Nejvyšší správní soud usnesení správní

Konf 8/2021

ze dne 2021-10-14
ECLI:CZ:NSS:2021:KONF.8.2021.39

Konf 8/2021- 39 - text

 Konf 8/2021 - 40 pokračování

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Pavla Simona, rozhodl o návrhu VT

SUN, s. r. o., se sídlem ve Veselí nad Moravou, Kollárova 1229, IČ 29203457, zastoupené Mgr. Radkem Salajkou, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 5, Hlubočepská 1156/38b, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi Okresním soudem v Hodoníně a Energetickým regulačním úřadem, a dalších účastníků sporu vedeného před Energetickým regulačním úřadem pod sp. zn. OSS 05434/2020

ERU, o zaplacení 29 387 024,77 Kč s příslušenstvím: žalobkyně ČEZ Prodej, a. s., se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, IČ 27232433, zastoupené Mgr. et Mgr. Janem Kořánem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, a žalované VT SUN, s. r. o., se sídlem ve Veselí nad Moravou, Kollárova 1229, IČ 29203457, zastoupené Mgr. Radkem Salajkou, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 5, Hlubočepská 1156/38b,

Návrh se odmítá.

[1] Návrhem doručeným zvláštnímu senátu dne 10. 5. 2021 se společnost VT

SUN, s. r. o. (dále jen „navrhovatelka“), domáhala, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. (dále jen „zvláštní senát“) rozhodl tvrzený kompetenční spor ve věci vedené před Energetickým regulačním úřadem pod sp. zn. OSS 05434/2020

ERU.

[2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:

[3] Žalobou podanou u Okresního soudu v Hodoníně se společnost ČEZ Prodej, a. s., domáhala zaplacení částky 29 387 024,77 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. To mělo spočívat v neoprávněném vyplacení podpory z obnovitelných zdrojů energie za blíže specifikované období. Tuto podporu vyplácela společnost ČEZ Prodej, a. s., jakožto povinně vykupující subjekt, společnosti VT SUN, s. r. o., jakožto výrobci elektrické energie, z obnovitelného zdroje uvedeného do provozu v roce 2010.

[4] Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 20. 11. 2018, čj. 6 C 97/2017 177, zamítl žalobu, kterou se společnost ČEZ Prodej, a. s., domáhala po společnosti VT SUN, s. r. o., zaplacení částky 29 387 024,77 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I) a uložil společnosti ČEZ Prodej, a. s., povinnost zaplatit společnosti VT SUN, s. r. o., náhradu nákladů řízení ve výši 340 978 Kč (výrok II).

[5] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. 4. 2020, čj. 74 Co 76/2019

253, zrušil rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil (výrok I) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Energetickému regulačnímu úřadu (výrok III), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II), když s odkazem na usnesení zvláštního senátu ze dne 15. 1. 2019, čj. Konf 45/2017

14, dospěl k závěru, že jde o spor, v němž je rozporována povinnost k peněžitému plnění z titulu smluvního ustanovení sjednaného na základě zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o podporovaných zdrojích energie“), a proto je pro rozhodnutí tohoto sporu dána pravomoc Energetického regulačního úřadu podle § 52 odst. 2 zákona o podporovaných zdrojích energie.

[6] Energetický regulační úřad rozhodnutím ze dne 3. 3. 2021, čj. 05434 17/2020

ERU, uložil společnosti VT

SUN, s. r. o., povinnost zaplatit společnosti ČEZ Prodej, a. s., částku 29 387 024,77 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I) a rozhodl, že společnost VT

SUN, s. r. o., je povinna zaplatit společnosti ČEZ Prodej, a. s., náhradu nákladů řízení ve výši 4 719 Kč (výrok II). Proti tomuto rozhodnutí podala navrhovatelka rozklad, o němž nebylo dosud rozhodnuto.

[7] Navrhovatelka se domnívá, že v řešené věci vznikl kladný kompetenční konflikt, neboť Okresní soud v Hodoníně navrhovatelce plně vyhověl a žalobu zamítl, zatímco Energetický regulační úřad rozhodl ve prospěch společnosti ČEZ Prodej, a. s., tedy diametrálně odlišně v porovnání se soudem. Navrhovatelka dále uvedla, že nesouhlasí s věcnou příslušností Energetického regulačního úřadu k projednání a rozhodnutí dané věci. Poukázala přitom na usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. Konf 52/2017, v němž zvláštní senát dovodil příslušnost soudu k projednání a rozhodnutí obdobného sporu.

Spor se společností ČEZ Prodej, a. s., není podle názoru navrhovatelky sporem o bezdůvodné obohacení, ale nanejvýš sporem o náhradu škody, která ovšem ve skutečnosti neexistuje. Navrhovatelka v rámci daného sporu zpochybňuje zákonnost výkupních cen a Energetickému regulačnímu úřadu přičítá odpovědnost za to, že v rámci cenového rozhodnutí č. 2/2010 nerespektoval dikci zákona a zákonnou výši výkupní ceny nestanovil, a to v přímém rozporu se zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), který dával investorům garanci návratnosti jejich investic do obnovitelných zdrojů energie.

V důsledku toho nemůže být Energetický regulační úřad v dané věci nezávislý. Podle navrhovatelky je stát de facto ve vertikálním vztahu s navrhovatelkou a jako povinný musí zajistit, aby byl jeho zákonem definovaný a garantovaný závazek vůči ní splněn. Naplnění litery zákona je však v projednávané věci, kdy o ní rozhoduje zaujatý správní orgán, fakticky vyloučeno. Pokud by ve věci rozhodoval Energetický regulační úřad, došlo by tím k nežádoucímu zásahu do dělby moci a dále k odnětí práva na přístup k soudu.

Navrhovatelka zpochybnila rovněž dostatek odborné erudice úřadu k posouzení předmětu sporu.

[8] Zvláštní senát se nejprve zabýval podmínkami, za nichž může věc projednat a rozhodnout o ní.

[9] Vznikne li kladný nebo záporný kompetenční spor o pravomoc nebo věcnou příslušnost k vydání rozhodnutí, rozhodne zvláštní senát o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí uvedené v návrhu na zahájení řízení. Kladným kompetenčním sporem je podle § 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. spor, v němž si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí. Záporný kompetenční spor podle téhož ustanovení nastává tehdy, jestliže v totožné věci individuálně určených účastníků strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí.

[10] Existence záporného kompetenčního sporu či kladného kompetenčního sporu je podmínkou pro to, aby zvláštní senát mohl rozhodnout o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí uvedené v návrhu na zahájení řízení.

[11] Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu existujícího ke dni, kdy o věci rozhoduje (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 24. 11. 2004, čj. Konf 3/2003 18, publikované pod č. 485/2005 Sb. NSS).

[12] V řešené věci však kompetenční spor nevznikl. Okresní soud v Hodoníně sice nepravomocně rozhodl ve věci samé, avšak Krajský soud v Brně jako soud odvolací pravomocným usnesením jeho rozsudek zrušil a řízení zastavil, za současného postoupení věci Energetickému regulačnímu úřadu, čímž pravomoc civilních soudů věc projednat popřel. Naproti tomu Energetický regulační úřad, kterému byla věc následně postoupena, svou pravomoc předmět sporu projednat a o návrhu rozhodnout nepopřel, neboť ve věci dosud nepravomocně rozhodl. Je tedy zřejmé, že v posuzované věci žádný kompetenční spor nevznikl.

[13] Při neexistenci kompetenčního sporu zvláštnímu senátu nepřísluší rozhodovat, zda soud či správní orgán uvážily o (ne)existenci své pravomoci předmět sporu projednat a rozhodnout v souladu se zákonem. Tuto otázku mohou posoudit pouze opravné instance v rámci řízení, ve kterém je o předmětu sporu rozhodováno. Námitka nedostatku věcné příslušnosti Energetického regulačního úřadu k projednání a rozhodnutí věci byla navrhovatelkou uplatněna rovněž v podaném rozkladu, o němž však nebylo dosud rozhodnuto.

[14] Vzhledem k uvedeným skutečnostem byl návrh navrhovatelky na zahájení řízení o kladném kompetenčním sporu odmítnut pro nepřípustnost [§ 4 zákona č. 131/2002 Sb. a § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], neboť nejsou splněny podmínky takového řízení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 14. října 2021

JUDr. Michal Mazanec předseda zvláštního senátu