Na 58/2018- 14 - text
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: P. H., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, v řízení o žalobě žalobce ze dne 15. 2. 2018,
Věc s e p o s t u p u j e věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Praze.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 15. 2. 2018 doručeno podání žalobce směřující proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje č. j. 012854/2017/KUSK-DOP/HRO.
[2] V podání žalobce poukazoval mj. na vady řízení při zjišťování skutkového stavu věci ze strany správního orgánu, nepřezkoumatelnost rozhodnutí, nezákonnost udělené pokuty, a navrhoval, aby Nejvyšší správní soud označené rozhodnutí žalovaného zrušil. K podání přiložil nečitelnou kopii rozhodnutí žalovaného.
[3] V zájmu urychlení vyřízení věci se Nejvyšší správní soud dotázal žalovaného, zda skutečně vydal ve věci žalobce rozhodnutí č. j. 012854/2017/KUSK-DOP/HRO. Žalovaný sdělil, že ve věci žalobce vydal právě uvedené rozhodnutí, které zdejšímu soudu následně i předložil. Soud z vyžádaného rozhodnutí žalovaného (č. j. 012854/2017/KUSK-DOP/HRO) zjistil, že se jedná o rozhodnutí, které žalovaný vydal dne 11. 5. 2017. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Příbram, odboru dopravy, ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. SZ MěÚPB DÚ/49362/2016/Nep, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 30 000 Kč a zákaz činnosti (zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 18 měsíců) za spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemích komunikacích a o změnách některých zákonů.
[4] S ohledem na obsah podání a výše uvedená zjištění dospěl zdejší soud k závěru, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“).
[5] Nejvyšší správní soud však není oprávněn o takové žalobě rozhodovat. Zdejší soud je oprávněn rozhodovat až o příp. kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského (správního) soudu. Příslušnost správních soudů je upravena v § 7 s. ř. s. Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud (§ 7 odst. 1 s. ř. s.). Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti (§ 7 odst. 2 s. ř. s.). Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla-li věc nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji Nejvyšší správní soud krajskému soudu, který ji postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně příslušnému. (§ 7 odst. 5 s.
ř. s.).
[6] Vzhledem k tomu, že podanou žalobou se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Příbram, je k řízení o této žalobě věcně a místně příslušný Krajský soud v Praze. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o postoupení věci tomuto soudu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2010, č. j. Na 57/2010 - 9, ze dne 12. 8. 2010, č. j. Na 174/2010 - 7, či ze dne 11. 6. 2015, č. j. Na 160/2015 - 10 atp.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky. V Brně dne 28. února 2018
JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu