Na 152/2023- 9 - text
Na 152/2023 - !Neočekávaný konec výrazu pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: H. T., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 8. 2023,
Věc se postupuje Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně a místně příslušnému.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 17. 8. 2023 doručeno podání žalobkyně ze dne 16. 8. 2023, kterým se brání „proti rozhodnutí námitkového řízení pod č. j. X“. K tomuto podání žalobkyně připojila rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 8. 2023, č. j. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 5. 2023, ve věci žádosti o invalidní důchod.
[2] Dle § 12 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. Podle § 102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není li dále stanoveno jinak.
[3] Podání žalobkyně doručené Nejvyššímu správnímu soudu je podle svého obsahu žalobou proti rozhodnutí správního orgánu (České správy sociálního zabezpečení), nikoli kasační stížností, která by směřovala proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. Nejvyšší správní soud proto není k projednání žaloby proti správnímu rozhodnutí věcně příslušný.
[4] V souladu s § 7 odst. 1 s. ř. s. jsou k řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu věcně příslušné krajské soudy. Místní příslušnost krajského soudu pak v daném případě upravuje v § 7 odst. 3 s. ř. s., podle kterého platí, že ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
[5] Vzhledem k tomu, že bydlištěm žalobkyně je obec Protivanov, je místně příslušným krajským soudem v souladu s přílohami 2 a 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), Krajský soud v Brně. Území obce Protivanov patří do obvodu Okresního soudu v Prostějově, který patří do obvodu Krajského soudu v Brně.
[6] Podle § 7 odst. 5 věty první s. ř. s. platí, že byl li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně a místně příslušnému.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. září 2023
Mgr. Ing. Veronika Juřičková předsedkyně senátu