Nejvyšší správní soud usnesení spravni Zelená sbírka

Konf 5/2010

ze dne 2010-11-11
ECLI:CZ:NSS:2010:KONF.5.2010.34

© žalobě na náhradu škody vzniklé neuhrazením nákladů, které odborové orga- nizaci vznikly výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci ($ 322 odst. 4 zákoníku práce z roku 2006), je příslušný rozhodnout soud v občanském soudním řízení.

Kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prostřednictvím odborových orga- nizací a úhrada nákladů s tím spojených je upravena v $ 322 zákoníku práce. Tímto usta- novením se zabýval i Ústavní soud, který v ná- lezu ze dne 12. 3. 2008, sp. zn. PI. ÚS 83/06, č. 55/2008 Sb. ÚS, č. 116/2008 Sb., uvedl, „že kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, resp. kontrolu bezpečnostních předpi- sů, lze považovat za součást obhajoby hos- podářských a sociálních zájmů zaměstnan- ců, což je hlavním úkolem odborových organizací.

V oblasti BOZP, která se bezpro- středně dotýká života a zdraví zaměstnan- ců, by měli mít zaměstnanci (a tedy i orga- nizace vystupující jejich jménem) možnost upozornit zaměstnavatele na existující ne- dostatky, a to i na základě vlastních poznat- ků a způsobem co nejrychlejším. Ustanovení JS 322 odst. I zákoníku práce lze tedy vnímat také jako realizací základního práva za- městnanců na uspokojivé pracovní podmín- ky ve smyslu čl. 28 Listiny“ Odborové organizace jsou proto oprávně- ny kontrolu BOZP provádět a následně žádat úhradu nákladů, které v souvislosti s výkonem této činnosti vznikly.

Kontrola BOZP a násled- né žádání finančních prostředků však musí splňovat určitá pravidla, aby hrazení nákladů bylo dostatečně transparentní a aby žalovaný mohl stanovit, jaké prostředky bude čerpat ze státního rozpočtu a komu je bude vyplácet. Ze soudního spisu, vyjádření žalovaného a předložených podkladů vyplynulo, že žalo- 98 vaný k zajištění těchto úkolů vydal Zásady pro úhradu nákladů vzniklých odborovým organizacím výkonem kontrolní činnosti nad stavem BOZP u jednotlivých zaměstnavatelů (dále jen „Zásady“).

V těch je uvedeno, že „úhrada nákladů vzniklých odborovým or- ganizacím je rozpočtovým výdajem ve smyslu J 7 odst. I písm. v) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně někte- rých souvisejících zákonů. Podle tohoto zá- kona se z prostředků státního rozpočtu hra- dí další výdaje stanovené zákonem, mezi které patří také náklady vzniklé odborovým organizacím v souvislosti s kontrolou BOZP. . Celkový objem prostředků, který může Mi- nisterstvo práce a sociálních věcí použít v daném rozpočtovém roce, je limitován částkou schválenou ve státním rozpočtu v rámci kapitoly 313-MPSV.“ Odborová organizace zašle žalovanému žádost o poskytnutí finančních prostředků podle $ 322 zákoníku práce a žalovaný s ní uzavírá smlouvu o úhradě nákladů vzniklých odborovým organizacím podle $ 322 zákoní- ku práce.

Smlouva určuje přesná pravidla pro čerpání finančních prostředků za provede- nou kontrolu BOZP, je v ní také stanovena částka, kterou mohou odborové organizace vyčerpat, jakým způsobem mají náklady pro- kazovat, atd. Takto poskytnuté finanční pro- středky mohou odborové organizace použít pouze na úhradu nákladů vzniklých v souvis- losti s touto kontrolou. Žalovaný hradí pouze skutečně vynaložené náklady a neposkytuje úhradu odborovým organizacím předem. V případech, kdy odborová organizace podala u žalovaného žádost a uzavřela s ním smlouvu a jednala v souladu s ní, není žalova- ný oprávněn rozhodovat, zda úhradu nákladů za provedenou kontrolu zaplatí, či nikoli.

Po- kud odborová organizace splnila podmínky pro úhradu skutečně vynaložených nákladů uvedené ve smlouvě, tedy prokázala, že kon- trolu skutečně provedla, předložila Výkaz ná- kladů vynaložených na kontrolu BOZP atd., žalovaný jí peníze předá bez dalšího. Nemůže finanční prostředky libovolně zadržovat ze subjektivních důvodů, protože odborová or- ganizace, která naplnila všechny předpokla- dy, má na úhradu nákladů právo ze zákona. Zvláštní senát upozorňuje, že v nyní posuzo- vaném případě však žalobkyně žádný z poža- davků stanovených v Zásadách nesplnila.

Po skončení kalendářního roku odborová organizace, které byly poskytnuty finanční prostředky, vyhotoví v rámci účetní závěrky vyúčtování celkového objemu těchto pro- středků, případně odvede částku, na kterou jí podle $ 322 zákoníku práce nevznikl nárok, zpět žalovanému, a předloží souhrnnou zprá- vu o vyhodnocení kontrolní činnosti za pří- slušný rok. Všechny tyto podklady žalovaný nežádá z důvodu zamezení práva odborové organizace na kontrolu BOZP. Žádost totiž přezkoumá pouze z formálních důvodů a ne- ní oprávněn vyloučit určitou odborovou or- ganizaci z kontroly BOZP, pokud formální podmínky splňuje.

Žádost a smlouva se uzaví- rají pouze kvůli zajištění průhlednosti finan- cování, dále také aby žalovaný nevyplácel ná- klady subjektům, které nejsou odborovými organizacemi, kontrolu BOZP ve skutečnosti neprovádějí či jinak tyto finanční prostředky zneužívají. Ze spisu vyplývá, že žalovaný veškeré pod- mínky pro úhradu nákladů žalobkyni sdělil, za- slal jí potřebné formuláře, dokonce prodloužil lhůtu, ve které byla žalobkyně oprávněna žá- dost podat. Potvrdil žalobkyni, že po doručení těchto podkladů náklady vynaložené při kon- trole BOZP uhradí, a nevyhrazoval si žádné ji- né podmínky pro to, aby je mohl vyplatit.

Zvláštní senát dále poznamenává, že v žá- dosti o poskytnutí finančních prostředků po- dle $ 322 zákoníku práce je nutné uvést pou- ze identifikační údaje týkající se organizace, dále počet registrovaných členů, počet svazo- vých inspektorů bezpečnosti práce, a pokud tyto inspektory odborová organizace nemá, jakým způsobem bude kontrolu BOZP zabez- * pečovat. Přílohou žádosti je kopie stanov od- borové organizace. Všechny výše uvedené údaje se vztahují k provádění kontroly BOZP. Žalobkyně v nyní řešené věci nepředloži- la žalovanému ani žádost, ani s ním neuzavře- la smlouvu.

Z toho vyplývá, že není možné posuzovat porušení smluvního vztahu mezi žalovaným a žalobkyní, který nikdy nevznikl; soud proto nemusí zkoumat, zda se jedná o ve- řejnoprávní smlouvu podle $ 159 a násl. správního řádu, a z toho vyvozovat, zda by měl ve věci rozhodovat soud správní nebo soud rozhodující v občanském soudním řízení. Obvodní soud uvedl, že k řízení o žalobě o 1200 Kč není příslušný, protože se jedná o žalobu proti nečinnosti správního orgánu podle soudního řádu správního. S tímto závě- rem však zvláštní senát nesouhlasí.

Soudní řád správní v $ 79 jasně stanovuje, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky k ochraně proti nečinnosti, se může žalobou domáhat, aby soud uložil povinnost správnímu orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědče- ní. Zvláštní senát proto zkoumal, co žalobky- ně konkrétně v žalobě u obvodního soudu žá- dala. Jak vyplývá z textu žaloby, nepožadovala žalobkyně vydání rozhodnutí či osvědčení, ale navrhovala, aby obvodní soud rozhodl, že je „žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 1 200 Kč jako náhradu škody vzniklou ne- uhrazením nákladů výkonu kontroly BOZP podle S 322 odst. 4 zákoníku práce“.

Obvod- ní soud proto nesprávně odvodil, že se jedná o žalobu na nečinnost, a věc postoupil soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví. Ža- lobkyně žádá náhradu škody vzniklou ne- uhrazením nákladů, což je soukromopráv- ním nárokem. Správní soudy podle $ 4 s. ř. s. pravomoc k rozhodování v této věci nemají. K rozhodování o náhradě škody je proto pří- slušný soud v občanském soudním řízení. 99 2470 2470 Zemědělství a myslivost: status hospodářských zvířat; lov v honitbě k $ 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti k zákonu č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veteri- nární zákon) k zákonu č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) : Pouhá evidenční značka ve sleších (uších) zvěře, která je definovaná v 6 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů), nedává této zvěři status hospodářských zvířat, na jejichž chov by se vztahoval zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, a zá- kon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon, a která by bylo možno bez dalšího lovit v honitbě jako zvířata z farmového chovu.

Spor o pravomoc mezi Městským soudem v Praze a Obvodním soudem pro Prahu 2, za účasti žalobkyně Odborové organizace pracovníků správ památkových objektů při Ná- rodním památkovém ústavu a žalované České republiky - Ministerstva práce a sociálních věcí, ve věci náhrady nákladů výkonu kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.