Na 210/2011- 8 - text
č. j. Na 210/2011 - 8
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci navrhovatele: F. Z., proti odpůrci: Městský úřad Uherský Brod, odbor sociálních věcí, se sídlem Masarykovo nám. 100, Uherský Brod, v řízení o rozkladu proti rozhodnutí odpůrce ze dne 16. 8. 2011, č. j. OSV/2467/2011,
I. Podání navrhovatele s e o d m í t á .
II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.
Navrhovatel podal k Nejvyššímu správnímu soudu (a tomuto soudu výslovně adresoval, když uvedl „Správnímu soudu v Brně“) podání označené jako rozklad proti rozhodnutí Městského úřadu Uherský Brod ze dne 16. 8. 2011, č. j. OSV/2467/2011, kterým byla zamítnuta žádost navrhovatele o prodloužení mimořádných výhod II. stupně a dále mu byly odňaty mimořádné výhody II. stupně s platností od 1. 9. 2011. V rozhodnutí byl navrhovatel poučen, že proti němu lze podat odvolání písemně nebo ústně do protokolu u Městského úřadu Uherský Brod, odboru sociálních věcí ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí a že o odvolání rozhodne Krajský úřad Zlínského kraje, odbor sociálních věcí.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle odst. 5 věta prvá citovaného ustanovení podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému.
Nejvyšší správní soud podle ust. § 102 s. ř. s. rozhoduje o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů. O opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů Nejvyšší správní soud nerozhoduje s výjimkou přesně vymezených agend, např. volební soudnictví, návrh na zrušení opatření obecné povahy, z nichž ani jedné se návrh navrhovatele netýká. Proto o podání navrhovatele nemůže Nejvyšší správní soud rozhodnout, neboť takové podání není k Nejvyššímu správnímu soudu přípustné. Ve věci navrhovatele nejsou podmínky ani pro postup podle ust. § 46 odst. 5 s. ř. s., neboť navrhovatel byl odpůrcem zcela v souladu se zákonem poučen o tom, jaký řádný opravný prostředek může proti jeho rozhodnutí podat a v jaké lhůtě to má učinit.
Na správní soudnictví, konkrétně na místně příslušný krajský soud, by se navrhovatel mohl obrátit pouze tehdy, vyčerpal-li by bezvýsledně řádné opravné prostředky ve správním řízení. Tedy až poté, co by o jeho opravném prostředku pro něho nepříznivě rozhodl Krajský úřad Zlínského kraje, odbor sociálních věcí. Teprve poté, kdy by o jeho žalobě proti tomuto rozhodnutí negativně rozhodl krajský soud, mohl by rozhodovat Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti přezkoumat rozhodnutí krajského soudu. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podání navrhovatele odmítl podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako podání, které k Nejvyššímu správnímu soudu nelze přípustně podat.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. září 2011
JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu