Nad 56/2023- 26 - text
Nad 56/2023-27 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Jitky Zavřelové a Lukáše Hloucha v právní věci žalobkyně: J. R., zastoupená Mgr. Michalem Nerudou, advokátem se sídlem nám Čs. Legií 500, Pardubice, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 7. 2022, čj. 42000/024924/22/010/SM, vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Ad 4/2023, o nesouhlasu Krajského soudu v Praze s postoupením věci,
K projednání a rozhodnutí věci je příslušný Městský soud v Praze.
[1] Pražská správa sociálního zabezpečení (dále „PSSZ“) rozhodnutím ze dne 19. 5. 2022, čj. 42013/620618/22/613/002/Enc, žalobkyni nepřiznala výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala. Žalovaná odvolání rozhodnutím ze dne 11. 7. 2022, čj. 42000/024924/22/010/SM, zamítla a rozhodnutí PSSZ potvrdila. Žalobkyně rozhodnutí žalované napadla žalobou u Městského soudu v Praze.
[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 2. 2023, čj. 16 Ad 15/2022-11, věc postoupil Krajskému soudu v Praze dle § 7 odst. 6 s. ř. s. Konstatoval, že v prvním stupni rozhodovala PSSZ prostřednictvím Územního pracoviště se sídlem v Příbrami a bydliště žalobkyně je v Chrudimi. O odvolání rozhodla žalovaná, konkrétně pracoviště pro Prahu a Střední Čechy. PSSZ má sice sídlo v Praze, ale rozhodnutí řeší věc žalobkyně s bydlištěm ve Středočeském kraji. PSSZ vykonávala proto působnost na území Středočeského kraje a ačkoli má sídlo v Praze, platí podle § 7 odst. 2 s. ř. s., že má sídlo v obvodu Krajského soudu v Praze.
[3] Krajský soud v Praze s postoupením věci nesouhlasil a podle § 7 odst. 6 věta druhá s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o příslušnosti. Souhlasil, že PSSZ má sídlo v Praze. Souhlasil rovněž, že se místní příslušnost řídí § 7 odst. 2 věta první s. ř. s. – tedy sídlem správního orgánu, který rozhodoval v prvním stupni. Nesouhlasil však již s tím, že by se použila fikce upravená v § 7 odst. 2 věta druhá s. ř. s. Tato fikce stanoví, že pokud má správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Podle usnesení rozšířeného senátu NSS z 2. 8. 2016, čj. Nad 272/2015-58, č. 3449 /2016 Sb. NSS, se však tato fikce použije, jen pokud sídlo správní orgánu skutečně leží mimo obvod jeho působnosti. V tomto případě rozhodovala na prvním stupni PSSZ, která sídlí v obvodu Prahy 8. Rozhodující je přitom sídlo správního orgánu, nikoliv adresa územního pracoviště. Dále Krajský soud v Praze doplnil, že místně příslušným správním orgánem na prvním stupni byla skutečně PSSZ, jelikož se místní příslušnost řídí sídlem zaměstnavatele žalobkyně. Tím byla společnost Albert Česká republika s. r. o., se sídlem Radlická 520, Praha 5. Žalobkyně navíc neměla ani bydliště ve Středočeském kraji; její bydliště bylo v Chrudimi, tedy v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové. Místně příslušným je proto Městský soud v Praze, tedy soud, v jehož obvodu má sídlo PSSZ.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze.
[5] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. platí, že nestanoví li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti (zvýraznění doplněno).
[6] Podle citovaného ustanovení je rozhodujícím kritériem pro stanovení místní příslušnosti sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni. Rozhodující je tedy sídlo správního orgánu, nikoliv adresa jeho územního pracoviště (rozsudek NSS z 15. 2. 2012, čj. 6 Ads 15/2011-143). Toto pravidlo doplňuje druhá věta, která pro případ, že má správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, stanoví fikci, že jej má v obvodu své působnosti. V minulosti vyvstaly spory, jak toto pravidlo vykládat v případě správních orgánů, které mají působnost v obvodech dvou krajských soudů, přičemž sídlo mají v jednom z těchto obvodů, ale působnost v konkrétní věci vykonávají v obvodě druhém.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení z 2. 8. 2016, čj. Nad 272/2015-58, č. 3449 /2016 Sb. NSS, tyto spory vyřešil tak, že rozhodující je pouze to, zda má správní orgán sídlo v obvodu své působnosti. Pokud tomu tak je, nelze fikci ve větě druhé § 7 odst. 2 s. ř. s. použít. Není proto rozhodné, na území kterého soudního kraje došlo ke skutečnosti, která vedla správní orgán k vydání rozhodnutí (viz také KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 7, bod 6).
[7] V této věci rozhodovala v prvním stupni PSSZ. PSSZ má sídlo v Praze (Trojská 1997, Praha 8). PSSZ má rovněž působnost na území hlavního města Prahy dle § 6 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Pro určení místně příslušného soudu je proto rozhodující sídlo PSSZ; fikci v § 7 odst. 2 větě druhé s. ř. s. použít nelze, a to bez ohledu na to, kde PSSZ vykonávala působnost či jaké její územní pracoviště rozhodnutí vydalo. Praha 8 pak patří do obvodu Městského soudu v Praze (viz příloha č. 2 a 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Místně příslušným k projednání žaloby je proto Městský soud v Praze.
[8] Vzhledem k uvedenému shledal Nejvyšší správní soud nesouhlas Krajského soudu v Praze s postoupením věci důvodným, a proto podle § 7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení je místně příslušný Městský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 28. dubna 2023
Milan Podhrázký předseda senátu