Nejvyšší správní soud usnesení daňové

Nad 125/2022

ze dne 2024-01-04
ECLI:CZ:NSS:2024:NAD.125.2022.72

Nad 125/2022- 72 - text

 Nad 125/2022 - 73 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: HeliNav, s. r. o., se sídlem U Lesa 137, Zvole, zastoupená Mgr. Ondřejem Mikulášem, advokátem se sídlem Na Hřebenech II 1718/10, Praha 4, proti žalovanému: Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, o nesouhlasu Krajského soudu v Brně s postoupením věci,

I. Nesouhlas Krajského soudu v Brně s postoupením věci není důvodný.

II. Soudem místně příslušným k řízení ve věci vedené prvotně u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Af 1/2022 je Krajský soud v Brně.

[1] Finanční úřad pro Středočeský kraj dodatečnými platebními výměry ze dne 5. 11. 2018, č. j. 4756319/18/2102 51523 203123, a č. j. 4757734/18/2102 51523 203123, žalobkyni dodatečně stanovil k přímé úhradě daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období let 2013 a 2014 a penále. Odvolání žalobkyně proti dodatečným platebním výměrům Odvolací finanční ředitelství (dále jen „OFŘ“) zamítlo rozhodnutím ze dne 22. 10. 2019, č. j. 43934/19/5200 10421 711070 (dále jen „rozhodnutí OFŘ z října 2019“). K podnětu žalobkyně následně žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 10. 2020, č. j. 56290/20/7700 10124 202542, nařídil podle § 122 odst. 1 daňového řádu přezkoumání rozhodnutí OFŘ z října 2019. V přezkumném řízení Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím ze dne 22. 4. 2021, č. j. 15030/21/5200 10421 711070 (dále jen „rozhodnutí OFŘ z dubna 2021“), změnilo rozhodnutí OFŘ z října 2019. Odvolání žalobkyně proti rozhodnutí OFŘ z dubna 2021 žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 11. 2021, č. j. 72701/21/7100 10114 702346, zamítl.

[2] Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Praze domáhala zrušení posledně zmíněného rozhodnutí žalovaného, rozhodnutí OFŘ z dubna 2021, rozhodnutí OFŘ z října 2019, a dodatečných platebních výměrů. Krajský soud v Praze žalobu pro opožděnost odmítl v části, v níž se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí OFŘ z října 2019 a dodatečných platebních výměrů. Ve zbylém rozsahu věc postoupil Krajskému soudu v Brně.

[3] Krajský soud v Praze konstatoval, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno v přezkumném řízení, v němž v prvním stupni rozhodovalo Odvolací finanční ředitelství, které sídlí v Brně. Přezkumné řízení je přitom řízením samostatným, jež s původním daňovým řízením souvisí jen volně. Správním orgánem, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni ve smyslu § 7 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), je tedy dle Krajského soudu v Praze Odvolací finanční ředitelství. Místně příslušným soudem pak je Krajský soud v Brně. Na podporu svých závěrů Krajský soud v Praze odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2018, č. j. Nad 80/2018 – 59, a ze dne 28. 4. 2021, č. j. Nad 73/2021 – 156.

[4] Krajský soud v Brně s postoupením věci nesouhlasil a věc předložil dle § 7 odst. 6, věty druhé s. ř. s. k rozhodnutí zdejšímu soudu. Svůj nesouhlas zdůvodnil tím, že přezkumné řízení úzce souvisí s původním daňovým řízením. Správním orgánem, který v řízení vydal rozhodnutí v prvním stupni, tak je Finanční úřad pro Středočeský kraj, a místně příslušným soudem Krajský soud v Praze. K tomu Krajský soud v Brně odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2022, č. j. 6 As 58/2022 17, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2021, č. j. Nad 148/2021 – 45.

[5] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. nestanoví li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[6] V § 7 odst. 6 s. ř. s. je dále stanoveno, že není li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

[7] Krajský soud v Praze a Krajský soud v Brně se neshodnou v otázce, zda je v projednávané věci místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který rozhodl v prvním stupni v původním daňovém řízení (tedy Finanční úřad pro Středočeský kraj), nebo soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který rozhodl v prvním stupni v přezkumném řízení (tedy Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně).

[8] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Praze.

[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že řízení bylo přerušeno s ohledem na otázku položenou rozšířenému senátu tohoto soudu ve věci vedené pod sp. zn. 5 As 84/2022, která byla podstatná i pro nyní projednávanou věc. Pátý senát postoupil věc vedenou pod sp. zn. 5 As 84/2022 rozšířenému senátu s ohledem na rozpornost dosavadní judikatury Nejvyššího správního soudu v otázce určení místní příslušnosti krajských soudů, pokud bylo žalobou napadeno rozhodnutí vydané v přezkumném řízení. Rozšířený senát zodpověděl otázku položenou pátým senátem v rozsudku ze dne 29. 11. 2023, č. j. 5 As 84/2022

30, tak, že „[k] řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému v přezkumném řízení dle § 123 odst. 5 daňového řádu je podle § 7 odst. 2 s. ř. s. místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který rozhodoval v prvním stupni v přezkumném řízení.“

[10] Rozšířený senát v rozsudku č. j. 5 As 84/2022

30 konstatoval, že pravidlo pro určení místní příslušnosti je v § 7 odst. 2 s. ř. s. stanoveno poměrně jednoznačně tak, že místní příslušnost soudu určeného k přezkumu aktů orgánů veřejné správy je dána obvodem soudu, v němž má sídlo správní orgán, který rozhodoval ve věci v prvním stupni. Jediným kritériem, jež má mít na určení místně příslušného soudu vliv, je tak pojem „věci“. Při výkladu pravidla pro určení místní příslušnosti soudu v případě žaloby proti rozhodnutí vydanému v přezkumném řízení dle § 123 odst. 5 daňového řádu přitom nejsou patrné žádné důvody, pro které by bylo třeba opustit běžný výklad pojmu „věci“.

Tedy výklad založený na identifikaci předmětu řízení, který je charakterizován jednak konkrétním jednáním veřejné správy a jednak okruhem osob (či šířeji entit), které byly původci či adresáty onoho jednání veřejné správy, a na základě toho jim přísluší status účastníka řízení či osoby zúčastněné na řízení. Rozhodnutí vydané v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 daňového řádu je zjevně rozhodnutím jiným, než rozhodnutí vydané v původním řízení (jimi byly v projednávané věci dodatečné platební výměry).

Skutečnost, že rozhodnutí vydané v přezkumném řízení dopadá na tutéž osobu a v rovině hmotného práva se týká týchž daňových povinností, tedy v tomto smyslu téhož, čeho se týkaly dodatečné platební výměry vydané v původním řízení, není rozhodná. Podstatné je, že jde o dvě různá jednání veřejné správy (dvě odlišná správní rozhodnutí vydaná v prvním stupni za odlišných procesních podmínek – jedno v prvním stupni „běžného“ daňového řízení, druhé v prvním stupni povoleného přezkumného řízení). Tyto závěry rozsudku č. j.

5 As 84/2022 30 plně dopadají i na nyní projednávanou věc.

[11] V posuzované věci rozhodovalo v prvním stupni v přezkumném řízení Odvolací finanční ředitelství, jehož sídlo se nachází v obvodu Krajského soudu v Brně. Místně příslušným k rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí žalovaného vydanému v tomto řízení je tudíž Krajský soud v Brně.

[12] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud rozhodl, že nesouhlas Krajského soudu v Brně s postoupením věci není důvodný a určil, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci původně vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Af 1/2022 (nyní vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 Af 7/2022), je právě Krajský soud v Brně. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány (§ 7 odst. 6, věta třetí s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 4. ledna 2024

JUDr. Tomáš Rychlý předseda senátu