Nad 20/2024- 212 - text
Nad 20/2024 - 213 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: LIBERTA Liga, se sídlem Slovenská republika, Nové Mesto nad Váhom, Zelená voda II 3080/95, proti žalovaným: 1) Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 936/3, 2) Ministerstvo financí, se sídlem Praha 1, Letenská 525/15, 3) Hlavní město Praha, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2/2, a 4) Městská část Praha 22, se sídlem Praha 10, Nové náměstí 1250/10, v řízení o nejasném podání, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci,
Nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci, která je u něj vedena pod sp. zn. 3 Na 120/2023, je důvodný.
[1] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 4. 2023, č. j. 22 Na 5/2023 34 (ve spojení s opravným usnesením ze dne 23. 8. 2023, č. j. 22 Na 5/2023 99) postoupil podle § 7 odst. 2 a 6 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) shora uvedenou věc, kterou označil jako „nejasné podání žalobkyně“, Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. K tomu uvedl, že všichni žalovaní, kteří měli dle žalobních tvrzení zasáhnout do práv žalobkyně, mají sídlo v obvodu postoupeného soudu.
[2] Městský soud nesouhlasil s postupem krajského soudu, a proto dne 26. 1. 2024 věc předložil podle § 7 odst. 6 s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Uvedl, že z podání žalobkyně není zřejmý předmět sporu, ani čeho se žalobkyně domáhá. Z pouhé skutečnosti, že správní orgány označené jako žalovaní mají sídlo v Praze, nelze vyvodit závěr o místní příslušnosti soudu. Místní příslušnost není možné předjímat, nebyly li nejprve posouzeny náležitosti podání, ani dostatečně vyjasněn případný žalobní typ, ba ani objasněna pravomoc soudů ve správním soudnictví tento návrh projednávat. Krajský soud nadto neučinil žádné úkony za účelem objasnění podání, ani věc před postoupením nepřeřadil z nejasných podání a ponechal ji v rejstříku Na. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu je úkolem soudů před postoupením věci zjistit podstatu podaného návrhu, což zde ze strany Krajského soudu v Ostravě provedeno nebylo. Postoupení věci městskému soudu tedy bylo minimálně předčasné.
[3] Nejvyšší správní soud věc posoudil a hodnotil, zda v daném případě byly splněny podmínky pro postup podle § 7 odst. 6 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení není li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
[4] Dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že po podání návrhu na zahájení řízení je soud povinen nejprve postavit najisto, jakou žalobu (ve smyslu žalobních typů) žalobce podal, čeho se jí domáhá, a zda je žaloba přípustná; teprve potom se může zabývat místní příslušností k projednání žaloby a případně ji postoupit místně příslušnému soudu (viz usnesení ze dne 22. 2. 2017, č. j. Nad 311/2016 58, nebo ze dne 26. 2. 2021, č. j. Nad 42/2020 46, obdobně též usnesení ze dne 6. 4. 2016, č. j. Nad 26/2016 55, či ze dne 11. 7. 2019, č. j. Nad 110/2019 24).
[5] Nejvyšší správní soud shledal, že v nyní posuzované věci nebyly ze strany Krajského soudu v Ostravě naplněny podmínky pro postup dle § 7 odst. 6 věty první s. ř. s. Souhlasí s názorem městského soudu, že postoupení věci krajským soudem bylo předčasné, jelikož v dané věci dosud nebylo postaveno najisto: a) jaký je okruh účastníků řízení, b) jakou žalobu (ve smyslu žalobních typů) žalobkyně podala, c) čeho se žalobkyně domáhá a především, d) zda jde vůbec o návrh, jehož projednání spadá do pravomoci soudů ve správním soudnictví.
[6] Co se týče bodu a), z obsahu spisu se podává, že paní V. S. (dále jen „podatelka“), která ve věci činí veškerá podání, označila již v prvním podání jako žalobkyně společnosti LIBERTA liga, IČO 53617606, SUPRAvision, IČO 53678974 a MUSA international, IČO 53679075, všechny se sídlem ve Slovenské republice. Mezi žalované pak, vyjma prvního podání ve věci, opakovaně zařazuje též „ÚOOÚ ČR“. Krajský soud v Ostravě přesto za účastníky považoval pouze některé z uvedených subjektů, aniž by tento postup vysvětlil. Pokud jde o body b) a c), z obsahu žaloby (ani z dalších podání) není zřejmé, čeho se podatelka domáhá, ani prostřednictvím jakého žalobního typu tak činí. Navržený petit je rovněž zcela neurčitý zejména proto, že podatelka opakovaně požaduje, aby byly „žalovanému“ uloženy určité povinnosti, byť současně označuje více žalovaných. Konečně (či spíše v prvé řadě) jsou samotná žaloba i následující podání natolik nesrozumitelné, že nelze ani postavit na jisto, že se podatelka vůbec domáhá soudní ochrany veřejných subjektivních práv (§ 2 s. ř. s.) poskytované správními soudy v rámci jejich zákonem vymezené pravomoci ve smyslu § 4 s. ř. s. [bod d)].
[7] S ohledem na shora uvedené tak v projednávané věci není primárně zřejmé, zda věc, vymezená podanou žalobou (za předpokladu, že by mohla být po odstranění jejích vad věcně projednána), vůbec spadá do pravomoci soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví; tuto otázku nelze vyřešit bez toho, aby si soud ujasnil přinejmenším to, proti komu žaloba směřuje, čeho se týká a co žalobkyně navrhuje (srov. § 37 odst. 3 s. ř. s.). Vzhledem k výše citovaným judikaturním závěrům je zřejmé, že za této situace bylo úkolem Krajského soudu v Ostravě nejprve vést žalobkyni (respektive podatelku) k odstranění vad podání (§ 37 odst. 5 věta první s. ř. s.) a až v závislosti na výsledku tohoto postupu případně postupovat podle § 7 odst. 6 s. ř. s. Postoupil li tedy za dané procesní situace krajský soud věc městskému soudu, aniž by nejdřív postupoval tak, jak je nastíněno výše, učinil tak předčasně.
[8] Nejvyšší správní soud tedy považuje nesouhlas městského soudu s postoupením věci za důvodný. Věc se proto vrací zpět Krajskému soudu v Ostravě, který bude postupovat tak, jak bylo naznačeno v odst. [7] tohoto usnesení. Teprve poté, co se pokusí odstranit vady podání (žaloby), bude oprávněn zkoumat svou pravomoc a příslušnost.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 15. února 2024
Mgr. Radovan Havelec předseda senátu