Konf 62/2010- 10 - text
Konf 62/2010 - 11
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu žalobce P. L., na rozhodnutí sporu o věcnou příslušnost mezi Okresním soudem v Děčíně, Krajským soudem v Ústí nad Labem a Vrchním soudem v Praze, a další účastnice sporu vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 15 C 289/2005, ve věci žaloby pro zmatečnost: žalované obchodní společnosti MONOSH, s. r. o., se sídlem v Děčíně 7, Podmostní 39/5, IČ 61537489, zastoupené JUDr. Ilonou Tajchnerovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební 3385/9,
Návrh s e o d m í t á .
Podáním doručeným zvláštnímu senátu dne 16. září 2010 se žalobce (dále navrhovatel) obrátil na tento senát s návrhem na rozhodnutí tvrzeného sporu o věcnou příslušnost podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. Konkrétně se navrhovatel domáhá vydání následujícího usnesení:
„I. Okresní soud v Děčíně není věcně příslušný k projednání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost dle § 229 odst. 3 o. s. ř., který byl žalobcem uplatněn v podání ze dne 26. 3. 2008. Vydání usnesení ze dne 14. 5. 2009 nebylo v pravomoci tohoto soudu z hlediska § 229 odst. 3 o. s. ř., takže zvláštní senát současně vyslovuje nicotnost takového rozhodnutí /§ 5 odst. 2 zák. č. 131/2002 Sb./
II. Žalobu pro zmatečnost s uplatněnými důvody dle § 229 odst. 1 písm. e/ a § 229 odst. 3 o. s. ř. směřující proti rozhodnutí KS v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci čj. 30 Co 190/2007 92 ze dne 28. 11. 2007 jako soudu odvolacího s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodne v jediném řízení příslušný krajský soud, a to z důvodu štěpení řízení.
III. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu věcně příslušnému.“ Z podání vyšly najevo následující skutečnosti:
Podle tvrzení uvedených v návrhu podal žalobce u Okresního soudu v Děčíně žalobu pro zmatečnost ze dne 26. 3. 2008 proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně ze dne 9. 10. 2006, čj. 15 C 289/2005, a rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 28. 11. 2007, čj. 30 Co 190/2007 92, ve smyslu ustanovení § 235a odst. 1 o. s. ř. z důvodu vad, jimiž je postiženo jak prvostupňové tak i odvolací řízení. Usnesením ze dne 10. 11. 2008, čj. Ncp 2065/2008
14, Vrchní soud v Praze rozhodl o věcné příslušnosti v předmětné věci podle § 104a odst. 2 tak, že k rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost je příslušný okresní soud. Okresní soud v Děčíně vydal dne 14. 5. 2009 ve věci zamítavé usnesení pod čj. 15 C 289/2005 150.
Ve výše zmíněném návrhu, označeném jako návrh na projednání kompetenčního sporu, vyslovil žalobce nesouhlas s tím, že vrchní soud vyslovil věcnou příslušnost okresního soudu. Zdůraznil, že podává výše uvedený návrh na projednání kompetenčního sporu vzhledem k tomu, že usnesení Vrchního soudu v Praze je závazné a není proti němu možné použít jakéhokoliv opravného prostředku a je nutno naplnit ústavní právo žalobce podle ústavního zákona č. 2/1993 Sb. (Listiny základních práv a svobod) čl. 38, ale i z důvodů vadných rozhodnutí soudů obou stupňů a nutnosti vyřešit příslušnost soudu v této věci bez zbytečného odkladu.
Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. se podle tohoto zákona postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou a) soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví.
Podle ustanovení § 1 odst. 2 téhož zákona kompetenčním sporem je spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí. Kompetenčním sporem je též spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků.
Podle § 3 odst. 2 cit. zákona návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu je oprávněna podat některá z jeho stran nebo účastník řízení ve věci, v níž se otázka pravomoci vydat rozhodnutí stala spornou.
V občanském soudním řízení platí, že kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (§ 103 o. s. ř.). Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení. Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu. Usnesením vrchního (nebo Nejvyššího soudu) o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni (srovnej § 104a odst. 1, 2 s 7 o. s. ř.). Vrchní soud v Praze rozhodl tedy pouze o otázce věcné příslušnosti mezi dvěma soudy v občanském soudním řízení, to vylučuje možnost, aby se v dané věci jednalo o kompetenční konflikt mezi uvedenými soudy podle zákona č. 131/2002 Sb., jak navrhuje žalobce.
Proto je podaný návrh ze dne 3. 2. 2005 nepřípustný. Zvláštnímu senátu za dané situace proto nezbylo, než návrh žalobce odmítnout [§ 4 zákona č. 131/2002 Sb. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 1. prosince 2010
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu