2% 4 Rozhodlli správní orgán o zastavení řízení o vyvlastnění, ač podle obsahu jeho rozhodnutí šlo ve skutečnosti o věcné zamítnutí žádosti o vyvlastnění pozemku, roz- hodl nesprávně po formální stránce. Nesprávná forma však nezaloží pro přezkou- mání takového rozhodnutí věcnou příslušnost soudů ve správním soudnictví. Proto- že jde o rozhodnutí správního orgánu ve věci samé (přičemž příslušnost soudů v občanském soudním řízení zakládá přímo zákon), lze se nápravy tvrzené věcné ne- správnosti rozhodnutí po účinnosti zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, domáhat - bez ohledu na formálně nesprávný výrok rozhodnutí - postupem podle páté části ob- čanského soudního řádu ($ 244 a násl.) u soudu v občanském soudním řízení.
Při řešení vzniklého sporu o pravómoc mezi obecným soudem a soudem ve správ- ním soudnictví se zvláštní senát řídil následu- jící úvahou: Otázkou věcné příslušnosti soudů k pře- zkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění po 1. 1. 2007 se zvláštní senát již zabýval. V usnesení ze dne 21. 5. 2008, čj. Konf 34/2008-15, zvláštní senát vyslovil: „Počínaje účinností zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlast- nění, tj. ode dne 1. ledna 2007, zanikla pří- slušnost správních soudů k přezkumu zá- konnosti rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví.
K řízení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení, a to 183 2196 soudy krajské, které přitom procesně postu- pují podle části páté občanského soudního řádu (f 244 a násl. o. s. ř.). Věcí vyvlastnění (S 28 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění) je přitom třeba rozumět jak případy, kdy správní orgán návrhu na vyvlastnění vyho- věl, tak případy, kdy jej pro neplnění zákon- ných podmínek zamítl. Podstatné je, že se správní orgán věcí zabýval meritorně, a ni- koli již výsledek tohoto věcného posouzení“ Civilní senát tvrdí, že tento právní názor zvláštního senátu nelze v řešené věci použít, protože se nyní jedná o rozhodnutí o zastave- ní vyvlastňovacího řízení, a ne zamítnutí žádosti.
S tímto názorem se zvláštní senát neztotožňuje. Pro rozhodnutí věci je podstatné posou- zení otázky, zda správní orgán rozhodl o spo- ru nebo o jiné právní věci vyplývající ze sou- kromoprávních vztahů věcně či zda řízení o věci samé před správním orgánem vůbec neproběhlo. V tomto směru lze odkázat na usnesení ze dne 20. 9. 2007, čj. Konf 22/2006-8, č. 1952/2009 Sb. NSS: „Posoudit zákonnost odmítnutí správní jurisdikce pří- sluší vždy správnímu soudu; i v případě, kdy se správní orgán odmítl zabývat věcí vyplý- vající ze soukromoprávních vztahů [zde: rozhodnutí, kterým katastrální úřad zasta- vil řízení pro neodstranění nedostatků návr- hu (S 5 odst. 5 zákona č. 265/1992 Sb., o zá- pisech vlastnických a jíných věcných práv k nemovitostem)].
Pravomoc soudu v ob- čanském soudním řízení bude založena až 184 tehdy, kdy správní orgán rozhodne věcně O sporu nebo o jíné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů“ Zvláštní senát tedy konstatoval, že pravomoc soudu v ob- čanském soudním řízení bude založena až teh- dy, kdy správní orgán rozhodne věcně o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající ze soukro- moprávních vztahů, tj. zjistí, co je právem, ne- bo toto právo založí. Ve věci sp. zn. Konf 22/2006 šlo o případ, kdy správní orgán z pro- cesních důvodů (pro neodstranění nedostat- ků návrhu) zastavil řízení ve věci, která před něj pátřila a záležitostí se věcně vůbec nezabý- val.
Zvláštní senát proto vyslovil, že k posouze- ní zákonnosti je příslušný správní soud. Ve věci nyní projednávané je však situace jiná. Jak je zřejmé z výše uvedené rekapitula- ce, městský úřad řízení o vyvlastnění zastavil z důvodů věcných, přičemž z odůvodnění je- ho rozhodnutí jednoznačně plyne, proč tak učinil. Dospěl k závěru, že návrhu na vyvlast- nění nelze vyhovět, protože příslušná stavba (stavba silnice) byla již zhotovena, a vyvlast- nění neslouží k legalizaci daného stavu. Jak městský úřad, tak žalovaný krajský úřad, kte- rý rozhodoval o odvolání, se zcela nepochyb- ně zabývaly případem věcně, což vyplývá z odůvodnění rozhodnutí.
K zastavení řízení tedy nedošlo z pouhých procesních důvodů. Civilní senát se tedy mýlí, pokud tvrdí, že v nyní předložené věci bylo rozhodnuto ne- meritorně, tj. že řízení o vyvlastnění bylo za- staveno bez skutečného věcného projednání pouze z procesních důvodů. -2198 II. PRÁVNÍ VĚTY BEZ ODŮVODNĚNÍ 2197 Řízení před soudem: odkladný účinek kasační stížnosti k $ 73 odst. 2, $ 102 a $ 107 soudního řádu správního Správní orgán nemůže v soudním řízení, a to ani v řízení 0 kasační stížnosti, „há- jit“ zájmy některých účastníků správního řízení.
Je tomu tak zejména z toho důvo- du, že správní orgán hájí v soudním řízení zákonnost svého rozhodnutí, nikoliv par- tikulární zájmy účastníků správního řízení, o nichž svým rozhodnutím rozhodl. Tato premisa se plně promítá též do interpretace podmínek přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k návrhu žalovaného správního orgánu ve smyslu $ 107 s. ř. s. (ve spojení s $ 73 odst. 2 s. ř. s. co se týče interpretace „nenahraditelné újmy“ pro stě- žovatele - žalovaný správní orgán). Osoba zúčastněná na řízení, které rozhodnutí krajského soudu neprospívá, může svá práva hájit podáním vlastní kasační stížnos- ti ($ 102 s.
ř. s.), a to případně spojené též s návrhem na vyslovení odkladného účin- ku kasační: stížnosti ($ 107 s. ř. s.).
Spor o pravomoc mezi senátem 35 C Krajského soudu v Brně a senátem 29 Ca Krajského soudu v Brně, za účasti žalobců a) Pavla G., b) Mileny G., c) Milana G.a d) Kamily G. a ža- lovaného Krajského úřadu Zlínského kraje, ve věci vyvlastnění pozemků.