Na 221/2017- 9 - text
Na 221/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci navrhovatele: P. Š., v řízení o návrhu na zahájení přezkumného řízení,
I. Návrh s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 12. 6. 2017 doručen navrhovatelův přípis ve věci „Stížnost na orgány moci výkonné. Žádám o přezkumné řízení proti usnesení Krajského soudu v Ostravě soudu odvolacímu“. V tomto přípise navrhovatel žádá o zahájení přezkumného řízení ve vztahu k usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2017, č. j. 15 Co 41/2017 - 158, a č. j. 15 Co 44/2017 - 165, jimiž krajský soud rozhodoval ve věci žaloby Pražské plynárenské, a. s. o zaplacení částky 32 260 Kč s příslušenstvím proti navrhovateli v pozici žalovaného.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval svou pravomoc o věci rozhodovat. Podle § 4 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, o kompetenčních žalobách, a dále ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí nebo o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. Řízení ve věcech soukromoprávních naproti tomu spadá do pravomoci soudů v občanském soudním řízení (srov. § 7 a § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nejvyšší správní soud je přitom vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví (§ 12 s. ř. s.). [3] Ve svém návrhu se navrhovatel dožaduje přezkumu rozhodnutí krajského soudu vydaných v občanskoprávním řízení. Nejvyšší správní soud ani specializované senáty krajských soudů však nejsou věcně ani funkčně příslušné k posouzení zákonnosti rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení. Nejvyšší správní soud proto není věcně ani funkčně příslušný k vyřízení navrhovatelova podání. [4] Vzhledem k tomu, že navrhovatel svým podáním brojí proti rozhodnutí soudu, je toto podání opravným prostředkem, nikoliv podáním, kterým se zahajuje řízení samé. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že není na místě postupovat podle § 46 odst. 2 s. ř. s., neboť jak uvedl například v usnesení ze dne 22. 8. 2006, č. j. Na 42/2006 - 21, „‚Žalobou‘ ve smyslu § 46 odst. 2 věty druhé s. ř. s. nutno rozumět toliko podání, kterým se zahajuje řízení před soudem první instance v některé z forem řízení podle občanského soudního řádu, nikoli však též opravný prostředek, který svým obsahem odpovídá některému z opravných prostředků upravených v občanském soudním řádu.“ (srov. obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2011, č. j. Na 206/2011 - 5). [5] Příslušnost soudu je jednou z podmínek řízení, která musí být dána, aby soud mohl o konkrétní věci rozhodovat. Není-li dána a nelze-li věc postoupit věcně a místně příslušnému soudu či podání odmítnout podle § 46 odst. 2 s. ř. s., musí to být důvodem k odmítnutí podání podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že ve věci musí být dána věcná a funkční příslušnost soudu, který má věc rozhodnout, je v daném případě neodstranitelný, neboť není žádného soudu, který by o podání podatele mohl rozhodnout. Nejvyšší správní soud proto z uvedených důvodů návrh podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. června 2017 Mgr. David Hipšr předseda senátu