Nad 149/2014- 13 - text
Nad 149/2014 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: Ing. J. L. proti žalovanému: Krajský soud v Brně, Rooseveltova 16, Brno, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, o návrhu Krajského soudu v Brně na přikázání věci,
Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 25/2014 s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Ostravě.
[1] Žalobce se žalobou ze dne 30. 3. 2014 domáhal ochrany proti nečinnosti Krajského soudu v Brně při vyřizování jeho žádosti o poskytnutí informací. Věc měla být podle rozvrhu práce projednána a rozhodnuta senátem Krajského soudu v Brně, soudní oddělení 62 A.
[2] Krajský soud v Brně předložil Nejvyššímu správnímu soudu návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu podle § 9 odst. 1 s. ř. s. Žalobce se žalobou domáhá ochrany proti nečinnosti Krajského soudu v Brně. Žaloba tedy směřuje proti Krajskému soudu v Brně. Tato skutečnost zavdává objektivní pochybnosti o nepodjatosti všech soudců specializovaných senátů správního soudnictví Krajského soudu v Brně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2012, čj. Nad 101/2012 18, nebo ze dne 18. 12. 2012, čj. Nad 95/2012 6, všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).
[3] Návrh Krajského soudu v Brně na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu je důvodný.
[4] Podle § 9 odst. 1 s. ř. s. platí, že Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. Zmiňované ustanovení upravuje případ tzv. nutné delegace, která je podmíněna vyloučením všech soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu, který má věc projednat a rozhodnout jako věcně a místně příslušný soud.
[5] Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv pouze na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti (blíže viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, čj. 4 As 14/2004
70). Vzhledem k tomu, že žaloba směřuje proti Krajskému soudu v Brně a tento soud je současně správním soudem, který by měl ve věci rozhodnout, lze mít důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců tohoto soudu.
[6] Přestože pouhá skutečnost, že žalovaným je krajský soud, automaticky neznamená, že by v takovéto věci všichni soudci specializovaných senátů tohoto soudu byli vyloučeni z projednávání a rozhodnutí (viz např. usnesení čj. Nad 101/2012 – 18), důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců příslušného soudu lze mít zejména z toho důvodu, že předmětem řízení v nyní posuzované věci je otázka nečinnosti Krajského soudu v Brně při vyřizování žalobcovy žádosti o poskytnutí informací.
[7] Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud přikázal předmětnou věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě, který je geograficky nejbližší soudu, který by měl ve věci rozhodovat podle zákonných kritérií. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 7. května 2014
JUDr. Michal Mazanec předseda senátu