Na 3/2025- 21 - text
Na 3/2025 - pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Martiny Küchlerové a JUDr. Jakuba Camrdy v kárné věci obviněného Mgr. Bc. M. S., státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze,
Věc kárně obviněného Mgr. Bc. M. S., státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, vedená před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. Na 3/2025, se podle § 188 odst. 1 písm. a) trestního řádu ve spojení s § 25 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., postupuje Vrchnímu soudu v Olomouci, jako věcně a místně příslušnému kárnému soudu.
[1] Dne 8. 1. 2025 podala vrchní státní zástupkyně v Praze Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce Mgr. Bc. M. S. pro spáchání kárného provinění podle § 28 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, kterého se obviněný měl podle kárného návrhu dopustit tím, že dne 23. 7. 2024 v 11:12 hodin v jemu přidělené kanceláři č. 105/IB poté, co jej JUDr. T. T., ředitel odboru trestního řízení Vrchního státního zastupitelství v Praze, jako oprávněný vedoucí zaměstnanec, za přítomnosti Mgr. Ing. M. F., bezpečnostního ředitele Vrchního státního zastupitelství v Praze a Mgr. O. H., vedoucí personálního oddělení Vrchního státního zastupitelství v Praze, vyzval k dechové zkoušce na přítomnost alkoholu, se této odmítl podrobit, a to i po opakované výzvě JUDr. T. T. přesto, že jím byl upozorněn na povinnost podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu, a na následky takového odmítnutí dechové zkoušky, přičemž se Mgr. Bc M. S. choval neslušně a nepatřičně, když po vstupu JUDr. T. T., Mgr. Ing. M. F. a Mgr. O. H. do jeho kanceláře se k přítomným otočil zády, ignoroval je a poté, co byl ředitelem odboru trestního řízení Vrchního státního zastupitelství v Praze JUDr. T. T. vyzván k dechové zkoušce na přítomnost alkoholu, řekl „Jděte do řiti“, v tomto způsobu chování pokračoval až do 11:20 hodin, kdy přítomní jeho kanceláře opustili.
[2] V řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů byl přijat zákon č. 438/2024 Sb., který podstatně novelizuje dosavadní právní úpravu danou zákonem č. 7/2002 Sb. Novelizační zákon byl vyhlášen dne 20. 12. 2024 s tím, že dle jeho přechodných ustanovení tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 10 až 25 a části páté čl. IX bodu 4, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Ke dni 1. 1. 2025 tak nabyl účinnosti celý novelizační zákon č. 438/2024 Sb. Kárný návrh byl podán dne 8. 1. 2025.
[3] Podle současně platného a účinného zákona č. 7/2002 Sb., o řízeních ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárných řízeních“), je v souladu s § 3, § 4 písm. b) a § 5 odst. 2 tohoto zákona věcně a místně příslušný k projednání daného návrhu Vrchní soud v Olomouci, jakožto kárný soud prvního stupně, ve věcech kárných řízení státních zástupců, zde konkrétně státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Nejvyšší správní soud je dle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o kárných řízeních odvolacím kárným soudem.
[4] Dle § 25 odst. 1 zákona o kárných řízení platí, že nestanoví li tento zákon jinak nebo nevyplývá li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. V řízení o odvolání se za předpokladů podle věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu.
[5] V nynější věci, tedy ve věci podání kárného návrhu k věcně (a místně) nepříslušnému kárnému soudu, je na místě přiměřeně postupovat dle ustanovení zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Z něj plyne, že pokud soud dospěje k závěru, že není příslušný, předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný [§ 188 odst. 1 písm. a) trestního řádu či § 222 odst. 1 trestního řádu]. V nynější věci zde však takový nejblíže společně nadřízený soud není (srov. i § 24 odst. 1 trestního řádu), je tedy na místě – za přiměřené aplikace trestního řádu – věc postoupit věcně (a místně) příslušnému kárnému soudu přímo.
[6] Nejvyšší správní soud tak s ohledem na výše uvedené postoupil výše specifikovaný návrh vrchní státní zástupkyně v Praze k Vrchnímu soudu v Olomouci, jako kárnému soudu věcně (a místně) příslušnému k projednání a rozhodnutí věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. ledna 2025
JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu