Nejvyšší správní soud usnesení sociální

Na 233/2018

ze dne 2018-10-24
ECLI:CZ:NSS:2018:NA.233.2018.8

Na 233/2018- 8 - text



USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: D. D., zastoupena zákonným zástupcem D. D., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení o žalobě ze dne 3. 10. 2018,

Věc se postupuje věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě.

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 3. 10. 2018 podání, v němž zákonný zástupce žalobkyně žádá o přezkoumání a zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) ze dne 25. 9. 2018, č. j. MPSV-2018/145032-513/3, kterým ministryně práce a sociálních věcí neshledala důvodným podnět zákonného zástupce k přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí ministerstva ze dne 3. 7. 2018, č. j. MPSV-2018/111381-421/1. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 28. 3. 2018, č. j. OTE-1289/2018-V4, kterým byla žalobkyně vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání ode dne 7. 3. 2018 z důvodu maření součinnosti s Úřadem práce ČR.

[2] S ohledem na obsah podání dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že se zřejmě jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“).

[3] Nejvyšší správní soud však není oprávněn o takové žalobě rozhodovat. Zdejší soud je oprávněn rozhodovat až o příp. kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského (správního) soudu. Příslušnost správních soudů je upravena v § 7 s. ř. s. Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud (§ 7 odst. 1 s. ř. s.). Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti (§ 7 odst. 2 s. ř. s.). Ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje (§ 7 odst. 3 s. ř. s.). Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.

[4] Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhá přezkumu rozhodnutí správního orgánu ve věci zaměstnanosti (srov. usnesení ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013 - 43) a bydliště žalobkyně je v Ostravě, je k řízení o této žalobě věcně a místně příslušný Krajský soud v Ostravě. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o postoupení věci tomuto soudu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2010, č. j. Na 57/2010 - 9, ze dne 12. 8. 2010, č. j. Na 174/2010 - 7, či ze dne 11. 6. 2015, č. j. Na 160/2015 – 10, atp.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 24. října 2018

JUDr. Karel Šimka předseda senátu