Konf 19/2022- 13 - text
Konf 19/2022-15 pokračování
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Radovana Havelce, JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Jitky Zavřelové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 58/219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 9, a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 40 C 30/2022, o zaplacení 6 179 Kč s příslušenstvím: žalobkyně goNET, s. r. o., IČO 26822580, se sídlem v Ostravě, Úprkova 1/25, a žalovaný P. Š.,
I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 40 C 30/2022, v rozsahu nároku na zaplacení částky 4 048 Kč, je soud.
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 10. 6. 2022, čj. 40 C 30/2022-50, se zrušuje.
[1] Návrhem doručeným zvláštnímu senátu dne 24. 11. 2022 se Český telekomunikační úřad (dále jen „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zvláštní senát“) rozhodl tvrzený kompetenční spor ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 40 C 30/2022.
[2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
[3] Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o užívání služby Lepší.TV spočívající v poskytování možnosti sledování převzatého televizního vysílání poskytovatelem prostřednictvím internetu za pomoci Lepší.TV boxu poskytnutého poskytovatelem. Součástí smlouvy bylo ujednání o sankci v případě odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení s úhradou ceny za službu. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil cenu za poskytované a vyúčtované služby ve výši 6 179 Kč, podala žalobkyně u Okresního soudu v Jihlavě návrh na vydání platebního rozkazu, kterým se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 179 Kč a náhradu nákladů řízení. Požadovaná částka se skládala z částky 294 Kč (nedoplatek za poskytování služby Lepší.TV za období od 17. 5. 2017 do 1. 7. 2017), částky 132 Kč (nedoplatek za pronájem Lepší.TV boxu za období od 17. 5. 2017 do 1. 7. 2017), částky 3 754 Kč (sankce do konce období dle smlouvy Služba Lepší.TV, tj. od 1. 7. 2017 po dobu dvou let) a částky 1 999 Kč (sankce za Lepší.TV box dle smlouvy Odkoupení boxu).
[4] Po zrušení platebního rozkazu pro nemožnost jeho doručení žalovanému a postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 z důvodu nedostatku místní příslušnosti, Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 10. 6. 2022, čj. 40 C 30/2022-50, zastavil řízení co do částky 4 048 Kč (výrok I) s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc v rozsahu zastavení řízení postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok II).
[5] Obvodní soud uvedl, že v případě nároku na zaplacení částky 4 048 Kč (představované žalovaným neuhrazenými částkami za službu Lepší.TV ve výši 294 Kč a smluvní pokutou ve výši 3 754 Kč za nedodržení povinnosti uhradit do konce doby sjednané ve smlouvě platby za poskytování služeb) není dána pravomoc soudu podle § 7 odst. 1 o. s. ř., ale pravomoc Českého telekomunikačního úřadu ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), neboť poskytování televizního vysílání je tzv. službou elektronických komunikací ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích a smluvní pokuta byla vyčíslena právě v souvislosti s neuhrazením výše uvedených služeb.
[6] Navrhovatel v návrhu na řešení negativního kompetenčního sporu odmítl svou kompetenci k rozhodnutí sporu o zaplacení částky 4 048 Kč s odkazem na judikaturu zvláštního senátu (zejména usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009-12, ze dne 13. 1. 2011, čj. Konf 54/2010-9, a ze dne 19. 8. 2014, čj. Konf 10/2014-12), podle které musí být pro vznik sporu ve smyslu § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích kumulativně splněny osobní i věcné předpoklady. Pokud jde o osobní předpoklad, tj. strany sporu [účastníky, respektive uživatele ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona o elektronických komunikacích], musí jít o osoby, které uzavřely s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu o poskytování těchto služeb, respektive využívají nebo žádají veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Pojítkem mezi osobou účastníka a uživatele je poskytování či využívání veřejně dostupné služby elektronických komunikací [§ 2 odst. 3 písm. e) citovaného zákona]. Žalobkyně však podle názoru navrhovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací neposkytuje, neboť z příslušné evidence navrhovatele je patrné, že žalobkyně oznámila zahájení podnikatelské činnosti toliko coby poskytovatel neveřejné služby elektronických komunikací (služby přístupu k internetu v pevném místě). V čl. 3.3 obchodních podmínek poskytování služby Lepší.TV se uvádí, že „Poskytovatel neposkytuje Uživatelům související službu elektronických komunikací spočívající v zajištění internetového připojení, ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Uzavřením Smlouvy bere Uživatel na vědomí, že Služba a vztah vyplývající ze Smlouvy se neřídí zákonem o elektronických komunikacích.“ Osobní předpoklad pravomoci navrhovatele pro rozhodnutí sporu o úhradu žalobkyní poskytované služby tedy splněn není. Ze stejného důvodu nepovažuje navrhovatel za splněný ani předpoklad věcný, neboť mělo-li by jít o nárok na úhradu ceny za službu ve smyslu § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, musela by být opět splněna podmínka poskytnutí veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Navrhovatel má také za to, že služba Lepší.TV nenaplňuje ani samotnou definici služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích v aktuálním znění. Žalobce totiž poskytuje službu Lepší.TV formou přístupu do OTT (over-the-top) aplikace (za pomoci Lepší.TV BOXu poskytnutého žalobkyní nebo „chytrého“ koncového zařízení). Danou službu tedy nerealizuje prostřednictvím vyhrazené přenosové kapacity pouze pro poskytování šíření televizního signálu, čímž se liší od jiných poskytovatelů veřejně dostupné služby elektronických komunikací – šíření rozhlasového a televizního signálu (IPTV). V této souvislosti navrhovatel poukázal na aktuální usnesení zvláštního senátu ze dne 27. 6. 2022, čj. Konf 7/2022-14, ze dne 12. 10. 2022, čj. Konf 8/2022-16, a ze dne 12. 10. 2022, čj. Konf 15/2022-13, v nichž zvláštní senát posuzoval službu Lepší.TV téže žalobkyně jako v nyní projednávané věci, přičemž dospěl k závěru, že se jedná o službu poskytující obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích, tedy tzv. „službu obsahu“, která ve smyslu konstantní judikatury zvláštního senátu není službou elektronických komunikací. Totožné posouzení má vyplývat též z usnesení zvláštního senátu ze dne 22. 2. 2018, čj. Konf 51/2017-12. Uvedené závěry se podle navrhovatele plně vztahují i na žalobkyní uplatněný druhý nárok, neboť uplatněná sankce není navázána na porušení povinnosti dle zákona o elektronických komunikacích.
[6] Navrhovatel v návrhu na řešení negativního kompetenčního sporu odmítl svou kompetenci k rozhodnutí sporu o zaplacení částky 4 048 Kč s odkazem na judikaturu zvláštního senátu (zejména usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009-12, ze dne 13. 1. 2011, čj. Konf 54/2010-9, a ze dne 19. 8. 2014, čj. Konf 10/2014-12), podle které musí být pro vznik sporu ve smyslu § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích kumulativně splněny osobní i věcné předpoklady. Pokud jde o osobní předpoklad, tj. strany sporu [účastníky, respektive uživatele ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona o elektronických komunikacích], musí jít o osoby, které uzavřely s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu o poskytování těchto služeb, respektive využívají nebo žádají veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Pojítkem mezi osobou účastníka a uživatele je poskytování či využívání veřejně dostupné služby elektronických komunikací [§ 2 odst. 3 písm. e) citovaného zákona]. Žalobkyně však podle názoru navrhovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací neposkytuje, neboť z příslušné evidence navrhovatele je patrné, že žalobkyně oznámila zahájení podnikatelské činnosti toliko coby poskytovatel neveřejné služby elektronických komunikací (služby přístupu k internetu v pevném místě). V čl. 3.3 obchodních podmínek poskytování služby Lepší.TV se uvádí, že „Poskytovatel neposkytuje Uživatelům související službu elektronických komunikací spočívající v zajištění internetového připojení, ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Uzavřením Smlouvy bere Uživatel na vědomí, že Služba a vztah vyplývající ze Smlouvy se neřídí zákonem o elektronických komunikacích.“ Osobní předpoklad pravomoci navrhovatele pro rozhodnutí sporu o úhradu žalobkyní poskytované služby tedy splněn není. Ze stejného důvodu nepovažuje navrhovatel za splněný ani předpoklad věcný, neboť mělo-li by jít o nárok na úhradu ceny za službu ve smyslu § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, musela by být opět splněna podmínka poskytnutí veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Navrhovatel má také za to, že služba Lepší.TV nenaplňuje ani samotnou definici služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích v aktuálním znění. Žalobce totiž poskytuje službu Lepší.TV formou přístupu do OTT (over-the-top) aplikace (za pomoci Lepší.TV BOXu poskytnutého žalobkyní nebo „chytrého“ koncového zařízení). Danou službu tedy nerealizuje prostřednictvím vyhrazené přenosové kapacity pouze pro poskytování šíření televizního signálu, čímž se liší od jiných poskytovatelů veřejně dostupné služby elektronických komunikací – šíření rozhlasového a televizního signálu (IPTV). V této souvislosti navrhovatel poukázal na aktuální usnesení zvláštního senátu ze dne 27. 6. 2022, čj. Konf 7/2022-14, ze dne 12. 10. 2022, čj. Konf 8/2022-16, a ze dne 12. 10. 2022, čj. Konf 15/2022-13, v nichž zvláštní senát posuzoval službu Lepší.TV téže žalobkyně jako v nyní projednávané věci, přičemž dospěl k závěru, že se jedná o službu poskytující obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích, tedy tzv. „službu obsahu“, která ve smyslu konstantní judikatury zvláštního senátu není službou elektronických komunikací. Totožné posouzení má vyplývat též z usnesení zvláštního senátu ze dne 22. 2. 2018, čj. Konf 51/2017-12. Uvedené závěry se podle navrhovatele plně vztahují i na žalobkyní uplatněný druhý nárok, neboť uplatněná sankce není navázána na porušení povinnosti dle zákona o elektronických komunikacích.
[7] Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:
[8] Podle § 1 odst. 2 zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů je negativním kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřeli svou pravomoc Obvodní soud pro Prahu 9 i navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát.
[9] Navrhovatel správně poukázal na konstantní judikaturu zvláštního senátu, podle níž pro založení jeho pravomoci k projednání a rozhodnutí sporu ve smyslu § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích musí být kumulativně splněny osobní i věcné předpoklady takového sporu. V navrhovatelem zmiňovaném usnesení ze dne 19. 8. 2014, čj. Konf 10/2014 12, zvláštní senát uvedl, že „[p]rvní podmínkou je osobní předpoklad spočívající jednak na straně osoby, která musí vykonávat komunikační činnost, jíž se podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. rozumí a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů dle § 73 citovaného zákona […] Osoba účastníka musí splňovat charakteristiku stanovenou § 2 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb. (´účastníkem se rozumí každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb´), popřípadě osoba uživatele musí splňovat charakteristiku stanovenou § 2 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb. (´uživatelem se rozumí každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací´); veřejně dostupnou službou elektronických komunikací se dle § 2 písm. o) cit. zákona rozumí ´služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen´. Druhou nezbytnou podmínkou je věcný předpoklad, jenž vychází z ustanovení ´pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě´, přičemž zaplacení ceny je podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. jednou ze základních povinností účastníka, popř. uživatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací.“ Změny ve znění citovaných ustanovení zákona o elektronických komunikacích, ke kterým došlo v mezidobí, jsou pouze formální, lze proto ze zde vyslovených závěrů i nadále vycházet.
[10] Prakticky totožným předmětem sporu se zvláštní senát podrobně zabýval již v usnesení ze dne 27. 6. 2022, čj. Konf 7/2022-14, a ze dne 12. 10. 2022, čj. Konf 15/2022-13, přičemž v podrobnostech na odůvodnění těchto usnesení odkazuje.
[11] Z Obchodních podmínek poskytování služby Lepší.TV, dostupných na webových stránkách žalobkyně (https://www.lepší.tv/folder/obchodni-podminky.php), se podává, že jde o službu spočívající v „poskytování převzatého televizního vysílání prostřednictvím zvláštních přenosových systémů […] ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a služeb souvisejících s poskytováním převzatého televizního vysílání (čl. 1.1)“. Podle čl. 2.1.9. služba spočívá v „poskytování možnosti sledování převzatého televizního vysílání Poskytovatelem prostřednictvím internetu za pomoci Lepší.TV BOXu poskytnutého Poskytovatelem nebo za pomoci koncového zařízení Uživatele.“ Podle čl. 3.3. obchodních podmínek „[p]oskytovatel neposkytuje Uživatelům související službu elektronických komunikací spočívající v zajištění internetového připojení, ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích.“ Konečně, z čl. 5.5.1. a 5.5.2. obchodních podmínek vyplývá, že „[z]a náležité zjištění parametrů svého internetového připojení před odesláním Objednávky nebo před uzavřením Smlouvy odpovídá výhradně Uživatel“, přičemž poskytovatel neodpovídá za případné důsledky plynoucí z připojení nesplňujícího minimální systémové požadavky. Ze sekce často kladených dotazů na webových stránkách žalobkyně (https://www.lepší.tv/caste_dotazy/jaky-typ-internetoveho-pripojeni-potrebuji poskytujete-take-internet/) dále vyplývá, že žalobkyně poskytuje pouze službu Lepší.TV, nikoli internetové připojení; pro toto připojení jsou uvedeny minimální doporučené přenosové rychlosti zajišťující fungování služby.
[12] Z uvedeného vyplývá, že podstatou služby žalobkyně je poskytování převzatého televizního vysílání, kterým se podle § 2 odst. 1 písm. b) věty před středníkem zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, rozumí vysílání původních […] televizních programů nebo jejich podstatných částí, včetně služeb přímo souvisejících s programy nebo s podstatnými částmi programu, a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím sítí elektronických komunikací (žalobkyně je v seznamu provozovatelů vysílání vedeného Radou pro rozhlasové a televizní vysílání zapsána, jako držitel licence „Převzaté vysílání – zvláštní přenosové systémy“ – viz https://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/povinne-zverejnovane-seznamy.htm). Lapidárně řečeno tedy žalobkyně přebírá od provozovatelů televizního vysílání jejich programy, které pak (současně a bez dalších zásahů) distribuuje svým zákazníkům cestou elektronických komunikací. Není také pochyb o tom, že v rámci této služby žalobkyně neposkytuje službu přístupu k internetu [§ 2 odst. 3 písm. a) bod 1. zákona o elektronických komunikacích], jakkoli jde o nezbytnou podmínku pro využívání jí poskytované služby převzatého televizního vysílání.
[13] Je tedy zřejmé, že žalobkyní poskytovaná služba je službou poskytující obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích, tedy tzv. „službou obsahu“, která ve smyslu konstantní judikatury zvláštního senátu není službou elektronických komunikací, neboť je pouze prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací uživatelům zpřístupněna (viz například usnesení zvláštního senátu ze dne 22. 2. 2018, čj. Konf 51/2017-12). Spor o zaplacení této poskytnuté služby proto není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě (§ 129 odst. 1 citovaného zákona).
[14] V případě smluvní pokuty požadované žalobkyní je z návrhu na vydání platebního rozkazu zřejmé, že jde o „sankci do konce období dle smlouvy“, která má nastoupit od 45. dne od odstoupení poskytovatele služeb od smlouvy. Z čl. 5 „Smlouvy o užívání služby Lepší.TV“ se podává, že jde o sankci za prodlení uživatele „s úhradou pravidelné platby“, dojde-li z tohoto důvodu k odstoupení od smlouvy poskytovatelem. Lze tedy vycházet z toho, že tato smluvní pokuta není vázána na porušení povinnosti placení nájmu za pronajatý Lepší.TV box nebo jeho vrácení (porušení těchto povinností je dle smlouvy sankcionováno jinou smluvní pokutou), ale jde výlučně o sankci za neuhrazení pravidelných plateb za službu Lepší.TV.
[15] Jak zvláštní senát konstatoval již v usnesení ze dne 9. 9. 2008, čj. Konf 27/2008-7, „[v]ztah mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je […] vztahem příčiny a následku, které nelze posuzovat odděleně; existence porušení povinnosti je přitom určující pro existenci nároku na smluvní pokutu, nikoliv obráceně. O smluvní pokutě tedy bude rozhodovat ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti, za něž je smluvní pokuta vymáhána“. Vzhledem k tomu, že nárokovaná smluvní pokuta vychází z tvrzení o neuhrazení platby za poskytované služby Lepší.TV, přičemž spor o platbu za tuto službu není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, není takovým sporem ani spor o zaplacení této pokuty (srov. také usnesení ze dne 27. 6. 2022, čj. Konf 7/2022-14).
[16] Vzhledem k uvedenému zvláštní senát uzavírá, že příslušným vydat rozhodnutí o nároku žalobkyně na zaplacení částky 294 Kč za poskytnutou službu Lepší.TV a nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 754 Kč za nesplnění této povinnosti je soud (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).
[17] Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto současně zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 10. 6. 2022, čj. 40 C 30/2022-50, a odstranil tak překážku věci rozhodnuté.
[18] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Obvodní soud pro Prahu 9 bude tedy dále pokračovat v řízení vedeném pod sp. zn. 40 C 30/2022, v rozsahu nároku na zaplacení částky 4 048 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 28. března 2023 JUDr. Pavel Simon předseda zvláštního senátu