Nad 32/2019- 64 - text
Nad 32/2019 - 65 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: a) I. D., b) L. N., proti žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 5/2019, o návrhu žalobců na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému krajskému soudu,
Věc dosud vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 5/2019 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
[1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2018, č. j. 10.01-001259/18-002, č. j. 10.01 0001262/18-002, a ze dne 13. 11. 2018, č. j. 10.01-001260/2018-002 a č. j. 10.01-001261/2018-002. V žalobě zároveň podali návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu z důvodu vhodnosti ve smyslu § 9 odst. 2 s. ř. s. Městský soud přípisem ze dne 12. 2. 2019, č. j. 6 A 5/2019 – 53 postoupil návrh žalobců Nejvyššímu správnímu soudu, který je příslušný k rozhodnutí o něm.
[2] Žalobci v předmětném návrhu uvedli, že jsou těžce zdravotně postiženi. Žalobkyně proto není schopna se vůbec k případnému jednání k městskému soudu dostavit. Trpěla pásovým oparem, v jehož důsledku došlo k poškození nervových zakončení v její levé noze, což jí způsobuje konstantní bolesti a vyvolává nutnost průběžného střídání poloh nohy. Žalobce má relativně čerstvě zhojené fraktury zápěstí a neúplně obnovenou funkčnost rukou, přičemž se u něj projevily výpadky motoriky pravé nohy, jež zapříčiňují nestabilitu pohybu a pády. Žalobci rovněž poukázali na dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o jejich návrhu na delegaci vhodnou v řízení vedeném taktéž u městského soudu, konkrétně na usnesení ze dne 22. 5. 2018, č. j. Nad 104/2018 – 79. Tímto usnesením přikázal Nejvyšší správní soud příslušnou věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
[3] Žalovaná ve vyjádření k návrhu žalobců uvedla, že se k otázce přikázání věci jinému krajskému soudu vyjadřovala již dříve v obdobných věcech žalobců, přičemž důvody měly vesměs spočívat na žalobkyni I. D. Se žádostí L. N. na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti proto nesouhlasí. Odkazuje na usnesení NSS ze dne 19. 12. 2018, č. j. Nad 286/2018 38, kterým byl návrh stejného žalobce ze dne 30. 10. 2018 na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému krajskému soudu zamítnut, neboť nebyl dovozen žalobcův fatální zdravotní stav. Současně se nejeví, že právo, resp. nárok je oběma žalobcům společný, proto by mělo být o žalobě každého z žalobců vedeno samostatné řízení. Pokud by se soud s uvedeným názorem žalované neztotožnil, navrhuje přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Soud by měl rovněž zvážit, zda nejde o účelové podání.
[4] Ačkoli žalobci ve svém návrhu neuvedli konkrétní soud, k němuž by považovali za vhodné toto řízení přikázat, z jejich požadavku Nejvyšší správní soud dovodil, že navrhují přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Bydliště žalobců se totiž nachází v obci K. ve Zlínském kraji (v bývalém okrese Kroměříž), tudíž v obvodu Krajského soudu v Brně. Přikázání věci tomuto soudu (pro případ, že Nejvyšší správní soud návrh nezamítne) ve svém vyjádření navrhovala rovněž žalovaná.
[5] Podle § 9 odst. 2 s. ř. s. může Nejvyšší správní soud „věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.“ Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 22. 4. 2004, č. j. Nad 138/2003 - 26, uvedl, že tento postup představuje výjimku z ústavní zásady zákonného soudu a soudce a rovněž ze zásady trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori). Z tohoto důvodu je třeba k delegaci vhodné přistupovat pouze v ojedinělých a odůvodněných případech.
[6] Přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti tak nemůže odůvodnit pouze pobyt toho, kdo delegaci vhodnou navrhuje, v obvodu jiného krajského soudu, než který je místně příslušný podle § 7 odst. 2 s. ř. s. (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003, č. j. Nad 103/2003 - 40). Zmíněný „důležitý důvod“, který uvádí citovaný § 9 odst. 2 s. ř. s. ve svém závěru, však může spočívat v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu. V usnesení ze dne 20. 4. 2006, č. j. Nad 11/2006 - 36, Nejvyšší správní soud vyslovil, že zdravotní stav odpovídající plné invaliditě je důvodem pro přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu. V usnesení ze dne 23. 3. 2005, č. j. Nad 23/2005 - 41, shledal Nejvyšší správní soud podmínky pro delegaci vhodnou v případě těhotné navrhovatelky, která nebyla pro narušení statiky bederní páteře schopna delšího sezení či chůze.
[7] Z návrhu žalobců, ze spisu předloženého městským soudem jakož i z úřední činnosti, je kasačnímu soudu známo, že žalobkyně trpí závažným onemocněním trávicího traktu (Crohnova choroba), jež jí znemožňuje cestovat na delší vzdálenosti a které zapříčinilo vznik její invalidity, k čemuž se v nedávné době připojilo onemocnění v podobě pásového oparu spojené se zánětem nervů jedné z dolních končetin. Žalobkyně není v řízení zastoupena, a proto bude-li chtít realizovat své právo nahlížet do spisu či účastnit se jednání, bude tak muset učinit osobně. Z předložených lékařských zpráv však vyplývá, že ani tohoto není žalobkyně patrně schopna pro své hluboce podprůměrné kognitivní schopnosti (případné procesní řešení této skutečnosti však bude teprve předmětem rozhodování krajského soudu v rámci posouzení návrhu na ustanovení zástupce žalobkyni pro řízení o žalobě).
[8] Žalobce k návrhu doložil kromě dalších listin i čtyři lékařská potvrzení ohledně zdravotního stavu své osoby vystavená MUDr. D. H. V prvním potvrzení ze dne 10. 1. 2018 je uvedeno, že žalobce je léčený od 4. 1. 2018. V dalším potvrzení ze dne 6. 4. 2018 se uvádí, že byl vyšetřen na neurologii, občas ho provází pády na zem a dočasnou pracovní neschopnost chtěl ukončit k výše uvedenému dni. Ve třetím potvrzení ze dne 20. 6. 2018 je uvedeno, že žalobce je od ledna 2018 vyšetřován pro stavy opakovaných pádů na zem a současně absolvuje sérii vyšetření na neurologii. Bylo mu doporučeno vyvarovat se nejištěným plochám a pohybu ve výškách jako prevence pádů z výšky. Ve čtvrtém potvrzení ze dne 28. 11. 2018 je uvedeno, že žalovaný je akutně nemocný od 9. 11. 2018. Z těchto listin, ani z návrhu žalobce či ze spisu předloženého městským soudem nevyplývá, že by byl žalobcův zdravotní stav natolik nepříznivý, aby vedl ke kladnému rozhodnutí o návrhu na delegaci vhodnou; k tomuto závěru dospěl Nejvyšší správní soud v již citovaném usnesení č. j. Nad 286/2018 38.
[9] Nejvyšší správní soud tak posoudil jako důležitý důvod k přikázání věci jinému krajskému soudu zdravotní stav žalobkyně. Je třeba podotknout, že žalobce sice neosvědčil svůj tvrzený zdravotní stav, přinejmenším nikoli v takové míře, jež by měla vést ke kladnému rozhodnutí o návrhu delegace vhodné. Jelikož však Nejvyšší správní soud shledal důvody k delegaci již ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobkyně, není uvedený deficit na překážku vyhovění žádosti žalobců jako takové. V nyní posuzované věci kasační soud neshledal důvod pro odklon od rozhodovací praxe o společných žádostech žalobců, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku (viz usnesení č. j. Nad 104/2018 - 79, dále usnesení ze dne 30. 1. 2019, č. j. Nad 282/2018 - 55 a ze dne 30. 5. 2019, č. j. Nad 84/2019 - 59).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. července 2019
Mgr. David Hipšr předseda senátu