I. Pro určení místní příslušnosti soudu ve správním soudnictví jsou až do skon- čení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
II. Místně příslušným soudem pro řízení 0 žalobě podané v červenci 2004 proti rozhodnutí Kolegia na úseku ochrany utajovaných skutečností je Krajský soud v Br- ně; na tom nic nemění skutečnost, že Kolegium bylo zákonem č. 413/2005 Sb., s účin- ností od 1. 3. 2006, zrušeno.
(..) Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu tedy primárně posuzoval otázku, zda zánik správního orgánu v postavení žalované- ho je skutečností rozhodnou pro místní pří- slušnost soudu. C.) Nejvyšší správní soud skutečně vydal rozhodnutí, na něž odkazuje Městský soud v Praze, publikované pod č. 27/2003 Sb. NSS, s právní větou: „Zásada trvání místní pří- slušnosti soudu (perpetuatio fori) se jako obecná právní zásada užije i ve správním soudnictví. Jejímu užití nebrání skutečnost, že není výslovně vyjádřena v ustanoveních S7a129anásl. s.ř.s.“ Soudní řád správní sám neobsahuje úpra- vu, jež je jinak vyjádřena v obecné procesní zásadě perpetuatio fori, tedy trvání místní příslušnosti soudu v průběhu celého řízení.
Přitom předložená věc ukazuje, že i ve správ- ním soudnictví nastávají situace, které pří- slušnost soudu založenou jasným pravidlem na počátku řízení ($ 69 s. ř. s.) mohou v jeho průběhu zpochybnit, a kdy je třeba otázku místní příslušnosti soudu postavit najisto znovu. Mlčíli soudní řád správní, pak je ovšem na místě použít přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu obsahující výslovnou úpravu pro řešení situa- cí vyskytujících se i v civilním řízení soudním ($ 64 s. ř. s.).
Ustanovení $ 11 o. s. ř. včleněné v jeho prvé části v odst. 1 větě druhé praví, že pro určení (věcné a) místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. 107 1458 Přiměřeně pak má být užito ustanovení $ 11 odst. 1 věty druhé o. s. Ť.: „Pro určení věc- né a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v do- bě jeho zahájení.“ Úprava $ 11 odst. 1 věty druhé o. s. ř. vý- jadřuje od nepaměti užívanou zásadu perpe- tuatio fori: byla užita již v tzv. jurisdikční not- mě (zákon č. 111/1895 ř.
z., o vykonávání moci soudní a o příslušnosti řádných soudů v občanských věcech právních): Ustanovení $ 29 stanovilo: „Každý soud zůstává v práv- ních věcech, které u něho byly řádně zaháje- ny, příslušným až do jejích ukončení, třebas se 1 okolnosti, které byly pří zavedení řízení rozhodnými pro určení příslušnosti, změnily za řízení “ Obdobně byla tato úprava zahrnuta v $ 14 zákona č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád): „Pří- slušnost soudu se posuzuje podle okolností, kte- ré jsou tu v době zahájení řízení, a trvá až do ukončení věci, i když se změnily okolnosti, kte- ré rozhodly o příslušnosti“ Druhá věta prvého odstavce $ 11 o.
s. ř. určuje jednak okamžik, k němuž se místní příslušnost posuzuje, jednak do kdy takto určená příslušnost platí. Pro určení místní příslušnosti jsou rozho- dující okolnosti v době zahájení řízení; řízení je ve správním soudnictví zahájeno (srov. $ 32 s. ř. s.) dnem, kdy návrh došel soudu. Zkoumá-li tedy soud místní příslušnost za řízení, musí ji posuzovat zpětně ke dni zahá- jení řízení, a pro případné rozhodnutí o míst- ní příslušnosti pak platí, že rozhodující je stav v době, kdy bylo řízení zahájeno.
Místní příslušnost takto určená trvá až do skončení řízení. Tím se vyjadřuje zásada per- petuatio fori, neboli trvání soudní přísluš- nosti, jež znamená, že soudní příslušnost jed- nou určená trvá až do skončení řízení bez ohledu na pozdější změny okolností, které jsou jinak pro určení příslušnosti rozhodné. Pravidlo trvání soudní příslušnosti pak nutně platí nejen pro řízení před krajskými soudy (v I stupni), ale i na jejich příslušnost po pří- padném zrušení rozhodnutí a vrácení věci Nejvyšším správním soudem k dalšímu říze- ní, perpetuatio fori se obnovuje.
108 Pro posuzovanou věc pak z tohoto výkla- du plyne, že řízení o žalobě proti rozhodnutí Kolegia bylo zahájeno u (věcně a) místně pří- slušného Krajského soudu v Brně (Kolegium bylo orgánem, který rozhodl v posledním stupni, mělo sídlo v Brně, tedy v obvodu to- hoto krajského soudu). Řízení bylo zahájeno dnem 13. 7. 2004, kdy žaloba tomuto soudu došla. K tomuto dni pak jedině bylo lze zkou- mat skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti a žádné pozdější změny těchto skutečností neměly na místní příslušnost Krajského soudu v Brně vliv.
Pokud tedy po zahájení řízení došlo ke změně na straně ža- lovaného v tom smyslu, že byl jako orgán (svou povahou su/ generis) bez náhrady zru- šen (1. 3. 2006), nemá tato skutečnost sama o sobě žádný vliv na místní příslušnost kraj- ského soudu povolaného přezkoumat správ- ní akt, jehož byl zrušený orgán původcem. Zásada trvání místní příslušnosti soudu vy- jadřovaná obvykle výrazem perpetuatio fori je te- dy plně aplikovatelná i ve správním soudnictví. Rozšířený senát dále považuje za důvodné vyjádřit se i k otázce, s kým má být v tomto ří- zení na straně žalovaného pokračováno (mj. též pro účely tohoto řízení).
Soudní řád správní v tomto ohledu disponuje zvláštní právní úpravou obsaženou v $ 69, jenž stano- ví, že žalovaným je správní orgán, který roz- hodi posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. Ze shora popsané úpravy provedené zá- konem č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně uta- jovaných informací a o bezpečnostní způso- bilosti (čl. XXII - Změna zákona o státním za- stupitelství), plyne, že Kolegium na ochranu utajovaných skutečností bylo ke dni 1.
3. 2006 bez náhrady zrušeno. Tento zákon ne- přijal žádná přechodná ustanovení, která by z hlediska organizačního řešila stav, jenž na- stane po zrušení tohoto orgánu. Z hlediska procesního některé aspekty řeší $ 157 odst. 22 a 23 zákona č. 412/2005 Sb. (neskončená ří- zení před Kolegiem, osud spisového materiá- lu, možnost podat žalobu proti rozhodnutí ředitele NBÚ o stížnosti vydanému podle předpisů účinných do 31. 12. 2005). Přechod působnosti jednoho státního or- gánu na jiný vyžaduje vždy zákonnou úpravu; taková úprava neexistuje, a proto nelze než učinit závěr, že Kolegium bylo zrušeno, aniž jeho působnost (totiž rozhodovat o oprav- ných prostředcích proti rozhodnutím ředite- le NBŮ) na kohokoliv přešla.
Za této situace rozšířený senát především zdůrazňuje, že přijatým výkladem je nutno umožnit soudní přezkum rozhodnutí zruše- ného správního orgánu, aniž by došlo k újmě na straně žalobce, nelze tedy například při- pustit, že by takový přezkum nebyl z principu možný. Úvaha, která se rovněž nabízí, totiž vést řízení pouze s jednou procesní stranou, tedy žalobcem, neumožňuje vést řízení dosta- tečně efektivně - všechen spisový materiál a povědomost o okolnostech, které vedly k rozhodnutí orgánu guasi I.
stupně ředitele Národního bezpečnostního úřadu) jsou v dr- žení tohoto orgánu (Národního bezpečnostní- ho úřadu), jenž podle zákona č. 412/2005 Sb. disponuje veškerými rozhodovacími pravo- mocemi na tomto úseku ochrany utajova- ných informací. Ve smyslu $ 69 s. ř. s. je tedy Národní bezpečnostní úřad (jeho ředitel tím, kdo před zrušením Kolegia rozhodl na- posledy v posledním stupni. Je proto možné s ním v řízení bez dalšího pokračovat na stra- ně žalovaného. Nelze odhlédnout například od procesní možnosti, že krajský soud zruší rozhodnutí Kolegia i rozhodnutí ředitele Ná- rodního bezpečnostního úřadu (srov. $ 78 odst. 3 s.
ř. s.) a vrátí věc k dalšímu řízení a bu- de to právě a pouze tento správní orgán, jenž se bude muset s takovou procesní situací vy- pořádat; je tedy důvodné, aby na straně žalo- vaného v těchto řízeních vystupoval právě on. 1459 Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem; žaloby ve věcech mezinárodní ochrany k 6 31 odst. 2, $ 56 odst. 2, $ 82 a $ 85 soudního řádu správního k $ 2000 a násl. občanského soudního řádu k $ 46 odst. 2 a $ 73 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii xi České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákonů č. 2/2002 Sb., č. 217/2002 Sb., č. 350/2005 Sb. a č. 165/2006 Sb. IL.
Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle $ 82 s. ř. s. spočívajícím v umístění a následném zadržování cizince v přijímacím středis- ku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště podle $ 73 zákona o azylu v souvis- losti s $ 46 odst. 2 zákona o azylu je přípustná; aplikace $ 2000 o. s. ř. a násl., jež upra- vují řízení o propuštění cizince ze zajištění, se v daném případě per analogiam neuplatní.
II. Žalobami ve věcech mezinárodní ochrany ve smyslu $ 31 odst. 2 s. ř. s. se ro- zumí žaloby proti rozhodnutím Ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany, mezi něž podle $ 2 odst. 11 zákona o azylu patří: rozhodnutí o udělení azylu nebo do- plňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí 0 za- stavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany.
Ing. Vladimír M. proti Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dříve proti Kolegiu na úseku ochrany utajovaných skutečností) o určení místní příslušnosti soudu.