Rozhodnutí o ochraně před zásahem do pokojného stavu podle $ 5 občanského zákoníku je rozhodnutím ve věcech soukromoprávních. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodovat soud v občanském soudním řízení.
Ve věci je sporná otázka charakteru roz- hodnutí vydaného podle $ 5 občanského zá- koníku k ochraně pokojného stavu, resp. cha- rakteru práv a povinností, k nimž se takové rozhodnutí vyjadřuje. Okresní soud v Mladé Boleslavi odmítl o žalobě rozhodnout s tím, že je třeba zde posoudit „nesprávný úřední postup“ správních orgánů; Krajský soud v Pra- ze pak zdůraznil hledisko veřejného zájmu a dovodil, že ve věci jde o rozhodnutí vrchno- stenské povahy. Žádný z těchto závěrů však správně nepostihuje podstatu věci.
Argumentovat „nesprávným úředním po- stupem“ není v dané věci na místě. Tento po- jem se zpravidla pojí s odpovědností za škodu způsobenou vykonavateli veřejné moci [srov. zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za ško- du způsobenou při výkonu veřejné moci roz- hodnutím nebo nesprávným úředním postu- pem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)]; o nic takového tu ale nešlo. Žalobce tvrdil, že byl dotčen na svých prá- vech rozhodnutími, jimiž správní orgány od- mítly poskytnout ochranu pokojnému stavu z doby před výstavbou opravny zeměděl- ských strojů; konkrétně namítal, že správní orgány řádně nezjistily skutkový stav věci, a jejich rozhodnutí je proto nesprávné.
Ná- mitky tohoto typu ale nejsou ze své povahy předurčeny k tomu, aby byly projednávány právě u soudu ve správním soudnictví (jak naznačuje okresní soud): stejně tak dobře se na jejich základě lze domáhat opětovného projednání věci v řízení podle části páté ob- čanského soudního řádu. Na soukromopráv- ní či veřejnoprávní povahu sporné věci není možno usuzovat podle obsahu žalobních ná- mitek - ostatně jak v soudním řízení správ- ním, tak v řízení podle části páté občanského soudního řádu musí žalobce uplatňovat ob- dobné tvrzení, a sice že byl zkrácen (resp. do- tčen) na svých právech.
Kritériem pro určení pravomoci toho kterého typu soudu je to, zda ve věci jde o práva veřejná, nebo o práva sou- kromá; podstatné pro toto rozlišení je pak zodpovědět otázku, zda vztah, v němž byla ža- lobcova práva dotčena, je vztahém mezi ním a orgánem veřejné moci - nebo zda naopak jde o vztah mezi sobě rovnými subjekty, do nějž orgán veřejné moci vstoupil jako „ne- stranný třetí“, aby autoritativně rozhodl o právech a povinnostech účastníků vztahu. Žalobcova věc je příkladem posledně uve- deného vztahu.
Podhoubím, z něhož vzešly veškeré žalobcovy pokusy o zjednání nápra- vy, završené podáním návrhu na poskytnutí ochrany pokojnému stavu podle $ 5 občan- 257 1784 ského zákoníku a následným podáním žaloby podle části páté občanského soudního řádu, byl sousedský spor mezi žalobcem a provozo- vatelem opravny zemědělských strojů, souse- dící s žalobcovou nemovitostí. Žalobce jako vlastník nemovitosti se domníval, že jej sou- sed obtěžuje nad míru přiměřenou pomě- rům hlukem a světlem ($ 127 odst. 1 občan- ského zákoníku), a zasahuje tak do jeho vlastnického práva, neboť žalobci brání v po- kojném užívání jeho nemovitosti.
Jedná se te- dy o typický střet mezi dvěma soukromými právy, jichž oba vlastníci požívají nezávisle na veřejné moci. Těchto práv se může vlastník domáhat žalobou podle $ 127 občanského zá- koníku; jde-li však o zřejmý zásah do pokojné- ho výkonu vlastnického práva, který si žádá rychlé nápravy, má vlastník možnost obrátit se na příslušný orgán státní správy podle $ 5 občanského zákoníku. Jak samotné toto usta- novení zdůrazňuje, jde tu o ochranu předběž- nou; vlastník se nadále může domáhat ochra- ny svého vlastnického práva u soudu, který by měl svým rozhodnutí trvale upravit pomě- ry mezi dotčenými osobami.
Již ze systematického zařazení ustanovení $ 5 občanského zákoníku je patrné, že ochra- ny se zde má dostat právům z občanskopráv- ních vztahů ($ 1 občanského zákoníku), ni- koli veřejným subjektivním právům ve smyslu $ 2 soudního řádu správního (srov. k tomu též č. 908/2006 Sb. NSS, nález Ústav- ního soudu ze dne 4. 6. 1998, sp. zn. III. ÚS 142/98, publikovaný pod č. 65/1998 Sb. ÚS, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 5. 2003, sp. zn. Pl. ÚS-st 18/03*). Zmiňuje- -li se toto ustanovení o nedotčeném právu do- máhat se ochrany u soudu, má se tím na mysli soud v občanském soudním řízení, jednající podle části třetí občanského soudního řádu, jemuž pravidelně přísluší poskytovat ochra- nu soukromým právům ($ 7 odst. 1 o.
s. ř.). Tento soud by pak v projednávané věci - stej- ně jako správní orgán poskytující předběž- nou ochranu podle $ 5 občanského zákoníku » Publikováno pod č. 18/2003 Sb. ÚS. 258 - posuzoval střet dvou soukromých práv, práv vlastnických. Pokud však již v soukro- moprávní věci rozhodl na základě speciální- ho kompetenčního ustanovení $ 5 občanské- ho zákoníku správní orgán, může se žalobce obrátit na soud v občanském soudním řízení jednajícímu podle části páté občanského soudního řádu, který pak znovu uváží, zda do- šlo k zásahu do pokojného stavu a zda je na místě zásah zakázat nebo uložit obnovení předešlého stavu.
Argumentace Krajského soudu v Praze, podle níž správní orgán při takovém rozho- dování posuzuje návrh na poskytnutí před- běžné ochrany z hlediska veřejného zájmu, ne- ní přiléhavá; soud ostatně neupřesnil, v čem konkrétně by toto kritérium veřejného zájmu mělo spočívat. Magistrát města Mladá Bole- slav a Krajský úřad Středočeského kraje se ve svých rozhodnutích zabývaly tím, zda a s ja- kými výsledky řešil otázku hlučnosti provo- zovny prvého žalovaného stavební úřad a or- gány ochrany zdraví. Z toho, že tyto orgány v předchozích řízeních neshledaly porušení veřejnoprávních předpisů, však automaticky neplyne, že je tu pojmově vyloučen zásah do pokojného stavu: k zasažení do soukromých práv totiž může dojít i navzdory tomu, že vc- řejnoprávní normě bylo učiněno zadost (k to- mu srov. již citované rozhodnutí č. 908/2006 Sb. NSS).
Rovněž tak skutečnost, že magistrát a krajský úřad se věnovaly především určitým veřejnoprávním aspektům věci, ještě nezna- mená, že tím vyčerpaly veškeré žalobcovy ná- mitky a že se předmětu řízení věnovaly v šíři, jakou žalobce požadoval. Tuto otázku by však měl vyřešit právě soud v řízení podle části pá- té občanského soudního řádu. Rozhodování o ochraně před zásahem do pokojného stavu podle $ 5 občanského záko- níku je tedy rozhodováním ve věcech soukro- moprávních; proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout o věci označené ve výroku pří- sluší soudu v občanském soudním řízení.
Doprava: povolení mezinárodní autobusové linky Správní řízení: účastenství v řízení k čl. 7 odst. 4 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 684/92 o společných pravidlech pro mezinárod- ní přepravu cestujících autokary a autobusy, ve znění nařízení Rady (ES) č. 11/98 k $ 14 odst. 1 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)“ I. Článek 7 odst. 4 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 684/92, podle něhož povolení k provozování mezinárodní autobusové linkové dopravy bude žadateli vydáno s vý- jimkou případů, kdy je prokázáno, že by dotyčná doprava bezprostředně ohrozila existenci již povolené linkové dopravy, je ustanovením směřujícím k ochraně zájmu dopravní obslužnosti a cestujících, nikoliv k ochraně stávajících dopravců před konkurencí.
II. Ze skutečnosti, že pro vydání rozhodnutí je zapotřebí zjistit okolnosti týkající se určitých skutečností či určitých subjektů, nikterak neplyne nutnost účastenství jednotlivých provozovatelů ve správním řízení, a není proto důvodu jim touto for- mou poskytovat prostor k tomu, aby proti vydání povolení dalšímu autodopravci ve vlastním hospodářském zájmu jakkoli brojili. x ve
Spor o pravomoc mezi Městským soudem v Praze, Okresním soudem v Mladé Boleslavi