Nad 49/2022- 29 - text
Nad 49/2022-30 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: SPORTTIME s. r. o., se sídlem Blanenská 1996/12a, Kuřim, zastoupená Mgr. Liborem Valentou, advokátem se sídlem Křížová 18, Brno, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2021, čj. 57190 3/2021
900000
312, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Af 7/2022, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci,
K projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Praze.
[1] Žalobkyně podala ke Krajskému soudu v Brně žalobu, kterou se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného. Tím žalovaný zamítl její odvolání proti rozhodnutím Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 12. 11. 2020, čj. 442520/2020 610000 41, čj. 442526/2020 610000 41, čj. 442530/2020 610000 41, čj. 442532/2020 610000 41, čj. 442536/2020 610000 41, čj. 442539/2020 610000 41 a čj. 442544/2020 610000 41, která současně potvrdil. Těmito rozhodnutími vyměřil Celní úřad pro Středočeský kraj žalobkyni úrok z prodlení v celkové výši 4 724 Kč v návaznosti na dodatečné doměření dovozního cla (rozhodnutími Celního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 11. 11. 2020, čj. 417124 2/2020 530000 51, čj. 417124 4/2020 530000 51, čj. 417124 9/2020 530000 51, čj. 417124 15/2020 530000 51, čj. 417124 17/2020 530000 51, čj. 417124 25/2020 530000 51 a čj. 417124 27/2020 530000 51) v celkové výši 81 252 Kč.
[2] Krajský soud v Brně věc postoupil usnesením ze dne 17. 2. 2022, čj. 30 Af 79/2021 21, k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze. Vyšel z toho, že dle § 7 odst. 2 s. ř. s. je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Jelikož Celní úřad pro Středočeský kraj má sídlo na adrese Washingtonova 11, Praha 1, je k řízení příslušný Městský soud v Praze, neboť území městské části Prahy 1 spadá podle přílohy č. 2 bod 1 ve spojení s přílohou č. 4 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů (zákon o soudech a soudcích) do jeho obvodu. Proto mu krajský soud podle § 7 odst. 6 s. ř. s. věc postoupil.
[3] Městský soud vyjádřil s postoupením věci nesouhlas a podle § 7 odst. 6 věta druhá s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o příslušnosti. Uvedl, že k řízení a rozhodnutí ve věci má být podle § 7 odst. 2 s. ř. s. příslušný Krajský soud v Praze. Ačkoliv má totiž Celní úřad pro Středočeský kraj sídlo na adrese Washingtonova 11, Praha 1, podle uvedeného ustanovení (z hlediska posuzování místní příslušnosti správního soudu) platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Proto není Městský soud v Praze soudem příslušným k vyřízení věci.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Praze.
[5] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. platí, že „nestanoví li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“
[6] V řízení předcházejícím žalobou napadenému rozhodnutí žalovaného rozhodoval v prvním stupni Celní úřad pro Středočeský kraj (žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro středočeský kraj). Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 7/2012 Sb., o Celní správě České republiky, je Celní úřad pro Středočeský kraj celním úřadem, přičemž podle odst. 2 téhož ustanovení „celní úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu“. Ačkoliv má tedy Celní úřad pro Středočeský kraj sídlo na výše uvedené adrese na území hlavního města Prahy, platí, že vykonává působnost na území Středočeského kraje (tedy v obvodu, který leží mimo obvod, v němž má sídlo). Takto stanovené fiktivní sídlo Celního úřadu pro Středočeský kraj leží v obvodu působnosti Krajského soudu v Praze (viz příloha č. 2. bod 2 zákona o soudech a soudcích).
[7] Ve shora označené věci je tedy namístě aplikovat pravidlo podle výše citovaného § 7 odst. 2 věty druhé s. ř. s. Tento závěr je v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, která blíže vyložila podmínky aplikace daného ustanovení. Například v usnesení ze dne 2. 8. 2016, čj. Nad 272/2015
58, č. 3449/2016 Sb. NSS, rozšířený senát NSS konstatoval, že „z uvedeného ustanovení je patrné, že obecné pravidlo, že místní příslušnost krajského soudu se řídí tím, v obvodu jakého soudu se nachází sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, je jasně zakotveno ve větě první. V druhé větě je pak stanovena výjimka z tohoto pravidla, která má dopadat jen a pouze na případy, jež splňují vstupní kritérium uvedeného výjimečného pravidla, a sice na ty, kdy sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, se nachází mimo obvod působnosti tohoto správního orgánu.
Kritériem tedy [je] jen a pouze to, zda sídlo správního orgánu leží v obvodu jeho působnosti, anebo neleží. Toliko při naplnění hypotézy, že neleží, je na místě uplatnit dispozici právní normy, a sice právní fikci, že v obvodu působnosti leží, a podle této fikce určit místní příslušnost postupem uvedeným ve větě první § 7 odst. 2 s. ř. s.“. V této souvislosti lze uvést také doktrinální závěry k použití právě citovaného ustanovení, podle kterých jde při jeho aplikaci „zejména o správní orgány místně příslušné pro Středočeský kraj, které však sídlí na území hlavního města Prahy.
Pokud by soudní řád správní neupravoval fikci, dle níž se má za to, že i tyto správní orgány mají sídlo na území Středočeského kraje, byl by k projednání věcí místně příslušný Městský soud v Praze, jehož příslušnost by tak de facto extendovala mimo obvod hlavního města Prahy i do Středočeského kraje. Zavedením shora uvedené fikce se zajišťuje, že k projednání těchto věcí je místně příslušný Krajský soud v Praze“ (viz KOCOUREK, T. § 7 Příslušnost soudů. In: KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní.
Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 47).
[8] Vzhledem k uvedenému shledal Nejvyšší správní soud nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci důvodným, a proto podle § 7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení je místně příslušný Krajský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 8. dubna 2022
Za správnost vyhotovení: Milan Podhrázký v. r.
Hana Čermáková předseda senátu