Na 53/2026- 15 - text Na 53/2026 - pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudkyň Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: A. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X, takto:
Věc se postupuje věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze. Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 22. 4. 2026 doručeno podání žalobkyně označené jako „Žaloba proti rozhodnutí č. j. X A. K..“
[2] Nejvyšší správní soud je podle soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) příslušný k vyřizování kasačních stížností proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů vydaným ve správním soudnictví, jakož i k rozhodování v dalších případech stanovených tímto předpisem nebo zvláštním zákonem. Podle § 102 s. ř. s. je kasační stížnost […] opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.
[3] Žalobkyně doložila jako přílohu podání fotokopie několika stránek textu, které jsou však výrazně nízké kvality. Nadto se nejedná o ucelený dokument; ve spodních částech jednotlivých listů je patrné vzestupné číslování stran 2 až 8 (chybí první stránka textu). Žalobkyně doložila taktéž další dokument, z jehož obsahu je patrné toliko to, že jej vydala Pražská správa sociálního zabezpečení. Ačkoliv jsou veškeré výše uvedené dokumenty značně rozostřené a těžce čitelné, lze z jejich obsahu seznat, že se jedná o část textu rozhodnutí, jímž žalovaná rozhodla o námitkách, které žalobkyně podala proti jejímu rozhodnutí v prvním stupni řízení.
Z obsahu dokumentu je zároveň patrné, že se věc týče starobního důchodu žalobkyně. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že uvedené rozhodnutí je rozhodnutím správního orgánu a nikoli rozhodnutím krajského soudu ve správním soudnictví, pročež se nejedná o kasační stížnost ve smyslu výše citovaného ustanovení, ale o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. téhož zákona. O té však Nejvyšší správní soud není oprávněn rozhodovat.
[4] Podle § 7 odst. 1 s. ř. s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.
[5] Podle § 7 odst. 3 s. ř. s. ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávky státní sociální pomoci, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávky pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
[6] Místní příslušnost je v posuzovaném případě stanovena v § 7 odst. 3 s. ř.
s.; k projednání předmětné žaloby je tedy místně příslušný Městský soud v Praze, neboť v jeho obvodu má žalobkyně bydliště.
[7] Podle § 7 odst. 5 s. ř. s., byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla-li věc nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji Nejvyšší správní soud krajskému soudu, který ji postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně příslušnému.
[8] Nejvyšší správní soud tudíž ze shora uvedených důvodů rozhodl o postoupení věci věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze. Ten také posoudí, nakolik je podání žalobkyně relevantní s ohledem na ustanovení § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.ve znění zákona č. 314/2025 Sb.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 6. května 2026 JUDr.
Jaroslav Vlašín předseda senátu