Nad 198/2018- 28 - text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: HORIZONT výrobní družstvo Brno, se sídlem Franzova 969/63, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2018, č. j. MPSV-2018/60823-421/1, o nesouhlasu Městského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2018 s postoupením věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Ad 15/2018,
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Ad 15/2018 j e místně příslušný Krajský soud v Brně.
[1] Žalobce se žalobou podanou dne 20. 6. 2018 ke Krajskému soudu v Brně domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Brně, dle kterého mu nebyl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě.
[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 7. 2018, č. j. 62 Ad 4/2018 - 20, věc postoupil Městskému soudu v Praze s odkazem na ustanovení § 7 odst. 2 s. ř. s., dle nějž „nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“ Krajský soud v Brně uvedl, že přestože bylo správní řízení vedeno brněnskou pobočkou Úřadu práce České republiky, správním orgánem není tato pobočka, nýbrž samotný Úřad práce, neboť dle § 1 odst. 1 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, jde o správní úřad s celostátní působností a sídlem v Praze. Pro určení místní příslušnosti pak je dle Krajského soudu v Brně stěžejní sídlo správního orgánu, nikoliv umístění jeho organizačních útvarů. Místně příslušným soudem k projednání předmětné žaloby by proto měl být Městský soud v Praze, v jehož obvodu má Úřad práce České republiky své sídlo.
[3] S postoupením věci nesouhlasil Městský soud v Praze s odůvodněním, že z obsahu podané žaloby je zřejmé, že se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného správního orgánu ve věci státní sociální podpory. Místní příslušnost se v tomto případě řídí ustanovením § 7 odst. 3 s. ř. s., které je ve vztahu k ustanovení § 7 odst. 2 speciální, a podle nějž „ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje“. Vzhledem k tomu, že sídlo žalobce je v Brně, má Městský soud v Praze za to, že není k projednání žaloby místně příslušný.
[4] Městský soud v Praze proto podáním ze dne 16. 8. 2018, č. j. 11 Ad 15/2018 - 24, předložil ve smyslu ustanovení § 7 odst. 6 s. ř. s. věc k rozhodnutí o místní příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu.
[5] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem předkládajícího Městského soudu v Praze, totiž že v daném případě je obsah podané žaloby subsumovatelný pod speciální ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. Upřesňuje však, že se nejedná o věc státní sociální podpory, neboť tuto upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, přičemž příslušnými dávkami jsou dle ustanovení § 2 téhož zákona přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek a pohřebné. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce je však upraven v ustanovení § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
[6] S ohledem na skutečnost, že předmětem podané žaloby je námitka nesprávného právního posouzení otázky související s přiznáním nároku vzniknuvšího zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, navíc upraveného v zákoně o zaměstnanosti, jedná se o věc zaměstnanosti, a je proto třeba při určení místní příslušnosti správního soudu vycházet z ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. Místně příslušným je tak soud, v jehož obvodu má navrhovatel své sídlo, v tomto případě Krajský soud v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. září 2018
JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu