Na 207/2021- 6 - text
Na 207/2021 - !Neočekávaný konec výrazu pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Z. H., proti žalované: Věznice Příbram, P. O. BOX 1, Příbram, o stížnosti žalobce ze dne 13. 9. 2021,
Věc se postupuje věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Praze.
[2] Podle § 102 s. ř. s. je kasační stížnost […] opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není li dále stanoveno jinak.
[3] Z doručené stížnosti vyplývá, že žalobce nesouhlasí s postupem žalované, který je upraven zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů.
[4] Kasační soud proto s ohledem na obsah podání žalobce dospěl k závěru, že se i přes jeho označení nejedná o „kasační stížnost“ ve smyslu citovaného ustanovení § 102 s. ř. s., ale o žalobu, o které však není Nejvyšší správní soud oprávněn rozhodovat.
[5] Příslušnost správních soudů je upravena v § 7 s. ř. s. Podle odst. 1 tohoto ustanovení, nestanoví li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.
[6] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
[7] Za „správní orgán“ se přitom podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. považuje orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzická nebo právnická osoba nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
[8] V nynější věci představuje správní orgán Věznice Příbram, která provádí srážky z účtu žalobce na náklady výkonu trestu odnětí svobody. Jelikož v posuzovaném případě soudní řád správní ani zvláštní zákon nestanovuje jinak, je pro určení místní příslušnosti správního soudu ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. rozhodné sídlo žalované; tím je Příbram. Místně příslušným k řízení o předmětné věci je tudíž Krajský soud v Praze (viz příloha č. 2 bod 2 a příloha č. 3 bod 54 zákona o soudech a soudcích).
[9] Podle § 7 odst. 5 s. ř. s., byl li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.“
[10] Nejvyšší správní soud tudíž ze shora uvedených důvodů rozhodl o postoupení věci věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 29. září 2021
JUDr. Jiří Palla předseda senátu