souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) k příloze 1 bodu 7 vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění vyhlášek č. 231/2008 Sb. a č. 267/2009 Sb. . Umožníli poskytovatel služby elektronických komunikací uživateli objednat a konzumovat službu s vyjádřenou cenou (příloha 1 bod 7 vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací), jejíž obsah je uživa- teli sdělen prostřednictvím sítě a služeb elektronických komunikací, jde o výjimku předvídanou $ 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích; spor o zaplacení ceny za takovou službu (službu obsahu) přísluší rozhodnout sou- du. -
C.) Navrhovatel je zřízen dle $ 3 zákona o elektronických komunikacích jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve vě- cech stanovených tímto zákonem, včetně re- gulace trhu a stanovování podmínek pro pod- nikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. : : Ustanovení $ 108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích zakládá pra- vomoc navrhovatele rozhodovat ve sporech tam, kde tak stanoví tento zákon; pravidla pro rozhodování účastnických sporů obsahuje zákon v $ 129 odst. 1: „Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (f 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, ná základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokůd se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.“ S účinností od 1.7.
2010 byla novelou pro- vedenou zákonem č. 153/2010 Sb. vložena do $ 129 odst. 1 zákona o elektronických komu- nikacích druhá věta: „Úřad rovněž rozhodu- je spory v případech, kdy na straně osoby vy- konávající komunikační činnost (f 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, při- stoupení k závazku. “ Podle ustáleného výkladu. zvláštního se- nátu (srov. např. usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009-12, č. 1994/2010 Sb. NSS) je třeba současného naplnění dvou podmínek k tomu, aby byla dle výše citovaných pravidel první věty $ 129 odst. 1 založena pravomoc navrhovatele rozhodnout účastnický spor.
První podmínkou je osobní předpoklad spočívající jednak na straně osoby, která musí vykonávat komunikační činnost, jíž se podle $ 7 odst. 1 zákona o elektronických komuni- kacích rozumí „a) zajišťování sítí elektronic- kých komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů die S 73 citovaného zákona“ služ- bou elektronických komunikací se rozumí dle $ 2 písm., n) zákona o elektronických ko- munikacích „služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních slu- žeb a přenosových služeb v sítích používa- ných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou slu- 1029 2425 žeb, kleré nabízejí obsah prostřednictvím sí- tí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným služba- mí elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočí- vají zcela nebo převážně v přenosu signálů Do sítích elektronických komunikací“ Osoba účastníka musí splňovat charakteristiku sta- novenou $ 2 písm. a) zákona o elektronic- kých komunikacích (účastníkem se rozumí „každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytu- Jjícím veřejně dostupné služby elektronic- kých komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb“), popřípadě osoba uživatele musí splňovat charakteristiku stanovenou $ 2 písm. b) zákona o elektronických komunika- cích uživatelem se rozumí „každý, kdo vy- užívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“); veřejně do- stupnou službou elektronických komunikací se dle $ 2 písm. 0) citovaného zákona rozumí „služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen“.
Druhou nezbytnou podmínkou je věcný předpoklad, jenž vychází z ustanovení „po- kud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo nů jeho základě“, přičemž za- placení ceny je podle $ 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích jednou ze zá- kladních povinností účastníka, popř. uživate- le veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Podle druhé věty $ 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je pravomoc navrhovatele rozhodnout spor založena rov- něž v případech, ve kterých sice budou účast- níky osoby odlišné od osob uvedených ve větě první téhož ustanovení, k jejich účastenství však dojde na základě změny závazku v osobě věřitele či dlužníka; to vše za předpokladu, že spor mezi původními účastníky sporu byl oprávněn rozhodnout navrhovatel.
Zvláštní senát zkoumal naplnění podimí- nek rozhodovací pravomoci navrhovatele ve smyslu věty první i druhé $ 129 odst. 1 záko- na o elektronických komunikacích. Z výpisů vycházejících z databáze navrho- 1030 vatele a z obchodního rejstříku je zřejmé, že žalobkyně je osobou vykonávající komuni- kační činnost; osoba žalované naplňuje cha- rakteristiku účastníka podle $ 2 písm. a) zá- kona o elektronických komunikacích. Pravomoc navrhovatele rozhodnout spor v této věci by byla dána, šlo-li by o spor 0 za- placení ceny za služby elektronických komu- nikací; jak vyplývá z definice $ 2 písm. n) zá- kona o elektronických komunikacích, nelze však službou elektronických komunikací ro- zumět každou službu, která bude přístupná účastníkovi osobou vykonávající komunikač- ní činnost prostřednictvím její sítě a služeb elektronických komunikací; výjimkou patr- nou z formulace citovaného ustanovení jsou služby, jejichž užívání resp. přístup k jejich obsahu poskytovatel (osoba vykonávající ko- munikační činnost) zprostředkuje sice svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby.
Zvláštní senát při úvahách o povaze dot- čených služeb vycházel z všeobecných pod- mínek žalobkyně ze dne 1. 2. 2007, kterými mj. žalobkyně pro účastníky upravila postup pro přístup ke službám třetích stran (bod 11.3) a pro vyúčtování za užití služeb třetích stran (body 11.1 a 11.4). Z těchto ustanovení vyplý- vá, že sama žalobkyně se nepovažovala za po- skytovatele těchto služeb a v souladu s tím i vyúčtování vystavila odděleně od vyúčtová- ní služeb elektronických komunikací, jejichž byla poskytovatelem.
Z podkladů přiložených žalobkyní k ža- lobnímu návrhu [faktury ze dne 20. 4. 2008 (za období 18. 3. 2008 - 16. 4. 2008) a ze dne 20. 5. 2008 na celkovou částku 27 750 Kč a k nim přiloženého podrobného rozpisu ho- vorů] vyplývá, že žalované byly účtovány část- ky za uskutečněná spojení na telefonní čísla počínající kombinací 906, resp.
909. P Telefonní číslo je podle $ 5 odst. 1 vyhláš- ky č. 117/2007 Sb. (prováděcí vyhlášky k zá- konu o elektronických komunikacích) „část mezinárodního čísla, která následuje po kó- du země a která stanovuje v národním for- mátu adresu koncového bodu sítí uvede- ných v S 3 pro přístup [..) ke službám elek- tronických komunikací poskytovaným pro- střednictvím těchto sítí“. Podle $ 5 odst. 3 a bodu 7 přílohy č. 1 citované prováděcí vy- hlášky počáteční číselná trojkombinace cha- . rakterizuje telefonní čísla pro přístup ke služ- bám elektronických komunikací s vyjádřenou cenou; pro počáteční trojčíslí 906 se takovými službami rozumí zejména obchodní, odborné, inzertní a soutěžní služ- by, pro trojčíslí 909 hlasové služby a zábavné stužby pro dospělé.
Navrhovatel kompetenčního sporu vydá- vá podnikatelům oprávnění k telefonním čís- lům v souladu se zákonem o elektronických komunikacích; z úřední činnosti je mu tak známo, jaký druh služby je u konkrétního čís- la poskytován. Jak z databáze navrhovatele vyplývá, volaná čísla počínající kombinací 906 a 909 nebyla přidělena žalobkyni, ale tato čísla byla navrhovatelem přidělena odlišným, tj. třetím osobám [v posuzovaném případě mj. společnostem MEDIA SUPPORT, Telekom Austria Czech Republic, GTS NOVERA a dal- ším (dále jen „poskytovatel služby obsahu“)j.
Ve věci jde o spor 0 zaplacení ceny za vy- užití služeb, které byly žalobkyní účastníkovi zpřístupněny po zadání příslušného telefon- ního čísla přiděleného navrhovatelem třetím osobám odlišným od žalobkyně, po zpřístup- nění zvolené služby byl její obsah účastníkovi (žalované) sdělen prostřednictvím sítě žalob- kyně a jí poskytnutých služeb elektronických komunikací, žalobkyně „služby obsahu“ sa- ma neposkytla, pouze jejich užití zprostřed- kovala. Je zřejmé, že pohledávka plynoucí z neuhrazení ceny za poskytnuté služby pri- márně vznikla mezi žalovanou a poskytovate- lem služby obsahu.
Zvláštní senát z výše uvedených důvodů shledal žalovanou využité služby za odpoví- dající službám obsahu ve smyslu $ 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, kte- ré dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací; spor o zaplacení ceny za takové služby pak není sporem o pl- nění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích. Tento závěr je stěžejní pro úvahu zvláštního senátu o rozho- dovací pravomoci navrhovatele, neboť vzhle- dem k charakteru služby nemohou být ve vzájemném vztahu žalobkyně, žalované a po- skytovatele služby obsahu splněny podmínky stanovené větou první a příp. též druhou $ 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích.
Výhradní oprávnění žalobkyně požado- „vat po žalované zaplacení pohledávky namís- to poskytovatele služby obsahu (výběr ceny dle bodu 11.1 všeobecných podmínek) je předmě- tem právního vztahu mezi poskytovatelem služby obsahu a žalobkyní, jak žalobkyně ostat- ně sama uvádí v žalobním návrhu, v němž svou aktivní legitimaci dále dovozuje z právní úpra- vy poukázky dle $ 535 a násl. občanského zá- koníku, žalobkyně se považuje za poukazníka, žalovanou považuje za poukázaného a poskyto- vatele služby obsahu za poukazatele.
V posuzovaném případě poskytnuté služ- by obsahu nejsou službou elektronických ko- munikací, z pravomoci soudů se tato věc ne- vymyká, neboť podle $ 7 odst. 1 o. s. ř. soudy rozhodují „spory a jiné právní věci, které vy- plývají z občanskoprávních, pracovních, ro- dinných a obchodních vztahů, pokud je po- dle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgáný“. Z vyložených důvodů zvláštní senát roz- hodl, že příslušným rozhodnout o nároku je soud ($ 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb), a současně tak potvrdil dřívější judikaturu zvláštního senátu (výše citované usnesení čj.
Konf 99/2009-7), od níž neshledal důvodu se odchýlit Podle $ 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zvláštní senát zrušil rozhodnutí okresního sou- du, které výroku zvláštního senátu odporuje a kterým pravomoc soudu k jednání popřel. 1031 2426-2427 M PRÁVNÍ VĚTY © 2426 Řízení před soudem: přezkum výzvy daňovému ručiteli k uhrazení daňového nedoplatku © k $ 65 soudního řádu správního k$ 57 odst. 5 a 6 73 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků“ Došlo-li v obnoveném daňovém řízení u daňového dlužníka ke zrušení rozhod- nutí ukládajícího mu zaplatit daň z převodu nemovitostí a k vydání nového rozhod- nutí stanovujícího jinou výši této daně a přitom nedošlo ve vztahu k daňovému ru- čiteli k vydání nové výzvy podlé 6 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je výzva daňovému ručiteli podle $ 73 odst. 1 citovaného zákona vyzýva- jící jej k zaplacení splatného nedoplatku na takto nově stanovené dani v náhradní lhůtě rozhodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s.
ř. s.
Spor o pravomoc mezi Českým telekomunikačním úřadem a Okresním soudem v Karlo- vých Varech, za účasti žalobkyně akciové společnosti Telefónica O2 a žalované Jolany M., ve věci platby za služby obsahu.