Brojí-li žalobce u soudu v občanském soudním řízení proti povinnosti zaplatit telekomunikační úhrady, je nezbytné nejprve uvážit, zda tato po- vinnost již byla předmětem řízení před správním orgánem. Jestliže se ža- 465 lobce domáhá revize proběhlého správního řízení, musí tak učinit žalobou podle části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném po 1.1.2003. Neproběhlo-li však takové správní řízení, musí soud především zkoumat, zda je vůbec dána jeho pravomoc.
V návrhu na řešení kompetenčního sporu Městský soud v Praze vyslovil ná- zor, že vzhledem ke znění $ 102 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunika- cích a o změně dalších zákonů, v původ- ním znění" (dále též „zákon o telekomu- nikacích“), se žalobce svých práv může domáhat pouze pořadem práva podle obecných ustanovení občanského soud- ního řádu; soudem místně a věcně pří- slušným věc projednat a rozhodnout je Obvodní soud pro Prahu 3. Městský soud v Praze konstatoval, že mu nepří- sluší přezkoumávat rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31.
12. 2002. K návrhu byly připojeny i správní a soudní spisy. Vyplynulo z nich: Ministerstvo dopravy a spojů - Český telekomunikační úřad dne 29. 8. 1997 zamítlo námitky žalobce proti účtování ceny za používání stanice a ceny za pro- nájem telefonního přístroje za zúčtovací období 11/1996 - 3/1997 a rozhodlo o uložení pokuty SPT TELECOM, a. s., za neoprávněné vypojení telefonní stanice z provozu. Rozklad, který žalobce podal, ministr dopravy a spojů zamítl a rozhod- nutí správního orgánu I. stupně potvrdil svým rozhodnutím ze dne 12.
5. 1998. Žalobce proti tomuto správnímu roz- hodnutí podal žalobu, o níž rozhodoval Vrchní soud v Praze ve správním soudnictví. Ten svým rozsudkem ze dne 20. 10. 2000 na- padené rozhodnutí v části zamítající rozklad a potvrzující rozhodnutí Ministerstva dopra- vy a spojů - Českého telekomunikačního úřadu ze dne 29. 8. 1997 zrušil a věc v této části vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Český telekomunikační úřad, který po nabytí účinnosti zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně některých dalších zákonů, rozhoduje o všech dosud neskončených řízeních, však dne 1.
6. 2001 opětovně rozhodl, že odvolání (roz- klad) žalobce se zamítá a napadené roz- hodnutí se potvrzuje. Povinnost zaplatit telekomunikační úhrady za listopad 1996 až březen 1997 te- dy byla předmětem správního řízení; jeho výsledkem je rozhodnutí Českého teleko- munikačního úřadu ze dne 1. 6. 2001, kte- ré žalobce v jeho podstatě žalobou napadá. Kromě toho však o žalobcově povin- nosti zaplatit telekomunikační úhrady za duben 1997 až listopad 1998 správní řízení vedeno nebylo (z předloženého správního spisu ani z žaloby tato skuteč- nost nevyplývá); žalobce se tedy domá- há určení, že není povinen za tato ob- dobí platit telekomunikační úhrady, a poprvé tak činí v žalobě.
Skutečnost, že žalobcovy námitky směřující proti vy- účtování telekomunikačních úhrad za zúčtovací období duben 1997 až listo- pad 1998 nebyly ve správním řízení pro- jednány, k dotazu zvláštního senátu po- tvrdil i Český telekomunikační úřad, který by jinak byl příslušný o nich roz- hodovat. Podle dříve platného zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, a k němu vydaných prováděcích předpisů rozhodovaly správ- ní úřady o povinnosti telefonního účast- » Původní znění f102 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb. ( (před novelou č. 151/2002 Sb., která tře- tí odstavec v S 102 zrušila): „(3) Fyzické a právnické osoby jsou oprávněny po vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení dovolávat se žalobou nápravy ve výroku správ- ního rozhodnutí pořadem práva u obecných soudů.
Žaloba musí být podána do dvou mě- síců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání lhůty nelze prominout. Správní rozhodnutí vydané v těchto sporech nabývá právní moci marným uplynutím této lhůty. V případě, že je žaloba zákonným způsobem podána, pravomocné správní rozhodnutí vy- dané v těchto sporech nemá právní účinky.“ 465 níka platit poplatky za telekomunikační služby ve správním řízení; jejich rozhod- nutí podléhala přezkoumání soudu v teh- dejším správním soudnictví (1992 - 2002), totiž v soudním řízení podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31.
12. 2002. Správní soud pak mohl napadené rozhod- nutí správního orgánu zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení a zavázat správní úřad právním názorem správním soudem vysloveným. Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomuni- kacích, byl s účinností od 1. 7. 2000 zru- šen zákonem č. 151/2000 Sb., o teleko- munikacích a o změně dalších zákonů. Pro rozsuzovanou věc pak bylo rozhod- né přechodné ustanovení $ 107 odst. 1 tohoto nového zákona: „(L) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účin- nosti tohoto zákona.“ Právní vztahy, o které tu jde, tedy sice vznikly za účinnosti starého zákona, ale od 1.7.
2000 bylo nutno je posuzovat - s přihlédnutím k citovanému intertem- porálnímu ustanovení nového zákona - podle práva nového. Tento nový zákon obsahoval ustanovení $ 102 odst. 3, je- hož smyslem byl návrat k zásadám pro- sincové ústavy z roku 1867 (čl. 15 základ- ního zákona státního č. 144/1867 ř. z., o moci soudcovské); podrobně se k cha- rakteru a k historii tohoto ustanovení vy- slovila judikatura Vrchního soudu v Pra- ze (srov. Soudní judikatura ve věcech správních č. 698/2000). Žalobce tedy - pokud jde o povinnost platit telefonní úhrady za období od listo- padu 1996 do března 1997 - po datu 1.
7. 2000 (což je právě posuzovaný případ, ne- boť napadené rozhodnutí bylo vydáno 178 v červnu 2001) nemohl hájit své právo stejnou formou tak jako dosud, tedy správ- ní žalobou proti rozhodnutí správního úřadu, ale - ve smyslu tehdy platného $ 102 odst. 3 zákona o telekomunikacích — civilní žalobou proti tomu, kdo nárok uplatnil; to ostatně učinil, neboť žalobu podal u Obvodního soudu pro Prahu 9. Jeho žalobu však tento soud postou- pil Městskému soudu v Praze jako soudu příslušnému ve správním soudnictví; ten pak vyvolal spor o věcnou přísluš- nost, vzniklý mezi ním na straně jedné a soudem rozhodujícím v občanském soudním řízení na straně druhé., Je třeba předeslat, že obecné otázky řízení o kompetenčních sporech, formy rozhodování, stanovení okruhu účastníků atd.
jsou upraveny zákonem č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenč- ních sporů, kterým byl také zřízen zvlášt- ní senát. Ten rozhoduje podle skutkové- ho a právního vztahu, který tu je v době jeho rozhodování. Dále je nutno uvést, že s účinností od 1. 1. 2003 došlo k reformě správního soudnictví, kterou bylo mj. zcela nově upraveno řízení před obecnými soudy o všech soukromoprávních nárocích, o nichž rozhodovaly správní orgány (nová část pátá občanského soudního řádu, po novele provedené zákonem č. 151/2002 Sb.).
Tato reforma se definitivně přiklonila k obnovení obecného principu, že všu- de tam, kde zákon svěří správnímu orgá- nu rozhodování ve věcech soukromého práva, může se ten, kdo s takovým roz- hodnutím není spokojen, obrátit na soud, který nebude rozhodovat ve správ- ním soudnictví o zákonnosti rozhodnutí správního orgánu, ale v kontradiktor- ním sporu o věci samé, tj. v občanském soudním řízení (v tzv. pořadu práva). Citovaný zákon č. 151/2002 Sb. rovněž zrušil v $ 102 zákona o telekomunika- cích jeho odst. 3, který se s ohledem na novou obecnou právní úpravu stal nad- bytečným.
Brojil-li tedy žalobce proti výsledku řízení o rozkladu, je nutno jeho žalobu V této části posoudit jako žalobu podle (nové) části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2003. Proto zvláštní senát podle $ 5 odst. 1 zá- kona č. 131/2002 Sb. vyslovil, že rozho- dovat o žalobě mířící proti povinnosti platit telekomunikační úhrady v období listopadu 1996 až března 1997 je přísluš- ný soud v občanském soudním řízení. Žalobce se ale svou žalobou bránil i povinnosti platit telekomunikační úhrady za další období (od dubna 1997 do listopadu 1998).
V této části především nemůže jít o žalobu, k jejímuž projednání by byl pří- slušný soud ve správním soudnictví, ne- boť v něm poskytují soudy podle $ 2 soudního řádu správního ochranu veřej- ným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem a za pod- mínek stanovených tímto nebo zvlášt- ním zákonem a rozhodují v dalších vě- cech, v nichž tak stanoví soudní řád správní. Pravomoc soudů ve správním soudnictví upravuje $ 4 s. ř. s., podle ně- hož soudy ve správním soudnictví mj. jednají a rozhodují o žalobách proti roz- hodnutí správního orgánu, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a o kompetenčních ža- lobách, ve věcech volebních a ve věcech politických stran a politických hnutí.
Zjevně tedy Obvodní soud pro Pra- hu 9 věc Městskému soudu v Praze po- stoupil nesprávně, protože o věc správ- ního soudnictví nejde; v této Části se sám měl především zabývat charakte- rem vyúčtovaných telekomunikačních úhrad. Telekomunikační úhrady vyúčtované v období 4/1997 - 11/1998 se skládaly z poplatku za používání hlavní telefonní stanice, poplatku za pronájem a údržbu telefonního přístroje a z částky požado- vané za zaslání upomínek. Fyzická nebo právnická osoba, které je poskytována veřejná telekomunikační služba a která je s jejím poskytovatelem ve smluvním vztahu (tj. účastník ve smyslu $ 2 odst. 11 zákona o telekomunikacích), je povinna uhradit cenu ve výši ceny platné v době poskytnutí této služby, pokud zákon nestanoví jinak ($ 82 odst. 3 zákona o telekomunikacích, podle dříve plat- né právní úpravy $ 8 odst. 1 zákona č. 110/1964 Sb.).
Také tyto právní vztahy, třebaže vznikly za účinnosti starého zákona o te- lekomunikacích č. 110/1964 Sb., je třeba posuzovat podle zákona nového, a to s přihlédnutím k intertemporálnímu ustanovení $ 107 odst. 1 nového zákona o telekomunikacích. Podle $ 95 bodu 1 písm. c) zákona o telekomunikacích rozhoduje obecně ve sporech, nestanoví-li zákon jinak, v rámci všeobecné působnosti Český te- lekomunikační úřad. Ten dále v oblasti telekomunikačních služeb rozhoduje o námitkách proti vyřízení reklamace vy- účtování cen za telekomunikační služby [$ 95 bod 8 písm. c) zákona o telekomu- nikacích] a rozhoduje spory o povinnos- ti účastníka k finančnímu plnění, vyplý- vající ze smlouvy mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a účastní- kem o poskytování telekomunikačních 179 466 služeb [$ 95 bod 8 písm. d) zákona o te- lekomunikacích], a to postupem podle $ 102 zákona o telekomunikacích.
tenční spor, který v tomto řízení vznikl, a lze jej řešit toliko mezi jeho stranami. Ceský telekomunikační úřad stranou to- hoto kompetenčního sporu není, proto- že spor vznikl jen mezi soudem civilním a soudem ve správním soudnictví. Soud v občanském soudním řízení se v této části bude muset zabývat charakte- rem námitek uplatněných v této části žalo- by a v návaznosti na to shora citovanou právní úpravou. Připomíná se, že v této části nemůže jít o žalobu podle (nové) čás- ti páté občanského soudního řádu, neboť tu dosud není žádné rozhodnutí správní- ho orgánu o sporu vyplývajícím z občan- skoprávních vztahů ve smyslu ustanovení $ 244 odst. I o.
s. ř. Bude proto třeba uvá- žit i to, zda (ohledně telekomunikačních úhrad za období 4/1997 - 11/1998) je tu vůbec dána pravomoc soudu. Proto tedy zvláštní senát vyslovil, že o žalobě musí rozhodovat soud, u něhož žaloba napadla, tedy soud činný v ob- čanském soudním řízení. V důsledku toho pak zvláštní senát zrušil podle $ 5 odst. 1 téhož zákona usnesení, kte- rým strana kompetenčního sporu po- přela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoli podle rozhodnutí zvláštního se- nátu je vydání rozhodnutí ve věci uve- dené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci.
Zvláštnímu senátu nenáleží tuto úva- hu předsevzít. Lze řešit jen ten kompe- (aza)
Spor o věcnou příslušnost mezi Městským soudem v Praze a Obvodním soudem