Nad 137/2014- 10 - text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, o poskytnutí informací, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci, vedené u něj pod sp. zn. 10 A 47/2014 Krajským soudem v Českých Budějovicích,
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 47/2014 j e p ř í s l u š n ý Krajský soud v Praze.
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá, aby bylo žalovanému – Krajskému soudu v Praze přikázáno vydat žalobci všechny informace stran žádosti žalobce ze dne 31. 10. 2013. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 18. 2. 2014, č. j. 10 Na 20/2014 2 postoupil dle ust. § 7 odst. 5 s. ř. s věc k vyřízení Městskému soudu v Praze.
Dne 3. 4. 2014 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen přípis, v němž Městský soud v Praze vyjádřil nesouhlas s postoupením věci s tím, že k projednání a vyřízení věci je příslušný Krajský soud v Praze; odkázal přitom na ust. § 7 odst. 2 s. ř. s., který stanoví místní příslušnost soudů dle obvodu sídla správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Poukázal na to, že pokud má tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Vzhledem k tomu že v dané věci je žalovaným Krajský soud v Praze se sídlem sice v Praze, ale zároveň se sídlem mimo obvod své působnosti (tj. Středočeský kraj), je dle ust. § 7 odst. 2 věta druhá místně příslušný k projednání věci Krajský soud v Praze.
Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Městského soudu v Praze a shledal jeho nesouhlas s postoupením věci důvodným.
Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., ve znění účinném od 1. 1. 2012, platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti“.
V dané věci, jak důvodně upozorňuje městský soud, je správním orgánem I. stupně Krajský soud v Praze, se sídlem mimo obvod své působnosti (viz zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, příloha č. 2), je tedy dána příslušnost Krajského soudu v Praze.
Nejvyšší správní soud podotýká, že jakkoli lze usuzovat na důvody, pro které by měl o věci rozhodovat jiný soud, než ten, proti kterému směřuje samotná žaloba, a to s ohledem na ust. § 9 odst. 1 s. ř. s., nelze otázku delegace předjímat a řešit ji v rámci rozhodování o místní příslušnosti. Pouze místně příslušný soud je totiž oprávněn podat návrh na delegaci věci, ať již z důvodu vhodnosti nebo nutnosti, tento návrh odůvodnit, a zejména dostát též procesnímu postupu ust. § 9 odst. 3 s. ř. s., dle kterého účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu a z jakých důvodů má být věc přikázána. O přikázání věci jinému soudu tudíž může Nejvyšší správní soud rozhodnout až poté, kdy bude návrh dle ust. § 9 s. ř. s. místně příslušným soudem učiněn. Nelze přitom ani předjímat, zda takovým vhodným soudem je právě Městský soud v Praze či jiný krajský soud.
S ohledem na tyto závěry Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci, a proto podle § 7 odst. 5 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení je místně příslušný Krajský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 28. dubna 2014
JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu