ho majetku a Fondech národní obnovy Rozhodnutí 0 tom, zda jsou splněny podmínky podle dekretu presiden- ta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, vydané podle $ 1 odst. 4 tohoto dekretu příslušným okres- ním národním výborem, má deklaratorní charakter. Ke konfiskaci dotče- ného majetku proto docházelo přímo ze zákona (dekretu presidenta re- publiky), a šlo tedy o nabytí vlastnictví na základě jiných skutečností stanovených zákonem ve smyslu $ 132 občanského zákoníku. O určovací žalobě (především zda ke konfiskaci dle citovaného dekretu nedošlo) je proto příslušný rozhodnout soud v občanském soudním řízení.
Je jistě třeba souhlasit s Okresním sou- dem v Trutnově, pokud ve svém návrhu poukazuje na skutečnost, že pro.soukro- mé právo je charakteristická rovnost účastníků, zatímco ve sféře práva veřejné- ho jeden účastník právního vztahu vystu- puje vůči druhému jako nositel veřejné svrchované moci, který druhému může jednostranně ukládat povinnosti, resp. jednostranně zakládat (a rušit) jeho práva. Skutečností pak je, že - jak uvedl Krajský soud v Hradci Králové ve svém usnesení ze dne 30. 5. 2003 - jednou z hlavních oblastí, na kterou se působ- nost dekretu vztahovala, byla sféra vlast- nických vztahů.
Docházelo k jednorázo- vému zásahu do majetkových práv konkrétních osob, k zániku jejich vlast- nických práv, 4 naopak ke vzniku vlast- nických práv u subjektu zcela odlišného, u státu. Nepochybným úmyslem zákono- dárce bylo bezprostřední působení dekretu. Krajský soud též současně při- léhavě připomněl, že práva věcná, zahr- 976 nující institut práva vlastnického, způsoby jeho nabývání či pozbývání, jsou jednou z oblastí občanského práva (hmotného). Pravomoc projednávat. a rozhodovat soudní spory a jiné právní věci, které z občanskoprávních vztahů vyplývají, pak mají soudy v občanském soudním ří- zení, pokud je podle zákona neprojedná- vají a nerozhodují o nich jiné orgány ($ 7 o.
s. ř.). Krajský soud pak dospěl k závě- ru, že právě dekret ustanovení tohoto typu obsahoval, když založil pravomoc orgánů moci výkonné k rozhodování ve věcech soukromoprávních. © Zde je třeba doplnit, že rozhodnutí o tom, jsou-li splněny podmínky podle dekretu, které podle jeho $ 1 odst. 4 vy- dával příslušný okresní národní výbor, mělo deklaratorní charakter. Ke konfis- kaci docházelo přímo ze zákona dnem účinnosti dekretu. Rozhodnutí přísluš- ných správních orgánů podle $ 1 odst. 4 dekretu tak nebylo rozhodnutím o kon- fiskaci, ale bylo nezbytné „pouze“ pro zjištění, který majetek byl ke dni účin- nosti dekretu konfiskován (srovnej napť.
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2000, sp. zn. 33 Cdo 2398/98, nebo roz- sudek téhož soudu ze dne 16. 3. 2000, sp. zn. 24 Cdo 733/98). Je tedy zřejmé, že v daném případě jde o otázku nabytí vlastnictví na základě jiných skutečností stanovených záko- nem (zde: dekretem prezidenta republi- ky), jak ji aktuálně předvídá ustanovení $ 132 občanského zákoníku. Rozhodnu- tí v dané věci je tak v pravomoci soudů v občanském soudním řízení (6 7 0. s. ř.). (bav)
Spor o pravomoc mezi Okresním soudem v Trutnově a Krajským soudem