Nad 118/2024- 29 - text
Nad 118/2024 - 30 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Veroniky Juřičkové, soudkyně zpravodajky Jiřiny Chmelové a soudce Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: Mgr.
I. T., zastoupená JUDr. Markem Křížem, Ph.D., advokátem, sídlem Masarykovo nám. 91/28, Karviná, proti žalované: předsedkyně Okresního soudu v Karviné, sídlem park Bedřicha Smetany 176/5, Karviná - Fryštát, v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu žalované vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 A 31/2024, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu,
Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 A 31/2024 se přikazuje Krajskému soudu v Brně.
[1] Žalobkyně je soudkyní Okresního soudu v Karviné donedávna zařazenou na civilní úsek. Dne 26. 6. 2024 podala u Krajského soudu v Ostravě podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), žalobu proti nezákonnému zásahu žalované, který spatřuje v tom, že byla změnou rozvrhu práce přeřazena na exekuční úsek okresního soudu a na jiné pracoviště okresního soudu (pobočku v Havířově) změnou rozvrhu práce. Podle jejího názoru jde o nezákonný zásah do výkonu soudcovské pravomoci.
[2] Žalobkyně současně navrhla, aby byla její věc postoupena mimo jiné z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí jinému krajskému soudu, konkrétně Krajskému soudu v Brně. Tento návrh žalobkyně opírala jednak o tvrzení, že soudci Krajského soudu v Ostravě zařazení na správní úsek by neměli její věc rozhodovat, neboť žalovaná byla dlouholetou soudkyní Krajského soudu v Ostravě a také předsedkyní tohoto soudu. Současně žalobkyně uvedla, že její dřívější žalobu podanou proti stejné žalované, která věcně souvisí s nynější věcí, již projednává Krajský soud v Brně pod sp. zn. 30 A 21/2024. Jedná se o žalobu proti nezákonnému zásahu žalované, který žalobkyně spatřuje v zastavení nápadu věcí v oddělení 17 C.
[3] Krajský soud v Ostravě předložil dne 17. 7. 2024 Nejvyššímu správnímu soudu návrh na delegaci věci. Krajský soud v Ostravě opatřil k otázce možné delegace věci vyjádření žalované, která pro případ vyhovění návrhu na delegaci rovněž navrhla, aby byla věc přikázána Krajskému soudu v Brně, a to z toho důvodu, že tento soud již se stejnými účastnicemi vede řízení pod sp. zn. 30 A 21/2024. Krajský soud v Ostravě dále předložil vyjádření sedmi soudců správního úseku k otázce jejich vazeb na žalovanou.
[4] Podle § 9 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 22. 4. 2004, č. j. Nad 138/2003-26, uvedl, že tento postup představuje výjimku z ústavní zásady zákonného soudu a soudce a rovněž ze zásady trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori). Z tohoto důvodu je třeba k delegaci vhodné přistupovat pouze v ojedinělých a odůvodněných případech. Delegaci vhodnou lze připustit jen tehdy, dojde-li tím k hospodárnějšímu, rychlejšímu či spolehlivějšímu posouzení věci. Jedná se však o výjimku z pravidla a lze ji připustit pouze za výjimečných okolností. Pro delegaci vhodnou musí existovat důležité důvody a naléhavé zájmy, které výjimečně a zcela ojediněle převáží nad ústavní zásadou zákonného soudce a soudu. Delegaci vhodnou může odůvodnit i kumulace různých aspektů věci (usnesení NSS ze dne 14. 11. 2012, č. j. Nad 90/2012-67, bod 9 a 14).
[5] Taktéž Ústavní soud ve své judikatuře zdůraznil, že delegace jinému než místně příslušnému soudu, která umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci, je výjimkou, kterou je třeba vykládat restriktivně (nález Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 938/10).
[6] Na základě zjištěného skutkového stavu Nejvyšší správní soud konstatuje, že ve věci existuje důležitý důvod, na nějž pamatuje citovaný § 9 odst. 2 s. ř. s. V dané věci je delegace opodstatněna tím, že Krajský soud v Brně se již zabývá jinou žalobou žalobkyně, která se věcně váže na předmět nyní projednávané věci. Zastavení nápadu věcí v oddělení 17 C totiž souvisí s přeřazením žalobkyně na exekuční úsek okresního soudu. U obou žalob se jedná o posouzení, zda bylo rozvrhem práce zasaženo do práva žalobkyně zastávajícího funkci soudkyně na její nerušený výkon této funkce. Za této situace je vhodné přezkoumat zákonnost zásahu rozvrhem práce u téhož soudu, neboť lze předpokládat rychlejší posouzení věci, zároveň se tím předejde možným diskrepancím. Nejvyšší správní soud rovněž zohlednil, že žalovaná s přikázáním věci Krajskému soudu v Brně souhlasila.
[7] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že podmínky § 9 odst. 2 s. ř. s. byly v projednávané věci naplněny, a proto věc přikázal Krajskému soudu v Brně, jak bylo žalobkyní navrhováno. Žalobu tak projedná a rozhodne o ní jako soud příslušný Krajský soud v Brně.
[8] Vzhledem k přikázání věci Krajskému soudu v Brně se Nejvyšší správní soud blíže nezabýval otázkou vyloučení jednotlivých soudců správního úseku Krajského soudu v Ostravě z projednání věci pro jejich možnou podjatost.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 12. září 2024
Mgr. Ing. Veronika Juřičková předsedkyně senátu