Při zápisu poznámky do katastru nemovitostí ($ 9 zákona č. 265/1992 Sb., o zápi- sech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) nerozhoduje katastrální úřad o vlastnickém právu, nýbrž z úřední povinnosti a bez vlastní rozhodovací pra- vomoci vyznačuje změnu právních poměrů nastalou v důsledku rozhodnutí jiného orgánu či úkonu osoby třetí. Tato jeho činnost tak není rozhodováním o věci, která vyplývá ze soukromoprávních vztahů, a nemůže založit pravomoc civilního soudu ve smyslu $ 244 odst. 1 o. s. ř. To platí tím spíše, pokud se žalobce domáhá odstraně- ní poznámky z katastru nemovitostí prostřednictvím žaloby na ochranu proti nezá- konnému zásahu správního orgánu ($ 82 s. ř. s.): pravomoc poskytnout takovou ochranu, resp. uvážit o tom, zda ochrana může být poskytnuta, totiž náleží jen správnímu soudu.
Poznámka ($ 9 zákona č. 265/1992 Sb.) je jednou z forem zápisu údajů o právních vzta- zích do katastru nemovitostí. Sama o sobě ne- má vliv na vznik, změnu nebo zánik práva (S 14 tamtéž) - slouží pouze jako upozornění na to, že údaje evidované v katastru mohou být v budoucnu dotčeny změnou, neboť právní vztahy, k nimž se údaje vztahují, jsou předmětem soudního či správního řízení. Tím se tato forma zápisu liší od vkladu práva, kterým naopak přímo vzniká, mění se či zani- ká věcné právo k nemovitosti.
Právě to bylo zřejmě důvodem pro výslovnou úpravu obsa- ženou v $ 249 odst. 2 o. s. ř., který - ač v prvé řadě upravuje příslušnost soudů, a nikoli je- jich pravomoc - výslovně označuje rozhod- nutí ve věcech vkladu práva k nemovitostem jako rozhodnutí, o nichž má být vedeno říze- ní podle části páté občanského soudního řá- du, a nikoli podle soudního řádu správního. Kritériem pro rozlišení věcí soukromo- právních a věcí veřejnoprávních v činnosti katastrálního úřadu nemůže být pouhý fakt, že se věc týká vlastnického či jiného věcného práva (pak by totiž bylo možno paušálně a bez bližšího zkoumání označit jako soukro- moprávní převážnou část agendy katastrál- ních úřadů, neboť jednou z nejvýznamněj- ších funkcí katastru nemovitostí je evidence věcných práv k nemovitostem jakožto práv nepochybně soukromých), nýbrž titul, který vede k vyznačení práva v katastru nemovitos- tí, a s tím související povaha úkonu, jímž ka- tastrální úřad vnáší údaje o věcných právech do katastrálního operátu.
Zatímco vklad prá- va provádí (přesněji řečeno o jeho povolení rozhoduje) katastrální úřad výlučně na návrh 643 1244 účastníků řízení, z nichž alespoň jeden je již v katastru nemovitostí zapsán jako osoba s věcným právem k nemovitosti, která je ne- přímým předmětem právního vztahu, po- známku nezapisuje katastrální úřad na zákla- dě návrhu účastníků soukromoprávního vztahu jednajících ve vzájemné shodě, nýbrž na základě veřejné listiny či úkonu osoby třetí, jíž byl svěřen výkon veřejné moci (exekutor) nebo jež je nadána zvláštními pravomocemi (dražebník, správce podniku), případně na základě návrhu osoby, která se domáhá svého práva proti vůli osoby, jejíž právo je již v ka- tastru evidováno.
Před vkladem práva vyko- nává katastrální úřad svou rozhodovací pra- vomoc a rozhodnutím o povolení vkladu (nebo zamítnutím návrhu na povolení vkla- du) autoritativně určuje, kdo z účastníků no- vě nabyl věcné právo (nebo u koho z nich zů- stává věcné právo zachováno tak jako dosud). Zápisem poznámky však katastrální úřad o ni- čem nerozhoduje: toliko zaznamenává - aniž by se tomu mohl jakkoli vzepřít - právní sku- tečnosti nastalé nezávisle na vůli osob, kte- rým náleží věcná práva k nemovitostem evi- dovaným v katastru.
Vklad práva je tak úkonem konstitutivním, skutečným „rozho- dováním“ ve věci soukromého práva, kdežto zápis poznámky není vůbec rozhodováním, nýbrž pouhým úkonem s deklaratorními účinky, který katastrální úřad provádí z úřed- ní povinnosti. (Podobně je tomu i u záznamu práva na základě rozhodnutí správního orgá- nu o vyvlastnění, případně o nuceném ome- zení vlastnického práva zřízením věcného břemene: ani zde katastrální úřad nerozho- duje, pouze koná v souladu s vůlí jiného orgá- nu veřejné moci - k tomu srov. rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12.
10. 2004, publikované pod č. 448/2005 Sb. NSS). Vedle těchto argumentů je však rozhodu- jícím důvodem pro určení pravomoci soudu ve správním soudnictví skutečnost, že žalob- kyně se u správního soudu nedomáhala - jak správně zdůrazňuje navrhovatel - přezkou- mání rozhodnutí správního orgánu, nýbrž ochrany před nezákonným zásahem správní- ho orgánu. To Městský soud v Praze přehlédl 644 [srov. záhlaví jeho usnesení, v němž se hovoří o „žalobě proti rozhodnutí žalovaného o zá- pisu poznámky do katastru nemovitostí“, a odůvodnění, podle nějž žalobkyně „napad- la rozhodnutí žalovaného, kterým byla za- psána (...) poznámka o omezení vlastnické- ho práva žalobkyně“], a nesprávně si tak vymezil předmět řízení.
Městský soud v Praze dokonce pominul i to, že žalobkyně v petitu žaloby vůbec nenavrhovala zrušení rozhod- nutí správního orgánu (což by byl obvyklý petit v řízení o žalobě proti rozhodnutí správ- ního orgánu před správním soudem), nýbrž žádala soud, aby uložil žalovanému povinnost bezodkladně zajistit výmaz poznámky z do- tčených listů vlastnictví. Takovou pravomoc však civilní soud v ří- zení podle části páté občanského soudního řádu nemá. Procesním předpokladem řízení o žalobě podle části páté občanského soudní- ho řádu ($ 244 a násl. o.
s. ř.) je existence pra- vomocného rozhodnutí správního orgánu; jcho účastníky ($ 2504 odst. 1 tamtéž) jsou pak vedle žalobce též ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem. V projedná- vané věci však žalovaný žádné rozhodnutí ne- vydal; ve věci ostatně nebylo vedeno správní řízení jako jediný myslitelný postup, z nějž by vůbec nějaké rozhodnutí správního orgánu mohlo vzejít (jediným řízením podle zákona č. 265/1992 Sb. je řízení o vkladu; jen zde lze hovořit o účastnících, kteří se pak při podání žaloby stanou též účastníky řízení před sou- dem).
Co se pak týče řízení před správním soudem, platí, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je primárním prostředkem ochrany; žalobu na ochranu proti nezákonné- mu zásahu lze podat jen tehdy, pokud prvně jmenovaná žaloba nepřichází v úvahu (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005, publikované pod č. 720/2005 Sb. NSS); to však neznamená, že správní soud může libovolně určovat předmět řízení, po- kud o něm nesvědčí ani žalobní tvrzení, ani petit, a konečně ani právní úprava, která jaké- koli „rozhodnutí o zápisu poznámky“ nepřed- pokládá.
Žaloba v projednávané věci byla co do svého obsahu a petitu jednoznačná; po- skytnout ochranu před tvrzeným zásahem S — — ag —- 1245 správního orgánu přitom může jen správní soud, a to dokonce i tehdy, byla-li by sporná věc svou povahou soukromoprávní (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2004, publikované pod č. 487/2005 Sb. NSS, v němž se soud obdobným způso- bem vyjádřil k žalobě proti nečinnosti správ- ního orgánu). Je pak na správním soudu, aby v dalším ří- zení zvážil, zda žalobkyni požadovaná ochrana skutečně náleží či nikoli, případně zda meritot- nímu projednání věci nebrání jiné překážky, které dosud nezkoumal; nemůže však žalobu odmítnout s tím, že se věc netýká veřejných subjektivních práv žalobkyně a že rozhodnutí o ní náleží soudu v občanském soudním řízení.
1245 Kompetenční spory: pojem sporu; pravomoc rozhodovat o nákladech řízení před správním orgánem k $ 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů Pokud správní soud odmítl žalobu pro nedostatek pravomoci a následně okresní soud nepopřel svou pravomoc ve věci samé, avšak odmítl žalobu projednat z důvo- dů, že brojí pouze proti nákladům řízení před správním orgánem, kompetenční spor tu nevznikl ($ 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kom- petenčních sporů).
Výrok o nákladech řízení je akcesorickým výrokem k výroku ve věci samé a nelze požadovat, aby o tomto výroku bylo rozhodováno samostatně a nezávisle v jiném druhu řízení, než ve kterém je rozhodováno o věci samé.
Spor o pravomoc mezi Obvodním soudem pro Prahu 10 a Městským soudem v Praze, za další účasti Barbory B. (žalobkyně) a Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu (Žalo- vaný), ve věcí odstranění poznámky z katastru nemovitostí.