Nad 67/2022- 34 - text
Nad 67/2022 - 35 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: B. B., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2022, č. j. MV 212252
5/OAM
2021, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci,
K řízení je místně příslušný Městský soud v Praze.
[1] Dne 2. 3. 2022 obdržel Krajský soud v Praze žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2022, č. j. MV 212252 5/OAM 2021. Jím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímacího střediska cizinců Zastávka, ze dne 25. 10. 2021, č. j. CPR 27990 15/ČJ 2021 931200 SV. Posledně jmenovaným rozhodnutím bylo žalobci uloženo podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), správní vyhoštění z území členských států Evropské unie a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských státu Evropské unie, v délce jednoho roku.
[2] Krajský soud v Praze postoupil věc usnesením ze dne 23. 3. 2022, č. j. 47 A 18 /2022 18, Městskému soudu v Praze. Svůj postup odůvodnil tím, že s ohledem na § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný Městský soud v Praze, přičemž v této souvislosti odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2010, č. j. Nad 44/2010 38. Nadále tak platí koncepce, že v Přijímacím středisku cizinců Zastávka má Policie České republiky toliko své pracoviště, které však nezakládá místní příslušnost soudu.
[3] Dne 19. 4. 2022 obdržel Nejvyšší správní soud podání, v němž Městský soud v Praze vyjádřil nesouhlas s postoupením věci Krajským soudem v Praze. Uvedl, že prvostupňové rozhodnutí vydala Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka. Odkaz Krajského soudu v Praze na citované usnesení Nejvyššího správního soudu označil za nepřípadný a konstatoval, že pokud § 161 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců svěřuje působnost správních orgánů vedle Ředitelství služby cizinecké policie i jeho detašovaným pracovištím, je třeba na ně nahlížet z hlediska výkonu působnosti správních orgánů jako na samostatný správní orgán, od jehož sídla se odvíjí i místní příslušnost soudu v posuzované věci. Městský soud doplnil, že popsaný způsob určování místní příslušnosti správních soudů lépe odpovídá smyslu a významu institutu místní příslušnosti spočívající mimo jiné v zajištění dostupnosti soudní ochrany účastníkům řízení. Nejúčelnějším řešením tak je, aby věc vedl Krajský soud v Brně, v jehož obvodu se předmětné detašované pracoviště Ředitelství služby cizinecké policie nachází.
[4] Otázkou určení místní příslušnosti krajského soudu k rozhodování o žalobě ve věci, v níž uložila cizinci správní vyhoštění z území členských států Evropské unie Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka, se zabýval druhý senát Nejvyššího správního soudu v nedávném usnesení ze dne 6. 5. 2022, č. j. Nad 61/2022 36, s jehož závěry se čtvrtý senát naprosto ztotožňuje a neshledává žádný důvod se od nich odchýlit.
[5] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
[6] Podle § 172 odst. 7 věty první zákona o pobytu cizinců, k řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.
[7] Ze znění § 172 odst. 7 věty třetí zákona o pobytu cizinců vyplývá, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o uložení správního vyhoštění se pro určení místní příslušnosti soudu rozhodujícího ve správním soudnictví použijí obecná ustanovení o místní příslušnosti, tj. konkrétně § 7 odst. 2 s. ř. s. (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2018, č. j. Nad 240/2018 39).
[8] Přijímací středisko cizinců Zastávka by mohlo být považováno v posuzované věci za správní orgán ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s., pouze pokud by právní předpis svěřoval této organizační složce (tomuto detašovanému pracovišti) Ředitelství služby cizinecké policie určité samostatné rozhodovací pravomoci (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2019, č. j. Nad 171/2019 52, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2008, č. j. 3 Ans 8/2008 84), tedy pokud by samotné přijímací středisko bylo „svazkem kompetencí“, tedy správním orgánem v materiálním smyslu (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2015, čj. Nad 288/2014 58, č. 3257/2015 Sb. NSS). Tak je tomu například u okresních správ sociálního zabezpečení jako vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení [srov. § 6 odst. 4 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podle kterého okresní správy sociálního zabezpečení rozhodují ve zde taxativně vypočtených případech]. V projednávaném případě je však situace odlišná.
[9] Podle § 161 odst. 1 zákona o pobytu cizinců působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie a) ředitelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště, b) odbory cizinecké policie.
[10] Podle § 163 odst. 1 písm. x) zákona o pobytu cizinců Ředitelství služby cizinecké policie rozhoduje o správním vyhoštění cizinců, o povinnosti opustit území (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c).
[11] Z citovaných ustanovení nevyplývá, že by rozhodovací pravomoc k uložení správního vyhoštění byla svěřena detašovanému pracovišti, například Přijímacímu středisku cizinců Zastávka. Naopak z § 163 odst. 1 písm. x) zákona o pobytu cizinců je zřejmé, že tato pravomoc byla svěřena Ředitelství služby cizinecké policie a jmenované středisko jedná a vykonává činnost jako jeho součást.
[12] Ze všech popsaných důvodů Nejvyšší správní soud neshledal důvodným nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci Krajským soudem v Praze. Správním orgánem, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, je totiž ve smyslu § 7 odst. 2 věty první s. ř. s. Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3. S ohledem na přílohu 4 bodu 3 ve spojení s přílohou 2 bodu 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, je tak k projednání a rozhodnutí ve věci místně příslušný Městský soud v Praze.
[13] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány, jak vyplývá z § 7 odst. 6 věty třetí s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. května 2022
JUDr. Jiří Palla předseda senátu