Nad 195/2021- 34 - text
9 As 137/2021 - 33 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Tomáše Kocourka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: BLESK Servis s.r.o., se sídlem J. Mařánka 1163, Milevsko, zast. Mgr. Vladislavem Jirkou, Ph.D., advokátem se sídlem Václavské náměstí 807/64, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, ve věci žaloby proti rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 12. 5. 2021, č. j. MPSV-2021/2565-513/3, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci podle § 7 odst. 6, věty druhé, zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 Ad 5/2021 je příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích.
[1] Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích domáhala zrušení rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 12. 5. 2021, jímž byl zamítnut její rozklad a potvrzeno usnesení ministryně práce a sociálních věcí ze dne 22. 12. 2020, č. j. MPSV-2020/205988-424/1. Tímto usnesením ministryně zastavila řízení o žádosti žalobkyně o odstranění tvrdosti zákona opírající se o § 78a odst. 15 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a to z důvodu její zjevné právní nepřípustnosti. Žalobkyně v žalobě odůvodnila místní příslušnost Krajského soudu v Českých Budějovicích § 7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť jde o řízení ve věcech zaměstnanosti a žalobkyně má sídlo v obvodu tohoto soudu.
[2] Krajský soud v Českých Budějovicích dospěl k závěru, že není místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci, a proto usnesením ze dne 27. 5. 2021, č. j. 51 Ad 1/2021 – 24, postoupil věc Městskému soudu v Praze. Vycházel z toho, že místní příslušnost soudu je třeba určit v souladu s § 7 odst. 2 s. ř. s. podle sídla správního orgánu I. stupně, které se nachází v Praze, tedy v obvodu Městského soudu v Praze. Aplikovatelností § 7 odst. 3 s. ř. s. se krajský soud vůbec nezabýval, ačkoliv se jej dovolávala žalobkyně v žalobě.
[3] Městský soud v Praze se závěrem Krajského soudu v Českých Budějovicích nesouhlasí a upozorňuje na speciální pravidlo místní příslušnosti v § 7 odst. 3 s. ř. s., dle kterého má být příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích. Toto zvláštní pravidlo se vztahuje mimo jiné na věci zaměstnanosti, přičemž žalobu v dané věci lze podřadit právě pod tento pojem, neboť jde o otázku odstranění tvrdosti zákona ve věci nedodržení lhůt stanovených k úhradě nedoplatků zaměstnavatele pro účely poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě podle § 78 zákona o zaměstnanosti. S ohledem na to předložil spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu (§ 7 odst. 6 s. ř. s.).
[4] Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Městského soudu v Praze, jehož nesouhlas shledal důvodným.
[5] Obecné pravidlo pro určení místní příslušnosti v soudním řízení správním obsahuje § 7 odst. 2 s. ř. s., dle kterého je určující, v obvodu kterého soudu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni. Krajský soud v Českých Budějovicích se však opomněl vypořádat se speciální úpravou místní příslušnosti obsaženou v § 7 odst. 3 s. ř. s., která se týká mimo jiné věcí zaměstnanosti a podle níž není pro určení místní příslušnosti soudu určující sídlo správního orgánu, nýbrž sídlo žalobkyně.
[6] Pro rozhodnutí sporu o místní příslušnost je v daném případě nezbytné posoudit, zda lze předmět sporu podřadit pod pojem „věc zaměstnanosti“. Obsah tohoto pojmu vymezil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013 – 43, tak, že se jedná o věci spadající do kompetence správních soudů v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů reglementované zákonem o zaměstnanosti. Tento pojem zahrnuje věci zaměstnanců, resp. uchazečů o zaměstnání, ale též věci zaměstnavatelů, tj. i věci odvodů do fisku jakožto jedné z forem povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
V nyní posuzované věci je předmětem soudního přezkumu rozhodnutí o žádosti o prominutí tvrdosti zákona dle § 78a odst. 15 zákona o zaměstnanosti. Účelem tohoto institutu je prominout žadateli o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, že včas nesplnil podmínku pro přiznání tohoto příspěvku upravenou v § 78a odst. 4 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti (§ 1 tohoto zákona), která zahrnuje mimo jiné opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce [§ 2 odst. 1 písm. k) tohoto zákona].
[7] Z výše uvedeného plyne, že žalobou napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o žádosti, která byla podána podle zákona o zaměstnanosti, přičemž toto rozhodnutí souvisí se splněním podmínek pro přiznání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jenž je rovněž upraven v zákoně o zaměstnanosti a je součástí státní politiky zaměstnanosti. Lze proto uzavřít, že se jedná o věc zaměstnanosti ve smyslu § 7 odst. 3 s. ř. s.
[8] V nynější věci je tedy místní příslušnost krajského soudu určena sídlem žalobkyně, které je v Milevsku, tedy v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích [bod 45 přílohy č. 3 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů (zákon o soudech a soudcích) ve spojení s bodem 3 přílohy č. 2 k tomuto zákonu]. Tento soud je příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
[9] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jsou krajské soudy vázány (§ 7 odst. 6, věta třetí, s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. září 2021
JUDr. Radan Malík předseda senátu