Na 127/2019- 10 - text
Nao 155/2017
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: P. S., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o podání žalobce ze dne 7. 7. 2019,
Podání žalobce ze dne 7. 7. 2019 se postupuje Krajskému soudu v Ostravě.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 9. 7. 2019 doručeno podání žalobce ze dne 7. 7. 2019. Toto podání je označeno jako „žaloba proti rozhodnutí ČSSZ v Ostravě a ČSSZ v Praze, č. j. X ze dne 6. 6. 2012 a č. j. X ze dne 11. 4. 2019“. Žalobce v podání poukazuje na „nesprávnost rozhodnutí dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, když žalovaní, resp. lékaři posudkových komisí OSSZ Karviná a ČSSZ Ostrava a Praha, včetně dalších zaměstnanců, kteří v mém případě rozhodovali a posuzovali můj dlouhodobě nepříznivý zdr. stav a porušili tímto vyhlášku č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro účely invalidity“. V podání žalobce popisuje své zdravotní obtíže, nesouhlasí s lékařskými posudky a domáhá se po soudu určení, že splňuje podmínky pro vyslovení závěru o jeho invaliditě.
[2] S ohledem na výše vedené dospěl zdejší soud k závěru, že uvedené podání je žalobou proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).
[3] Nejvyšší správní soud však není oprávněn o takové žalobě rozhodovat. Zdejší soud je oprávněn rozhodovat až o příp. kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského (správního) soudu. Příslušnost správních soudů je upravena v § 7 s. ř. s. Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud (§ 7 odst. 1 s. ř. s.). Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany (§ 7 odst. 2 věta první s. ř. s.). Ve věcech důchodového pojištění a dalších dávek systému sociálního zabezpečení uvedených v § 7 odst. 3 s. ř. s., je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému (§ 7 odst. 5 věta první s. ř. s.).
[4] Žalobce se podáním domáhá přezkoumání specifikovaných rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Žalobce se zdržuje ve Věznici Karviná, Fryštátská 178, Karviná. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o soudech a soudcích), ve spojení s bodem 25 přílohy č. 3 téhož zákona spadá Karviná do obvodu Okresního soudu v Karviné. Na základě § 11 odst. 2 zákona o soudech a soudcích, ve spojení s bodem 8 přílohy č. 2 téhož zákona potom platí, že obvod Okresního soudu v Karviné spadá do obvodu Krajského soudu v Ostravě. K řízení ve věci žalobce je tedy příslušný Krajský soud v Ostravě. Obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2019, č. j. Na 115/2019 - 7. Nejvyšší správní soud proto postoupil podání Krajskému soudu v Ostravě.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 18. července 2019
JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu