ních sporů Kladný kompetenční spor ve smyslu $ 1 odst. 2 věty prvé zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, vzniká zpravidla tehdy, pokud jedna ze stran sporu má za to, že jí náleží pravomoc rozhodnout o věci samé, o které již rozhodla pravomocně druhá strana tohoto sporu.
Pojem kladného kompetenčního sporu vymezuje ustanovení $ 1 odst. 2 věta prvá zákona č. 131/2002 Sb. Tako- výmto sporem je Spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhod- nutí v totožné věci individuálně urče- ných účastníků, o níž bylo druhou stra- nou výdáno pravomocné rozhodnutí. Jinak řečeno, kladný kompetenční spor může vzniknout jen tehdy, pokud jedna ze stran sporu má za to, že jí náleží pra- vomoc rozhodnout o věci samé, o které již rozhodla pravomocně druhá strana tohoto sporu (jiný orgán).
O takový pří- pad se však v dané věci nejedná. Shora uvedeným rozhodnutím finančního úřa- du bylo podle ustanovení $ 64 odst. 2 d. ř. vysloveno, že se přeplatky na dani z přidané hodnoty použijí na úhradu ne- doplatku na dani z nemovitosti. Oproti tomu ve věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi je (jak je zřejmé z žaloby) předmětem řízení vyslovení platební po- vinnosti (zaplacení částky 88 733 Kč s návrhem na vydání platebního rozka- ———-—-—-—>—.————————————————————————————— 726 zu), s poukazem na ustanovení občan- ského zákoníku o vydání bezdůvodného obohacení (aniž by se žalobce blíže za- býval otázkou právních důsledků uvede- ného správního rozhodnutí).
Již z toho- to důvodu není splněna podmínka totožnosti věcí, jak vyžaduje $ 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. Pro úplnost je nutno uvést, že z poda- né žaloby nevyplývá, že by se žalobce do- máhal přezkoumání citovaného rozhod- nutí žalovaného, a že by tedy toto podání (v rozporu s jejím obsahem a navrhova- ným petitem) mělo být považováno za od- volání (či správní žalobu). Ostatně pokud by Okresní soud v Břeclavi (přes uvedené skutečnosti,- po případném doplnění a upřesnění žaloby) byl i nadále toho ná- zoru, že se jedná o odvolání proti rozhod- nutí správního orgánu, samotné citované rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci by nebránilo, aby postupoval podle $ 104 odst. 1 věta druhá o.
s. ř. Podle ustanovení $ 103 o. s. ř. totiž soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmín- ky, za nichž může rozhodnout ve věci sa- mé (podmínky řízení). Nadřízenému vrchnímu soudu pak při rozhodování po- dle ustanovení $ 104a o. s. ř. náleží toliko posuzování věcné příslušnosti soudů v ří- zení podle občanského soudního řádu ($ 9 a $9a o.s. ř), nikoliv vlastní rozho- dování o pravomoci soudů (viz též usta- novení $ 104 odst. 7 o. s. ř. o vázanosti takovýmto rozhodnutím, pokud jde o věc- nou příslušnost soudů).
Protože ani na základě jiných skuteč- ností nebylo možno dovodit, že se jedná o kompetenční spor, byl návrh Okresní- ho soudu v Břeclavi odmítnut [$ 4 záko- na č. 131/2002 Sb., ve spojení s $ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. (oda)
Spor o pravomoc mezi Okresním soudem v Břeclavi a Finančním úřadem v Břeclavi, za účasti žalobce Mgr. Roberta T. (správce konkursní podstaty spo- lečnosti s ručením omezeným T), ve věci žaloby o vydání bezdůvodného obo- hacení vedené u Okresního soudu v Břeclavi.