Pravidlo podle § 7 odst. 2 věty druhé s. ř. s., podle něhož se má za to, že správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, má sídlo v obvodu své působnosti, lze uplatnit jen za splnění podmínky, že sídlo tohoto správního orgánu je mimo obvod jeho působnosti. Otázka, v které konkrétní části svého obvodu působnosti uplatňoval správní orgán svoji pravomoc, je pro účely uvedeného pravidla irelevantní.
[15] Podle § 17 odst . 1 věty první s . ř . s ., „[d]ospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správ-
ního soudu, postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu“ .
[16] Z výše uvedeného přehledu právních názorů vyslovených různými senáty Nejvyššího správního soudu je zjevné, že pravomoc rozšířeného senátu k posouzení předložené věci je dána . V obdobných věcech dospěly totiž různé senáty k opačným závěrům .
[17] Část z nich měla za to, že pokud územní obvod správního orgánu prvního stupně je tvořen územními obvody dvou krajských soudů, podstatné pro určení místní příslušnosti je, v jakém z těchto dvou obvodů vykonával správní orgán svou pravomoc . Doplňkovým důvodem pro posouzení otázky místní příslušnosti pak v této názorové linii v některých případech bylo, že záměrem historického zákonodárce v novele § 7 odst . 2 s . ř . s . provedené zákonem č . 303/2011 Sb . bylo odbřemenit Městský soud v Praze .
[18] Druhá judikaturní linie měla naopak za to, že není podstatné, zda územní obvod správního orgánu prvního stupně je tvořen územními obvody dvou či více krajských soudů, samosprávných krajů či jakkoli jinak, ale pouze to, zda – v souladu se zněním § 7 odst . 2 věty druhé s . ř . s . – je sídlo takového správního orgánu mimo obvod jeho působnosti . Jen za této nutné podmínky lze právní fikci, že sídlo je v takovém případě v obvodu jeho působnosti, uplatnit .
III.2 Právní názor rozšířeného senátu
[19] Řešení rozhodné právní otázky plyne ze samotného znění příslušného ustanovení soudního řádu správního . Podle § 7 odst . 2 s . ř . s . (zvýraznění provedl rozšířený senát), „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“
[20] Z uvedeného ustanovení je patrné, že obecné pravidlo, že místní příslušnost krajského soudu se řídí tím, v obvodu jakého soudu se nachází sídlo správního orgánu, kte-
rý ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, je jasně zakotveno ve větě první . V druhé větě je pak stanovena výjimka z tohoto pravidla, která má dopadat jen a pouze na případy, jež splňují vstupní kritérium uvedeného výjimečného pravidla, a sice na ty, kdy sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, se nachází mimo obvod působnosti tohoto správního orgánu . Kritériem tedy není povaha, velikost, způsob definování či jiné vlastnosti obvodu působnosti správního orgánu, eventuálně jiné v zákoně vůbec neuvedené aspekty jako druh či povaha konkrétní vykonávané pravomoci, nýbrž jen a pouze to, zda sídlo správního orgánu leží v obvodu jeho působnosti, anebo neleží . Toliko při naplnění hypotézy, že neleží, je na místě uplatnit dispozici právní normy, a sice právní fikci, že v obvodu působnosti leží, a podle této fikce určit místní příslušnost postupem uvedeným ve větě první § 7 odst . 2 s . ř . s .
[21] Stejně tak není namístě jen na základě toho, že intence historického zákonodárce, s níž zákonem č . 303/2011 Sb . novelizoval § 7 odst . 2 s . ř . s ., byla odbřemenit Městský soud v Praze, vykládat uvedené ustanovení v rozporu s jeho doslovným a jednoznačným zněním . Navíc územní působnost správních orgánů vymezená podle území více soudních či samosprávných krajů současně (příp . jejich částí) není nijak specifická pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, nýbrž se týká i jiných těchto jednotek . I proto nelze o historickém výkladu uvažovat .
III.3 Závěr
[22] Pravidlo podle § 7 odst . 2 věty druhé s . ř . s ., podle něhož se má za to, že správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, má sídlo v obvodu své působnosti, lze uplatnit jen za splnění podmínky, že sídlo tohoto správního orgánu je mimo obvod jeho působnosti . Otázka, v které konkrétní části svého obvodu působnosti uplatňoval správní orgán svoji
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 10/2 016
Daniel Š . proti České obchodní inspekci o uložení pokuty, o nesouhlasu Krajského sou- du v Praze s postoupením této věci Městským soudem v Praze .