Jestliže vlastníci provozně souvisejících vodovodů a kanalizací neupravili svá vzá- jemná práva a povinnosti písemnou dohodou dle $ 8 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění účinném do 14. 3. 2006, rozhodoval o vzájem- ných právech a povinnostech vodoprávní úřad (nyní Ministerstvo zemědělství). Ta- kové rozhodnutí dohodu zcela nahradí, a jeho součástí proto bude zejména také ře- šení ekonomických otázek (např. povinnost k úhradě vzájemných plateb, dluhů a záloh). Protože dohoda je soukromoprávní smlouvou ($ 7 odst. 1 o. s. ř.) a rozhod- nutí správního orgánu na právním charakteru nahrazované dohody nic nemění, nerozhoduje o žalobách proti takovým rozhodnutím správní soud, ale tyto věci pro- jednává soud v řízení občanskoprávním postupem podle $ 244 a násl. o. s. ř.
Vztahy mezi vlastníky souvisejících kanali- zací a působnost orgánů územních samospráv- ných celků a správních úřadů na tomto úseku upravuje zákon o vodovodech a kanalizacích. Otázky veřejných vodovodů a kanalizací byly původně upraveny v zákoně č. 138/1973 Sb., 970 o vodách (vodní zákon), a v zákoně č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství. Účelem nového zákona bylo za- jistit dostatečnou ochranu odběratelů služeb zásobování pitnou vodou a dále zajistit ply- nulé odvádění a čištění odpadních vod.
Zá- kon o vodovodech a kanalizacích byl reakcí na privatizaci vodovodů a kanalizací, kdy se vlastníky nebo provozovateli jednotlivých částí vodovodů a kanalizací stalo více osob. Vlastníkem vodovodu nebo kanalizace mo- hou být v současné době jak obce, tak sou- kromé obchodní společnosti. Podle $ 8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění účinném do 14. 3. 2006 „upraví vlastníci vodovodů nebo kana- lizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, svá vzá- jemná práva a povinnosti písemnou doho- dou tak, aby bylo zajíštěno kvalitní a plynu- lé provozování vodovodu nebo kanalizace.
Nedojdeli k písemné dohodě, rozhodne o úpravě vzájemných práv a povinností me- zi nimi vodoprávní úřad.“ Od 15. 3. 2006 rozhoduje o úpravě vzájemných práv a po- vinností ministerstvo. Účelem zákona o vodovodech a kanaliza- cích bylo zachovat co největší smluvní vol- nost vlastníků provozně souvisejících vodo- vodů a kanalizací. Dle $ 8 odst. 3 věta první zákona o vodovodech a kanalizacích: „Vlast- níci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provoz- ně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozová- ní vodovodu nebo kanalizace.“ Konkrétní úprava vzájemných vztahů závisí zcela na vů- li subjektů, není nijak obsahově omezena, subjekty mají plnou smluvní volnost k úpravě jak vzájemných práv, tak povinností.
Zákon subjektům pouze ukládá, aby výsledkem do- hody bylo kvalitní a plynulé provozování vo- dovodu a kanalizace. Jak již ve zmíněném roz- sudku uvedl 9. senát Nejvyššího správního soudu: „Smluvní volnost soukromoprávních subjektů není omezena obsahově, ale je pod- míněna dosažením určitého kvalitativně ur- čeného výsledku.“ Vlastníci v dohodě upraví způsob čištění vod, způsob a výši úhrady za čištění, následky porušení povinností, atd. Dle $ 2 odst. 2 a 3 zákona o vodovodech a kanalizacích (ve znění účinném ke dni za- hájení správního řízení, tj. do 14.
3. 2006) je „kanalizace provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážko- vých vod (dále jen „odpadní vody“), kanali- zační objekty včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před Jejich vypouštěním do kanalizace“. Pokud se vlastníci provozně souvisejících vodovodů a kanalizací nedohodnou a neuza- vřou písemnou dohodu, pak je nutné použít $ 8 odst. 3 věta druhá zákona o vodovodech a kanalizacích ve znění do 14.
3. 2006: „Nedo- jde-li k písemné dohodě, rozhodne o úpravě vzájemných práv a povinností mezi nimi příslušný vodoprávní úřad.“ Jak dále uvedl 9. senát Nejvyššího správního soudu v citova- ném rozsudku: „Až v případě, kdy vlastníci vo- dovodů a kanalizací provozně souvisejících nejsou schopni uzavřít písemnou dohodu, je- jíž obsah by byl zárukou kvalitního a plynu- lého provozování vodovodu nebo kanalizace, a je zde nebezpečí ohrožení zásobování pit- nou vodou a odvádění a čištění odpadních vod, je správní orgán povinen uplatnit svou pravomoc a upravit soukromoprávní vztahy mezi vlastníky tak, aby byl zajištěn řádný chod vodovodů a kanalizací.“ Důvodem, proč se vlastníci nedohodli, mohou být mimo jiné, ba především, finanč- ní otázky.
Mezi vlastníky bude sporná výše úhrady, způsob plateb za provedené služby, nedoplatky za minulá období. Všechny tyto oblasti by měly být upraveny v písemné do- hodě. Rozhodnutí vodoprávního úřadu (od 15. 3. 2006 ministerstva) v celém rozsahu na- hrazuje písemnou dohodu vlastníků souvise- jících vodovodů a kanalizací. Z toho vyplývá, že rozhodnutí vodoprávního úřadu musí upravit všechny otázky, kterých by se tato do- hoda týkala, tedy i ekonomickou stránku. Účelem zákona o vodovodech a kanaliza- cích je chránit veřejný zájem a zajistit zásobo- vání spotřebitelů pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod.
Řešení sporů mezi vlastníky souvisejících kanalizací musí být ry- chlé, což by zcela popíralo, kdyby o právech a povinnostech rozhodoval vodoprávní úřad a o úhradách za poskytnuté služby soud. Roz- hodnutí vodoprávního úřadu by pak bylo pouze formální, spory týkající se úhrad mezi vlastníky by nevyřešilo. Vodoprávní úřad mu- sí svým rozhodnutím komplexně upravit veš- keré vztahy mezi vlastníky, rozhodnutí musí být závazným podkladem pro to, aby bylo za- jištěno kvalitní a plynulé provozování vodo- vodu nebo kanalizace.
Písemná dohoda vlastníků souvisejících kanalizací je soukromoprávním aktem. Ne- jedná se o veřejnoprávní smlouvu dle $ 159 a násl. správního řádu (č. 500/2004 Sb.). Po- kud rozhodnutí vodoprávního úřadu tuto do- hodu zcela nahrazuje, rozhodl správní orgán o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá obchodních vztahů. Soud tudíž bude rozho- dovat podle části páté o. s. ř. Ekonomické otázky jsou tedy součástí rozhodnutí vodoprávního úřadu, soud o nich proto nebude rozhodovat samostatně podle části třetí o.
s. ř., ale jako o součásti rozhod- nutí vodoprávního úřadu dle části páté o. s. ř. Pravomocné rozhodnutí zvláštního sená- tu je podle $ 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [$ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Trut- nově pokračovat v původním řízení o poda- né žalobě včetně té části, kterou vyloučil usne- sením ze dne 5. 2. 2008, čj. 5 C 34/2008-71, k samostatnému řízení.
971 1933 1933 Kompetenční spory: rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření k $ 76 odst. 2 a $ 2354 občanského soudního řádu Rozhodnout o návrhu na předběžné opatření (zde: katastrálnímu úřadu se uklá- dá zdržet se provedení záznamu v katastru nemovitostí) je v pravomoci soudu a ni- koli správního orgánu, jeli dána pravomoc soudu rozhodnout také ve věci samé (zde: o žalobě pro zmatečnost).
Spor o pravomoc mezi Okresním soudem v Trutnově a Nejvyšším správním soudem, za účasti 1) města Dvůr Králové nad Labem, 2) akciové společnosti EVORADO IMPORT, 3) Krajského úřadu Královehradeckého kraje, ve věci rozhodnutí nahrazujícího dohodu vlastníků souvisejících vodovodů a kanalizací.