: Rozhodování o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního ope- rátu podle $ 16 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona, není roz- hodováním ve věci soukromoprávní ve smyslu $ 46 odst. 2 [6 68 písm. b)] s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví. 970 2“
Obnova katastrálního operátu podle $ 13 a násl. katastrálního zákona slouží k vyhotovení nového souboru geodetic- kých a popisných informací katastrální- ho operátu. Katastrální úřad ji zahajuje bez návrhu a provádí ji a) novým mapo- váním, b) přepracováním souboru geo- detických informací, c) na podkladě výsledků pozemkových úprav. Cílem ob- novy katastrálního operátu je jeho aktua- lizace buď po stránce obsahové (je-li sku- tečný průběh hranic v terénu jiný, než jak je zapsán ve stávajícím katastrálním operátu - ať už následkem technické ne- dokonalosti původní evidence, faktické- ho vývoje či v důsledku provedených pozemkových úprav), nebo po stránce formální (převedením katastrální mapy z grafické formy do formy grafického po- čítačového souboru).
Již z tohoto struč- ného popisu je zřejmé, že obnova katast- rálního operátu je souborem úkonů evidenčního a technického rázu a že ne- směřuje ke změně právních vztahů; ostatně $ 5 odst. 7 katastrálního zákona stanoví, že právní vztahy nemohou být 972 dotčeny revizí údajů katastru, opravou chyb v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změ- na není doložena listinou. V posuzované věci byla provedena obnova katastrálního operátu novým ma- pováním; tedy postupem směřujícím k obsahové aktualizaci katastrální evi- dence.
Katastrální úřad, který o námit- kách účastníků řízení (v důsledku jejich předchozích úspěšných odvolání) rozho- doval celkem třikrát, provedl dodatečné zjišťování průběhu vlastnických hranic pozemků; tam, kde se účastníci neshodli, pak hranice vedoucí mezi jejich pozem- ky ponechal zanesené podle původní evidence a označil je jako sporné, Žalob- cově domněnce, že vyznačení sporné hranice je zásahem do jeho vlastnického práva, nelze přisvědčit. Katastrální úřad není vůbec nadán pravomocí rozhodovat o existenci či o rozsahu vlastnického prá- va k nemovitostem (rozhoduje jen o po- volení vkladu tohoto práva do katastru, a to ve zcela jiném řízení podle $ 2 a násl. zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlast- nických a jiných věcných práv k nemovi- tostem): ani v žalobcově věci nerozhodo- val o vlastnickém právu, nýbrž pouze o tom, jak budou hranice jeho pozemku nadále vyznačeny v katastrální evidenci, Žalobcovy domněnky o povaze roz- hodování katastrálního úřadu neměly nicméně vliv na procesní průběh věci; bez ohledu na to, jak svůj nárok vnímal, totiž žalobce postupoval správně a žalo- bu podal ke Krajskému soudu v Ostravě jako soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví.
Právě tento soud však pochy- bil, když dospěl k závěru, že žalobcova právní věc „vyplývá z vlastnického práva k nemovitostem“ jakožto občanskopráv- ního vztahu, a z tohoto důvodu žalobu odmítl Formulaci „vyplývá z občansko- právních vztahů“ ($ 244 odst. 1 o. s. ř) si krajský soud -vyložil příliš široce: „vyplý- vat“ totiž neznamená jakkoli souviset s vlastnickým právem. Při takovém výkla- du by se jako rozhodování o věcech vyplý- vajících z občanskoprávních vztahů, resp. o věcech soukromoprávních, dala paušál- ně a.
bez bližšího zkoumání označit pře- vážná část agendy katastrálních úřadů, ne- boť jednou z nejvýznamnějších funkcí katastru nemovitostí je evidence věcných práv k nemovitostem jakožto práv nepo- chybně soukromých. Tento závěr je ale nesprávný: příslušnost soudu se v každém jednotlivém případě řídí nikoli abstraktně pojatou soukromoprávní či veřejnoprávní povahou určitého institutu (zde vlastnic- kého práva k nemovitosti), nýbrž charak- terem konkrétního zásahu do právní sféry účastníka řízení, k němuž došlo v důsled- ku rozhodnutí správního orgánu.
Do rozhodování obecných soudů sice spadají věci vkladu práva k nemovitos- tem ($ 249 odst. 2 o. s. ř.), které jsou těs- ně spjaty s občanskoprávními instituty vyžadujícími ke své účinnosti knihovní řízení a zápis do veřejných registrů; ob- nova katastrálního operátu však není vě- cí vyplývající ze soukromoprávních vzta- hů, nýbrž souborem evidenčních úkonů, jimiž se nezasahuje do subjektivních sou- kromých práv. Řízení o námitkách proti obsahu katastrálního operátu obnovova- ného novým mapováním, v němž se zkoumá případné pochybení katastrální- ho úřadu při zjišťování průběhu hranic, tak není řízením, v němž správní orgán rozhoduje spory nebo jiné.
právní věci vyplývající z občanskoprávních vztahů. Rozhodnutí vydaná v takovém řízení pro- to podléhají přezkumné pravomoci sou- dů ve správním soudnictví. Na povahu rozhodnutí inspektorátu o námitkách nemá vliv ani skutečnost, že zpochybněním průběhu hranice po- zemků (jejíž jednu část během mapová- ní odsouhlasil a jejíž zbývající část byla v evidenci vyznačena jako sporná) žalob- ce usiluje o to, aby jeho pozemek byl vy- značen v jiných hranicích a v jiné výmě- ře, než jaké má za existující katastrální úřad.
Spor o určení průběhu hranice je sporem o rozsah vlastnického práva, kte- rý vyplývá z občanskoprávních vztahů ($ 7 odst. 1 o. s. ř.); katastrální orgány však v této věci o takovém sporu neroz- hodovaly, a jak bylo řečeno výše, ani tak činit nemohou. Právní vztahy k pozem- ku by ostatně mohly být dotčeny jen teh- dy, byla-li by jejich případná změna dolo- žena listinou; to se ovšem nestalo. Žalobce se může domáhat určení průbě- hu hranice u obecného soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu; v řízení o námitkách proti obnove- nému katastrálnímu operátu však takové nároky s úspěchem vznášet nelze.
Jelikož tedy rozhodnutí o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu (resp. rozhodnutí o odvolání v ta- kové věci) není rozhodnutím ve věci vy- plývající ze soukromoprávních vztahů, zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout o vě- ci přísluší soudu ve správním soudnictví. Zvláštní senát zruší v souladu s $ 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodo- vání některých: kompetenčních sporů, rozhodnutí, kterým strana kompetenční- ho sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci.
Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě v rozsahu, který výroku, jímž byla pravomoc určena, odporuje. (R) 973 696 696 Dualismus práva: konfiskace majetku na základě dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb. k $ 1 odst. 4 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelské- ho majetku a Fondech národní obnovy Rozhodnutí 0 tom, zda jsou splněny podmínky podle dekretu presiden- ta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, vydané podle $ 1 odst. 4 tohoto dekretu příslušným okres- ním národním výborem, má deklaratorní charakter.
Ke konfiskaci dotče- ného majetku proto docházelo přímo ze zákona (dekretu presidenta re- publiky), a šlo tedy o nabytí vlastnictví na základě jiných skutečností stanovených zákonem ve smyslu $ 132 občanského zákoníku. O určovací žalobě (především zda ke konfiskaci dle citovaného dekretu nedošlo) je proto příslušný rozhodnout soud v občanském soudním řízení.
Spor o pravomoc mezi Okresním soudem v Olomouci a Krajským soudem