Nejvyšší správní soud usnesení správní

Na 3/2022

ze dne 2022-01-12
ECLI:CZ:NSS:2022:NA.3.2022.11

Na 3/2022- 11 - text

 Na 3/2022 - pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: J. Z., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MSP 57/2019 ODSK

OTC/11,

Věc se postupuje věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze.

[1] Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 7. 1. 2022 doručeno podání žalobce označené jako „žaloba“. Plyne z něj, že se žalobce domáhal přiznání peněžité pomoci podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), v rozhodném znění. Žalovaný dle žalobcova tvrzení předmětnou žádost zamítl rozhodnutím č. j. MSP 57/2019 ODSK OTC/11 (dále jen „napadené rozhodnutí“), neboť v době zavraždění jeho matky a sestry byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Z podání žalobce je zřejmé, že s tímto rozhodnutím nesouhlasí a považuje jej za nezákonné (brojil proti němu zřejmě již žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který měl věc vyřídit usnesením č. j. 5 Co 1335/2021, doručeným žalobci dne 28. 12. 2021, a to tak, že má žalobu podat ve lhůtě do 1 měsíce u správního soudu).

[2] Nejvyšší správní soud podání žalobce posoudil jako žalobu proti napadenému rozhodnutí žalovaného [srov. § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v rozhodném znění (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 30 odst. 7 zákona o obětech trestných činů, dle nějž se může žadatel o peněžitou pomoc proti pravomocnému rozhodnutí podat žalobu podle soudního řádu správního]. Zdejší soud přitom dospěl k závěru, že není k řízení o této žalobě věcně příslušný.

[3] Podle § 7 odst. 1 s. ř. s. jsou k řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu věcně příslušné krajské soudy.

[4] Místní příslušnost je stanovena v § 7 odst. 2 s. ř. s., podle něhož nestanoví li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Výjimky z tohoto ustanovení upravuje § 7 odst. 3 s. ř. s., který však na projednávanou věc nedopadá.

[5] Žalovaným je Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2. K projednání žaloby je tedy místně příslušný Městský soud v Praze.

[6] Podle § 7 odst. 5 s. ř. s. platí, že byl li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.

[7] Nejvyšší správní soud proto v souladu s citovaným ustanovením postoupil věc k projednání Městskému soudu v Praze jakožto soudu věcně a místně příslušnému.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 12. ledna 2022

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu