Konf 54/2017- 11 - text
Konf 54/2017-14
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Okresního soudu v Hradci Králové na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Obecním úřadem Černilov, stavebním úřadem, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 C 106/2017, o určení existence práva a o určení nedůvodnosti námitek žalované v řízení o dodatečné povolení stavby: žalobkyně UNIMONT, spol. s r. o., se sídlem v Černilově 464, IČ 15061221, zastoupené JUDr. Mgr. Jaromírem Peterou, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139/2, a žalované Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s., se sídlem v Hradci Králové, Víta Nejedlého 893, IČ 48172898, zastoupené JUDr. Jaroslavem Stachem, advokátem, se sídlem v Chudeřicích 84,
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 C 106/2017, o určení existence práva a o určení nedůvodnosti námitek žalované v řízení o dodatečné povolení stavby, j e s p r á v n í o r g á n.
II. Usnesení Obecního úřadu Černilov, stavebního úřadu, ze dne 7. 4. 2017, čj. 0615/17/SÚ, s e z r u š u j e .
[1] Návrhem doručeným zvláštnímu senátu dne 10. 11. 2017 se Okresní soud v Hradci Králové (dále jen „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. rozhodl tvrzený kompetenční spor ve věci vedené u navrhovatele pod sp. zn. 7 C 106/2017.
[2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
[3] Žalobkyně se žádostí ze dne 15. 8. 2012 domáhala dodatečného povolení stavby, tj. přípojek dešťové a splaškové kanalizace pro novostavby dvou rodinných domů vystavěných žalobkyní na p. č. 174/1 v katastrálním území Černilov. Žalovaná dopisem ze dne 21. 11. 2012, jako vlastník veřejné splaškové kanalizace v obci Černilov, vyjádřila nesouhlas s tím, aby připojení novostaveb bylo provedeno pomocí sdružené kanalizační přípojky, a požadovala, aby každá nemovitost připojená na stokovou síť měla samostatnou kanalizační přípojku.
[4] Obecní úřad Černilov, stavební úřad (dále „stavební úřad“), rozhodnutím ze dne 22. 10. 2014, čj. 1709/14/SÚ, zamítl žádost žalobkyně o dodatečné povolení stavby, když po posouzení podkladů žádosti dospěl k závěru, že k žádosti nebyly doloženy doklady o právu provést stavbu podle § 110 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu k odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne 25. 3. 2015, čj. 25819/UP/2014/Hš, její odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu.
[5] Proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje podala žalobkyně správní žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který rozsudkem ze dne 19. 1. 2017, čj. 30 A 55/2015-209, obě výše uvedená rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s poukazem na § 114 odst. 3 stavebního zákona, podle něhož stavební úřad není oprávněn rozhodovat ve věci podaných námitek občanskoprávní povahy v případech, kdy se námitky týkají existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
[6] Stavební úřad usnesením ze dne 7. 4. 2017, čj. 0615/17/SÚ, přerušil řízení zahájené podáním žádosti dne 15. 8. 2012 o dodatečné povolení stavby, a to do doby podání žaloby o získání práva napojení stavby kanalizační přípojky na veřejnou kanalizaci v obci Černilov ve vlastnictví žalované, nejdéle na dobu 60 dnů od doručení tohoto usnesení.
[7] Žalobkyně se žalobou podanou u navrhovatele domáhá určení, že je oprávněna připojit kanalizační přípojku na pozemcích p. č. 174/1, 2671/62, 2973/1, 2671/10 a 2899/1 do veřejné kanalizace žalované, a to do stoky A1, šachty CER 341 na pozemku p. č. 2672/62, vše v katastrálním území Černilov. Dále požaduje určení, že jsou nedůvodné námitky žalované o neexistenci práva žalobkyně připojit tuto kanalizační přípojku do veřejné kanalizace žalované, které uplatnila v řízení o dodatečné povolení stavby vedeném stavebním úřadem pod sp. zn. SÚ/1241/12/St.
[8] Navrhovatel v návrhu na řešení negativního kompetenčního sporu uvedl, že ve věci není dána jeho pravomoc ve smyslu § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť předmětný spor vyplývá z poměrů veřejného práva, tj. zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“). Dle navrhovatele měl důvodnost odepření souhlasu žalované s připojením přípojky žalobkyně na kanalizaci posoudit stavební úřad na základě obecných požadavků na výstavbu nebo technických norem (§ 89 odst. 6 stavebního zákona), neboť žalovaná svůj nesouhlas neodůvodňuje výhradami občanskoprávní povahy, ale vznáší stavebně technické námitky.
[9] Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:
[10] Podle § 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. je negativním kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřeli svou pravomoc rozhodnout o vznesených námitkách stavební úřad i navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zvláštní senát podle zákona č. 131/2002 Sb.
[11] Podle § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace.
[12] Z § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích vyplývá povinnost vlastníka vodovodního či kanalizačního řadu umožnit připojení k vodovodu nebo kanalizaci jiným subjektům, nebrání-li tomu kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Skutečnost, že není zákonem stanoveno, jakou formou má dojít ke splnění této povinnosti, neznamená, že je vlastník uvedených řadů splnění této povinnosti zproštěn. V případě, že je vlastník vodovodu či kanalizace požádán o to, aby umožnil napojení nebo připojení na jím vlastněný řad, je jeho povinností toto napojení umožnit (za splnění zákonem stanovených podmínek kapacitních a technických možností), tedy musí navenek projevit vůli o tom, že toto napojení či připojení umožní, respektive vůli o tom, že napojení či připojení není z technických či kapacitních důvodů možné. Formy stanoviska vlastníka mohou být různé, nicméně je zřejmé, že postačí zcela neformální úkon, který vůli vlastníka vyjadřuje. Zákon nestanoví žádnou konkrétní formu, z logiky věci je však zřejmé, že povinnost umožnit připojení znamená povinnost vydat kladné stanovisko, kladný projev vůle, tedy právě souhlas s připojením vodovodu či kanalizace (pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti). Rozhodně tedy nepostačí nečinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace s tvrzením, že napojení či připojení nebude bránit (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2017, čj. 11 A 68/2015-62, proti němuž podaná kasační stížnost byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2017, čj. 4 As 77/2017-30).
[13] Podle § 114 stavebního zákona účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. Osoba, která je účastníkem řízení podle zvláštního právního předpisu, může ve stavebním řízení uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují rozsah uvedený ve větě první a druhé, se nepřihlíží (odstavec 1). Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv (odstavec 3).
[14] Pokud žalovaná dopisem ze dne 21. 11. 2012, jako vlastník veřejné splaškové kanalizace v obci Černilov, a účastník řízení o dodatečném povolení stavby [§ 109 písm e) stavebního zákona] vyjádřila nesouhlas s tím, aby připojení novostaveb bylo provedeno pomocí sdružené kanalizační přípojky, a požadovala, aby každá nemovitost připojená na stokovou síť měla samostatnou kanalizační přípojku, jde věcně o námitku, uplatněnou účastníkem řízení dle § 114 odst. 1 věty první stavebního zákona. Bylo proto na ní, aby v souladu s § 114 odst. 1 věty třetí stavebního zákona tento nesouhlas odůvodnila z hlediska podmínek, které zákon o vodovodech a kanalizacích stanoví (technické a kapacitní možnosti). Pokud své negativní stanovisko žalovaná neodůvodnila v souladu se zákonem, je na stavebním úřadu, aby žalovanou vedl k upřesnění těchto výhrad a podle výsledku tohoto postupu následně o této námitce rozhodl. Pro posuzovanou věc je podstatné, že jsou-li námitky žalované opřeny o nedostatečné kapacitní možnosti stávající kanalizace, respektive o jiné technické důvody, které by mohly napojení na kanalizaci bránit, nejedná se o námitku občanskoprávní povahy, natož pak námitku týkající se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv, kterou by si podle § 114 odst. 3 věty za středníkem stavebního zákona nemohl posoudit jako otázku předběžnou přímo stavební úřad v řízení o dodatečné povolení stavby (srov. též usnesení zvláštního senátu ze dne 9. 11. 2011, sp. zn. Konf 63/2011, jakož i tam citovanou prejudikaturu).
[15] Zvláštní senát z výše uvedených důvodů podle § 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. rozhodl, že příslušným vydat rozhodnutí ve věci je stavební úřad, neboť tomuto v rámci řízení o dodatečném povolení stavby přísluší posoudit nejen oprávnění žalobce připojit kanalizační přípojku do veřejné kanalizace žalované, ale i důvodnost námitek žalované v tomto řízení uplatněných.
[16] Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto současně zrušil usnesení stavebního úřadu ze dne 7. 4. 2017, čj. 0615/17/SÚ (výrok II.).
[17] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Stavební úřad bude tedy dále pokračovat v řízení o dodatečné povolení stavby. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 25. září 2018 JUDr. Michal Mazanec předseda zvláštního senátu