Na 261/2021- 11 - text
Na 261/2021 - !Neočekávaný konec výrazu pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: P. T., zastoupen J. T., proti žalovanému: Okresní státní zastupitelství v Sokolově, se sídlem K. H. Borovského 408, Sokolov, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2020, č. j. ZN 73/2020 21,
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 2. 12. 2021 podání žalobce označené jako „Žaloba proti rozhodnutí OSZ v Sokolově“, jímž se domáhá soudního přezkumu postupu žalovaného v souvislosti s jím podaným trestním oznámením. Především pak brojí proti způsobu vyřízení žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu, o němž jej žalovaný zpravil ve vyrozumění (žalobcem označované jako rozhodnutí) ze dne 2. 7. 2020, č. j. ZN 73/2020 21.
[2] Podle § 4 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) „[s]oudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen ,správní orgán‘), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách.“ Podle odst. 2 téhož ustanovení „[v]e správním soudnictví dále soudy rozhodují a) ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, b) ve věcech politických stran a politických hnutí, c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.“
[3] Podle § 12 odst. 1 s. ř. s. „Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.“
[4] V posuzované věci je zřejmé, že přezkum žalobcem označeného rozhodnutí (či spíše vyrozumění) nejenže nespadá do pravomoci Nejvyšší správního soudu, ale vůbec nepodléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví. Absence pravomoci představuje neodstranitelný nedostatek řízení, který soudu brání ve věcném projednání podané žaloby. Z tohoto důvodu soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
[5] O nákladech řízení pak rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
[6] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že proti vyřízení svého podání se mohl žalobce bránit u nejblíže vyššího státního zastupitelství, tzn. u Krajského státního zastupitelství v Plzni (viz § 16a odst. 7 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství).
Poučení:
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 9. prosince 2021
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu