve smyslu konstantní judikatury tohoto senátu není službou elektronických komunikací. (…) Spor o zaplacení této poskytnuté služby proto není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě (§ 129 odst. 1 citovaného zákona).“

[15] Jak již bylo naznačeno, výše uvedené závěry se plně uplatní i v projednávané věci. Ohledně nárokované smluvní pokuty (ve výši 4 338 Kč) dále ve shodě s názorem vyjádřeným v usnesení čj. Konf 7/2022-14 platí, že vzhledem k tomu, že tato pokuta vychází z tvrzení o neuhrazení poskytovaných služeb Lepší.TV, přičemž spor o zaplacení této služby není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích (viz argumentace předestřená výše), není takovým sporem ani spor o zaplacení této pokuty. O smluvní pokutě tedy bude rozhodovat ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti, za něž je smluvní pokuta vymáhána (k tomu srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 9. 9. 2008, čj. Konf 27/2008-7, č. 1738/2009 Sb. NSS).

[16] Zvláštní senát uzavírá, že není-li spor o zaplacení žalobkyní poskytované služby Lepší.TV a z něj odvozené smluvní pokuty sporem ve smyslu § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, není založena pravomoc navrhovatele k jeho projednání a rozhodnutí. Jestliže zvláštní zákon nesvěřuje pravomoc rozhodnout spor povstalý ze soukromoprávních vtahů správnímu orgánu (zde ČTÚ), uplatní se obecná pravomoc soudů v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).

[17] Z uvedených důvodů proto zvláštní senát výrokem I. tohoto usnesení podle § 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. rozhodl, že příslušným vydat rozhodnutí o nárocích žalobkyně na zaplacení částky 294 Kč za poskytnutí služby Lepší.TV a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 338 Kč za nesplnění povinnosti včasné úhrady plateb za tuto žalobkyní poskytovanou službu, je soud.

[18] Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. současně zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto výrokem II. tohoto usnesení zrušil rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 5. 5. 2022, čj. 208 C 25/2021-47, ve výroku II. a na něj navazujícím akcesorickém výroku III., a odstranil tak překážku věci rozhodnuté. Výrok I. rozsudku okresního soudu nebyl předmětem řízení o nyní projednávaném negativním kompetenčním sporu.

[19] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Bruntále pokračovat v řízení o podané žalobě i v rozsahu nároků žalobkyně uvedených ve výroku I. tohoto usnesení (resp. zrušeného výroku II. rozsudku okresního soudu).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. dubna 2023

JUDr. Pavel Simon předseda zvláštního senátu

Plný text rozhodnutí