Na 51/2021- 7 - text
Na 51/2021-7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobců: a) L. V., bytem a b)
V. V., proti žalovaným: 1) Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na poříčním právu 376/1, Praha 2, 2) Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, 3) Městský úřad Kuřim, se sídlem Jungmannova 968/75, Kuřim, a 4) Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně, kontaktní pracoviště Brno venkov, se sídlem Bezručova 844/5, Kuřim, v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného 1) ze dne 9. 11. 2020, čj. SZ/MPSV-2020/160306-921 a čj. MPSV-2020/219321-921, a dále o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,
Věc se postupuje věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Brně.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 9. 3. 2021 podání žalobců nazvané jako „Žaloba správní na státní správu vykonávanou ve smyslu § 5 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a žaloba proti jinému zásahu a proti rozhodnutí MPSV“. Žalobci se domáhají toho, aby soud zrušil rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce České republiky, kterými jim byl odňat příspěvek na péči, dále aby zrušil „vadný § umožňující mučení ZTP“ a aby nařídil žalovaným zajistit dostupnost sociálních služeb na celém území Jihomoravského kraje.
[2] Nejvyšší správní soud je podle soudního řádu správního příslušný k rozhodování o kasačních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů vydaným ve správním soudnictví, jakož i k rozhodování v dalších případech stanovených tímto předpisem nebo zvláštním zákonem. O takovou věc se v tomto případě nejedná. V souladu s § 7 odst. 1 s. ř. s. jsou k řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů a o žalobách na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu věcně příslušné krajské soudy.
[3] Místní příslušnost ve věcech příspěvků na péči stanoví § 7 odst. 3 s. ř. s., dle kterého je k řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Jelikož z podání vyplývá, že žalobci mají své bydliště v Kuřimi, je k projednání žaloby proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí o odnětí příspěvku na péči místně příslušný Krajský soud v Brně.
[4] Co se týče části žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, ve které je vytýkána nedostupnost sociálních služeb, Nejvyšší správní soud dodává, že tento žalobní okruh přesahuje rámec příspěvků na péči, a je proto nutné v tomto případě stanovit místní příslušnost dle obecných pravidel. Dle § 7 odst. 2 s. ř. s. je místně příslušným soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Žalované správní orgány vyjma ministerstva, které rozhodovalo o odnětí příspěvku na péči, mají sídlo na území Jihomoravského kraje. Proto i v tomto případě je místně příslušný Krajský soud v Brně.
[5] Podle § 7 odst. 5 s. ř. s., byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Nejvyšší správní soud proto v souladu s uvedeným ustanovením postoupil věc Krajskému soudu v Brně jakožto soudu věcně a místně příslušnému.
[6] Nejvyšší správní soud závěrem dodává, že podání návrhu na zrušení jednotlivých ustanovení zákona, jak se žalobci domáhají, je možné pouze za podmínek stanovených v § 64 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně 20. dubna 2021
JUDr. Michal Mazanec předseda senátu